Emise strana 2 z 5

V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.

Překonat bažinu je téměř nemožné pro jakoukoliv těžkou techniku. A procházet jimi mají problém i lidé bez speciálního vybavení. Právě toho teď chtějí využít země, které hraničí s Ruskem.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Inspekce silniční dopravy (INSID), jež zahájila činnost 1. července letošního roku, funguje již déle než měsíc a půl. Jejím hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti na českých silnicích a dálnicích prostřednictvím kontrol nákladní dopravy. V červenci odhalila 416 přestupků, přičemž nejčastěji řidiči porušovali pravidla týkající se doby řízení a odpočinku. Inspektoři se ovšem setkali i s případem, kdy jeden z řidičů odmítl respektovat fakt, že je INSID organizační složkou státu.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

Lidská činnost zásadně mění globální klima, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů, kde klíčovou roli hraje oxid uhličitý (CO₂). To je už dlouho známá věc. Nicméně nová studie posouvá tento poznatek ještě dále: pokud by vědci měli k dispozici současné možnosti měření atmosférických parametrů, mohli změny v teplotě atmosféry související s činností člověka poprvé detekovat už během 80. let 19. století, tedy o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise (EK) vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Německý soud shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně měl s nimi na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Česko hledá v Evropské unii podporu pro změnu v návrhu Evropské komise, která chce častější kontroly u aut starších deseti let. Tuzemské ministerstvo dopravy volá po zachování stávajícího stavu – tedy prohlídce jednou za dva roky.