Důvěra v ekonomiku opět klesá, je už nejníž za dobu sledování

Důvěra v ekonomiku Česka v září dál klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na hodnotu 90,1. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.

Důvěra mezi podniky proti srpnu klesla o čtyři body na hodnotu 93,6, mezi spotřebiteli byl meziměsíční pokles důvěry větší, o 4,4 bodu. „Pesimismus spotřebitelů v září výrazně posílil. Meziměsíčně vzrostl počet respondentů obávajících se v příštích 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace, své vlastní finanční situace, zvýšení nezaměstnanosti i dalšího růstu cen,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Doplnila, že téměř třetina domácností navíc uvádí, že již nyní sotva vyjde s penězi. Meziměsíčně podle ČSÚ ale mírně ubylo mezi spotřebiteli respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s předchozími 12 měsíci.

V podnikatelské sféře se důvěra v ekonomiku snížila v průmyslu, ve vybraných odvětvích služeb a v obchodě. Po výrazném srpnovém poklesu naopak mírně stoupla ve stavebnictví. 

Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta důvěru firem v posledních měsících výrazně ovlivňuje nejistota z dalšího ekonomického vývoje. V průmyslu téměř po roce převážil podíl podniků, které čekají, že se v následujících třech měsících sníží jejich výroba. Pokles poptávky čekají také stavební firmy a stále větší část podnikatelů ve službách. „To spolu s klesající důvěrou v odvětví obchodu koresponduje se zřetelně negativním sentimentem spotřebitelů, který se v září dostal na nejnižší úroveň v historii zjišťování,“ doplnil Obst.

Analytici: Naplno se projevily obavy

„Celkově dnešní (pondělní, pozn. red.) výsledky naznačují, že ekonomika prochází útlumem, který není sice nijak dramatický, jako byl třeba v době americké finanční krize, avšak je tentokrát spojený s výraznou inflací a propadem kupní síly domácností,“ komentoval výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Za jediné pozitivum označil pokles inflačních očekávání u firem.

Ředitel strategického poradenství PwC Jan Hadrava soudí, že mezi domácnostmi i podniky se už naplno projevily obavy z vysokých cen energií. „Vidíme, že řadě firem současné ceny energií způsobí opravdové existenční potíže, což by v následujících čtvrtletích mohlo vést k ukončení jejich výroby a propouštění. Zatímco inflace je zřejmě blízko svého vrcholu, tak současná negativní očekávání se budou přelévat spíše do růstu nezaměstnanosti,“ uvedl.

Důvěra v českou ekonomiku se mezi průmyslovými podniky meziměsíčně snížila o 3,3 bodu na 93,6, v odvětví obchodu indikátor důvěry klesl o 2,5 bodu na 92,7 a ve vybraných odvětvích služeb včetně finančního sektoru o 5,3 bodu na 92 bodů.

Naopak důvěra podnikatelů ve stavebnictví se oproti srpnu zvýšila o 1,2 bodu na 111,4 bodu. Stavební firmy podle statistiků mimo jiné očekávají pro příští tři měsíce nárůst počtu zaměstnanců a navíc meziměsíčně výrazně ubylo těch, které čekají další zdražování prací. Očekávání pokračujícího růstu cen jsou ale přesto pořád vysoko nadprůměrná, doplnili statistici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...