Důvěra v ekonomiku opět klesá, je už nejníž za dobu sledování

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. „Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že již nyní sotva vyjde s penězi. Meziměsíčně podle ČSÚ ale mírně ubylo mezi spotřebiteli respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími 12 měsíci.

V podnikatelské sféře se důvěra v ekonomiku snížila v průmyslu, ve vybraných odvětvích služeb a v obchodě. Po výrazném srpnovém poklesu naopak mírně stoupla ve stavebnictví. 

Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta důvěru firem v posledních měsících výrazně ovlivňuje nejistota z dalšího ekonomického vývoje. V průmyslu téměř po roce převážil podíl podniků, které čekají, že se v následujících třech měsících sníží jejich výroba. Pokles poptávky čekají také stavební firmy a stále větší část podnikatelů ve službách. „To spolu s klesající důvěrou v odvětví obchodu koresponduje se zřetelně negativním sentimentem spotřebitelů, který se v září dostal na nejnižší úroveň v historii zjišťování,“ doplnil Obst.

Analytici: Naplno se projevily obavy

„Celkově dnešní (pondělní, pozn. red.) výsledky naznačují, že ekonomika prochází útlumem, který není sice nijak dramatický, jako byl třeba v době americké finanční krize, avšak je tentokrát spojený s výraznou inflací a propadem kupní síly domácností,“ komentoval výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Za jediné pozitivum označil pokles inflačních očekávání u firem.

Ředitel strategického poradenství PwC Jan Hadrava soudí, že mezi domácnostmi i podniky se už naplno projevily obavy z vysokých cen energií. „Vidíme, že řadě firem současné ceny energií způsobí opravdové existenční potíže, což by v následujících čtvrtletích mohlo vést k ukončení jejich výroby a propouštění. Zatímco inflace je zřejmě blízko svého vrcholu, tak současná negativní očekávání se budou přelévat spíše do růstu nezaměstnanosti,“ uvedl.

Důvěra v českou ekonomiku se mezi průmyslovými podniky meziměsíčně snížila o 3,3 bodu na 93,6, v odvětví obchodu indikátor důvěry klesl o 2,5 bodu na 92,7 a ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru o 5,3 bodu na 92 bodů.

Naopak důvěra podnikatelů ve stavebnictví se oproti srpnu zvýšila o 1,2 bodu na 111,4 bodu. Stavební firmy podle statistiků mimo jiné očekávají pro příští tři měsíce nárůst počtu zaměstnanců a navíc meziměsíčně výrazně ubylo těch, které čekají další zdražování prací. Očekávání pokračujícího růstu cen jsou ale přesto pořád vysoko nadprůměrná, doplnili statistici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 1 hhodinou

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
včera v 20:12

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled