Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.
Indikátor důvěry podnikatelů klesl proti červnu o 2,9 bodu na 100,2 a u spotřebitelů o 1,1 bodu na hodnotu 73,6. Jejich pesimismus sílí pět měsíců v řadě.
„Spotřebitelé se domnívají, že jejich současná finanční situace stejně jako celková hospodářská situace v České republice se zhoršuje a že tento negativní trend bude pokračovat i v příštích měsících,“ upřesnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Podle statistiků se rekordní počet spotřebitelů obává zhoršení vlastní finanční situace. Blízko svého historického maxima je i počet těch, kteří hodnotí svou finanční situaci hůře než v předešlých dvanácti měsících.
Podnikatelé méně důvěřují průmyslu, více stavebnictví
V podnikatelské sféře meziměsíčně klesla důvěra mezi průmyslovými firmami a v obchodě, naopak ve stavebnictví a vybraných službách se zvýšila.
V průmyslu se důvěra podnikatelů snížila o 7,2 bodu na hodnotu 98,9. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta za tímto výrazným poklesem stojí mimo jiné klesající poptávka.
Podniky nadále limituje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, doplnil Obst. Mezi obchodníky statistici zaznamenali pokles důvěry o 1,7 bodu na 97,6 bodu, přičemž podruhé za sebou se podle nich výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří hodnotí celkovou ekonomickou situaci jako dobrou.
Naproti tomu ve stavebnictví se důvěra firem v ekonomiku zvýšila o 1,2 bodu na 118,6 bodu. Mezi stavebními podnikateli podle ČSÚ nicméně dál zůstává vysoký počet těch, kteří předpokládají další zdražování prací. Jako hlavní bariéry růstu produkce vnímají nedostatek zaměstnanců a materiálu.
O něco mírněji, o 0,9 bodu, byla meziměsíčně vyšší důvěra ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru, a dosáhla tak na hodnotu svého dlouhodobého průměru 100 bodů, doplnil ČSÚ.
