Důvěra v českou ekonomiku se snížila i v srpnu, spotřebitelé ale pookřáli

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v ekonomiku se oproti červenci snížila o 1,6 bodu na 94,1. Klesá od června, zastavil se ale pokles důvěry spotřebitelů. Ta se zvýšila z červencových 73,6 na 77,1, což je nejvyšší hodnota od dubna, ale zároveň mají spotřebitelé stále nejmenší ekonomiku ze všech odvětví, kterými se statistici zabývají, a zároveň jsou i přes aktuální zlepšení nynější hodnoty nejnižší od poloviny roku 2012.

„Srpnový meziměsíční růst důvěry mezi spotřebiteli lze chápat jako určitou korekci předešlého nepřetržitého pětiměsíčního poklesu. Většina sledovaných ukazatelů sice zaznamenala mírné zlepšení, nicméně všechny stále vyznívají hůře ve srovnání s dlouhodobými průměry,“ poznamenala Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podnikatelé jsou čím dál méně optimističtí, očekávají pokles počtu zaměstnanců

V podnikatelském sektoru důvěra klesla, a to ve všech odvětvích, které statistici zohledňují. „Zatímco průmysl, obchod a služby zaznamenaly mírnější pokles důvěry, který byl zejména v průmyslu a obchodě potvrzením vývoje z předešlých měsíců, stavebnictví doznalo výraznější propad,“ poukázal vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle něj je jedním z důvodů fakt, že po více než roce a čtvrt poprvé převážil, byť mírně, podíl podnikatelů očekávajících pro období následujících tří měsíců pokles počtu zaměstnanců. Je otázkou, jestli se jedná pouze o jednorázový výkyv, nebo o změnu trendu sentimentu ve stavebnictví, dodal.

V průmyslu se snížila důvěra v ekonomiku o dva body na 96,9, ve stavebnictví více než o osm bodů na 110,2, v obchodu o 2,4 bodu na 95,2 a ve vybraných službách o 2,7 bodu na 97,3.

Ve srovnání se sousedními státy je důvěra v ekonomiku v Česku nejnižší. S výjimkou Rakouska se ale výsledky v posledním měsíci zhoršily i u všech sousedů a důvěra klesá i v Evropské unii jako celku. Zatím ale zůstává nad hodnotami z jara 2020, kdy se v evropské ekonomice naplno projevila opatření zavedená v souvislosti s šířením covidu-19, a z přelomu let 2020 a 2021, kdy Evropu zasáhla další silná vlna pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 3 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
včera v 20:12

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled