Emise strana 4 z 5

Britská metropole se proměňuje v nízkoemisní město. Starosta Londýna Sadiq Khan chce nově placenou zónu pro vjezd aut, která nesplňují ekologické limity, rozšířit na celou metropoli. Okrajové části se ale bouří a napadly návrh u vrchního soudu.

Na vybraných úsecích dálnic zřejmě bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině. Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) jde o zbytečnou hloupost, celoevropský trend je podle něj spíše snižování rychlosti. „Ale ze židle mě to nenadzvedává, je to marginálie,“ řekl v Událostech, komentářích. S ním souhlasí dopravní expert Vize 0 Libor Budina, vysoká rychlost s sebou podle něj nese mnohá rizika. Na konstatování, že v Německu je rychlost na dálnicích neomezená, namítl, že němečtí řidiči jsou disciplinovanější než ti čeští. Podle něj je škoda, že se neprosadil návrh Kolovratníka ohledně dodržování bezpečné vzdálenosti.

Koncentrace škodlivin v brněnském ovzduší v posledních letech nepřekračuje limity. Výjimkou je benzo(a)pyren, který se dostává do ovzduší hlavně v topné sezoně v okrajových částech města se starší zástavbou rodinných domů, upozornil na konferenci s názvem Zelená budoucnost: věda a město vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina.

Soud v Německu v úterý uložil někdejšímu šéfovi německé automobilky Audi Rupertu Stadlerovi za podíl v kauze emisních podvodů podmíněný trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu Volkswagen, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.

Nejvyšší soud vyhověl dovolání Lesů ČR ve sporu o odškodné za poničení půdy a lesů emisemi vypouštěnými společností Orlen Unipetrol. Dal za pravdu Okresnímu soudu v Mostě a označil látky vypouštěné v závodech Unipetrolu za zvlášť nebezpečné. Prvoinstanční soud v Mostě, který původně přiznal Lesům ČR odškodné přes čtyři miliony korun, tak bude o případu po čtyřech letech rozhodovat znovu. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu, který má ČT k dispozici.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Úřady, energetici a další firmy už několik let připravují českou veřejnou síť pro přechod na elektromobilitu, i když politické špičky vynucený odchod od spalovacích motorů mnohdy kritizovaly. Dobíjecí síť v tuzemsku navíc vyrostla rychleji, než lidé nakupovali elektromobily. Výsledkem je, že v roce 2023 má Česko v poměru na počet bateriových aut mnohem hustší síť, než je v Evropě běžné. Údaje vyplývají ze zjištění reportérů pořadu Bilance, který vysílá ČT1 ve čtvrtek 1. června po 21. hodině.

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

České firmy hledají cestu k ekonomice založené na vodíku. Jeho využití má Evropě pomoct při odklonu od fosilních paliv. Plynný prvek může dodat energii průmyslovým provozům i dopravním prostředkům. Zástupci tuzemských podniků se zúčastnili vodíkového veletrhu v Rotterdamu, největší akce svého druhu na světě.

Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler je v kauze falšování dieselových emisí připraven přiznat se k podvodu výměnou za podmíněný trest a finanční postih. U soudu v Mnichově to podle médií uvedl tým jeho obhájců. Audi a jeho mateřská skupina Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při emisních testech.

Hlavní město by mělo podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) lépe koordinovat se zástupci svých městských částí dostavbu vnějšího městského okruhu a další oblasti dopravní politiky. Jediným řešením přetížených silnic ve městě je posílení hromadné dopravy, zmínil v pořadu Události, komentáře. Namísto blokád, protestů a diskuzí by se podle opozičního zastupitele Patrika Nachera (za ANO) pak měla podporovat pozitivní motivace lidí k tomu, aby nebylo město přeplněno auty. Radikální kroky demonstrantů jako vypouštění pneumatik aut SUV nebo blokování rušných silnic podle něj jen přispívají k negativnímu vymezování se vůči řidičům a považuje je za vydírání většinové společnosti.

Evropští poslanci odhlasovali ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Vrchní soud zrušil původní verdikt ve sporu kolem praktik společnosti Dekra při měření emisí. Za výroky o firmě potrestal předchozí rozsudek Libora Fleischhanse z Asociace emisních techniků a opravářů. Fleischhans řekl, že Dekra zneužívá monopolní postavení a řada jejích mechaniků ovlivňuje výsledky kontrol. To zmíněná společnost odmítá.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spouští novou vlnu takzvaných kotlíkových dotací, uvolnit chce celkem 1,7 miliardy korun. Řekl to ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Dotace uhradí výměnu starých kotlů za ekologičtější způsoby vytápění přibližně patnácti tisícům nízkopříjmových domácností. Lidé musí staré neekologické kotle vyměnit do září 2024.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Státy Evropské unie schválily zpoplatnění všech emisí CO2 z nových aut od roku 2035. Norma prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut po tomto datu. Souhlasu unijních ministrů předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. Proti návrhu se nakonec vyslovilo pouze Polsko, což k zablokování pravidel nestačilo. Protože s normou již dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost. Státy EU se shodly také na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.

Zavedení emisní normy Euro 7 by vedla k uzavření výrobní haly i propuštění tisíců zaměstnanců, řekl v Otázkách Václava Moravce člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Norma přináší nesplnitelné termíny, začátek její platnosti je nepřiměřený i podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti). Hostem pořadu byl i bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle kterého českou ekonomiku v současné krizi teprve čekají nejhorší časy. Jahn naopak letos předpokládá oživení.

Škoda Auto v rámci mateřského koncernu Volkswagen převezme strategické řízení a budoucí expanzi značek Škoda, Volkswagen a Seat v regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Ten vedle Vietnamu zahrnuje například Kambodžu, Laos, Singapur, Malajsii nebo Filipíny. Na trhu chce dosáhnout podílu pět procent. Informovali o tom zástupci společnosti. Podobnou roli v rámci koncernu již má automobilka v Indii. Škodovka podle šéfa Klause Zellmera jedná také o prodeji svých aktiv v Rusku, tedy výrobních závodů a prodejní sítě. Jednání jsou v závěrečné fázi.

Evropský parlament (EP) schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.