Důvěra v ekonomiku opět klesá, je už nejníž za dobu sledování

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. „Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že již nyní sotva vyjde s penězi. Meziměsíčně podle ČSÚ ale mírně ubylo mezi spotřebiteli respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími 12 měsíci.

V podnikatelské sféře se důvěra v ekonomiku snížila v průmyslu, ve vybraných odvětvích služeb a v obchodě. Po výrazném srpnovém poklesu naopak mírně stoupla ve stavebnictví. 

Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta důvěru firem v posledních měsících výrazně ovlivňuje nejistota z dalšího ekonomického vývoje. V průmyslu téměř po roce převážil podíl podniků, které čekají, že se v následujících třech měsících sníží jejich výroba. Pokles poptávky čekají také stavební firmy a stále větší část podnikatelů ve službách. „To spolu s klesající důvěrou v odvětví obchodu koresponduje se zřetelně negativním sentimentem spotřebitelů, který se v září dostal na nejnižší úroveň v historii zjišťování,“ doplnil Obst.

Analytici: Naplno se projevily obavy

„Celkově dnešní (pondělní, pozn. red.) výsledky naznačují, že ekonomika prochází útlumem, který není sice nijak dramatický, jako byl třeba v době americké finanční krize, avšak je tentokrát spojený s výraznou inflací a propadem kupní síly domácností,“ komentoval výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Za jediné pozitivum označil pokles inflačních očekávání u firem.

Ředitel strategického poradenství PwC Jan Hadrava soudí, že mezi domácnostmi i podniky se už naplno projevily obavy z vysokých cen energií. „Vidíme, že řadě firem současné ceny energií způsobí opravdové existenční potíže, což by v následujících čtvrtletích mohlo vést k ukončení jejich výroby a propouštění. Zatímco inflace je zřejmě blízko svého vrcholu, tak současná negativní očekávání se budou přelévat spíše do růstu nezaměstnanosti,“ uvedl.

Důvěra v českou ekonomiku se mezi průmyslovými podniky meziměsíčně snížila o 3,3 bodu na 93,6, v odvětví obchodu indikátor důvěry klesl o 2,5 bodu na 92,7 a ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru o 5,3 bodu na 92 bodů.

Naopak důvěra podnikatelů ve stavebnictví se oproti srpnu zvýšila o 1,2 bodu na 111,4 bodu. Stavební firmy podle statistiků mimo jiné očekávají pro příští tři měsíce nárůst počtu zaměstnanců a navíc meziměsíčně výrazně ubylo těch, které čekají další zdražování prací. Očekávání pokračujícího růstu cen jsou ale přesto pořád vysoko nadprůměrná, doplnili statistici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 mminutami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 1 hhodinou

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 6 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 7 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 18 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...