Emise strana 4 z 5

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Evropské státy by měly využít revizní termín v roce 2026 a ještě odložit termín zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, míní opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). Ačkoli termín pro revizi stávajícího plánu v evropském právu je, europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) neočekává, že by výsledkem skutečně byl odklad. Automobilky podle něj samy již předem plánovaly přechod k elektrickému pohonu. Připustil však, že může být problém s normou Euro 7, která by měla výrobce aut přinutit ještě před úplným ukončením výroby benzinových a naftových motorů tuto technologii výrazně modernizovat. Přinejmenším některé prvky si ale podle něj zaslouží zavést do praxe. Martin Kolovratník a Marcel Kolaja diskutovali o Euro 7 a přechodu k elektromobilitě v Událostech, komentářích.

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise v úterý také přišla s návrhem, podle kterého by měly od roku 2030 být bezemisní i nové městské autobusy. Dojít by mělo i k postupnému snižování emisí u těžkých nákladních vozů.

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Až třetina kontrolovaných vozů na českých silnicích nesplňuje emisní normy. Ministerstvo dopravy už loni nařídilo emisním stanicím, aby používaly kvalitnější techniku, která odhalí poškozené filtry pevných částic. Praxe se ale podle asociace techniků příliš nezměnila.

Po půlroce skončilo české předsednictví v Radě Evropské unie, štafetu úderem novoroční půlnoci převzalo Švédsko. Novináři a analytici v Bruselu hodnotí výkon českých politiků, diplomatů a úředníků kladně: V době energetické krize a války na Ukrajině dokázali napříč unijními státy vyjednat shodu ve všech klíčových oblastech včetně sankcí, zastropování cen plynu nebo zdanění energetických firem.

Udělená výjimka z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť pro Elektrárnu Chvaletice neplatí. Krajský soud v Ostravě totiž zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které výjimku na šest let udělilo. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová. Pardubický kraj aktuálně přezkoumává, zda elektrárna splňuje dodržování emisních limitů. Pokud by se ukázalo, že ne, musela by snížit výrobu. Jinak by čelila vysokým sankcím.

Polsko bude mít první uhlíkově neutrální nemocnici. Rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a těmi, které se daří pohltit, chce dosáhnout už v příštím roce. Zvlášť uprostřed smogové sezony projekt ukazuje, jak lze efektivně snižovat podíl škodlivin v ovzduší.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Světoví lídři míří do egyptského Šarm aš-Šajchu na další z konferencí OSN o změně klimatu. Jednání začne 6. listopadu a má naplnit předchozí sliby o snižování emisí a přidat nové cíle. Egyptské úřady očekávají během dvou týdnů až pětačtyřicet tisíc účastníků. Za Česko a unijní předsednictví se konference zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

V zemích Evropské unie má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzín či naftu. Státy EU vedené českým předsednictvím ve čtvrtek dohodly s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Do roku 2030 se mají emise omezit o 55 procent proti loňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou. Dohodu ještě musí schválit europarlament i Rada EU zastupující státy.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Letecká doprava na elektrický pohon se čím dál více blíží skutečnosti. Ve Švédsku už testují základní funkce stroje, který by mohl na kratších cestách pojmout až tři desítky pasažérů. Podstatné ovšem je, že projektu uvěřili i dopravci a na letoun, který zatím nemá plnohodnotný prototyp, přišlo už přes 230 objednávek.

Mimořádně se schází nizozemský parlament, aby projednal vládní dusíkovou politiku. Kabinet hodlá do konce desetiletí snížit emise, cíle ale zpochybnil ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Vyvolal tím otázky, jak bude vláda postupovat. Emisní cíle týkající se zemědělství v Nizozemsku začátkem léta vyvolaly rozsáhlé protesty farmářů.