Důvěra v českou ekonomiku se snížila i v srpnu, spotřebitelé ale pookřáli

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v ekonomiku se oproti červenci snížila o 1,6 bodu na 94,1. Klesá od června, zastavil se ale pokles důvěry spotřebitelů. Ta se zvýšila z červencových 73,6 na 77,1, což je nejvyšší hodnota od dubna, ale zároveň mají spotřebitelé stále nejmenší ekonomiku ze všech odvětví, kterými se statistici zabývají, a zároveň jsou i přes aktuální zlepšení nynější hodnoty nejnižší od poloviny roku 2012.

„Srpnový meziměsíční růst důvěry mezi spotřebiteli lze chápat jako určitou korekci předešlého nepřetržitého pětiměsíčního poklesu. Většina sledovaných ukazatelů sice zaznamenala mírné zlepšení, nicméně všechny stále vyznívají hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry,“ poznamenala Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podnikatelé jsou čím dál méně optimističtí, očekávají pokles počtu zaměstnanců

V podnikatelském sektoru důvěra klesla, a to ve všech odvětvích, které statistici zohledňují. „Zatímco průmysl, obchod a služby zaznamenaly mírnější pokles důvěry, který byl zejména v průmyslu a obchodě potvrzením vývoje z předešlých měsíců, stavebnictví doznalo výraznější propad,“ poukázal vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle něj je jedním z důvodů fakt, že po více než roce a čtvrt poprvé převážil, byť mírně, podíl podnikatelů očekávajících pro období následujících tří měsíců pokles počtu zaměstnanců. Je otázkou, jestli se jedná pouze o jednorázový výkyv, nebo o změnu trendu sentimentu ve stavebnictví, dodal.

V průmyslu se snížila důvěra v ekonomiku o dva body na 96,9, ve stavebnictví více než o osm bodů na 110,2, v obchodu o 2,4 bodu na 95,2 a ve vybraných službách o 2,7 bodu na 97,3.

Ve srovnání se sousedními státy je důvěra v ekonomiku v Česku nejnižší. S výjimkou Rakouska se ale výsledky v posledním měsíci zhoršily i u všech sousedů a důvěra klesá i v Evropské unii jako celku. Zatím ale zůstává nad hodnotami z jara 2020, kdy se v evropské ekonomice naplno projevila opatření zavedená v souvislosti s šířením covidu-19, a z přelomu let 2020 a 2021, kdy Evropu zasáhla další silná vlna pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...