Emise strana 2 z 5

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

V míře znečišťování životního prostředí nejsou plug-in hybridy ve skutečnosti tak vzdálené benzinovým automobilům, jelikož reálné údaje o emisích jsou skoro pětkrát vyšší, než uvádějí laboratorní testy. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla nezisková organizace Transport and Environment. Analýza zahrnovala 800 tisíc automobilů zaregistrovaných v Evropě v letech 2021 až 2023.

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) v pátek rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 stupně Celsia, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Rovnou několik světových společností pracuje na systémech, jež zachycují obří množství oxidu uhličitého, jenž vzniká spalováním fosilních paliv. Zatím na největší lodi ho teď testuje Čína.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.

Austrálie se bude stále častěji potýkat s přírodními katastrofami v důsledku klimatických změn, což bude znamenat také větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby, uvedla v pondělí vládní zpráva o národním hodnocení klimatických rizik. Žádná australská komunita podle ní nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.

Překonat bažinu je téměř nemožné pro jakoukoliv těžkou techniku. A procházet jimi mají problém i lidé bez speciálního vybavení. Právě toho teď chtějí využít země, které hraničí s Ruskem.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Inspekce silniční dopravy (INSID), jež zahájila činnost 1. července letošního roku, funguje již déle než měsíc a půl. Jejím hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti na českých silnicích a dálnicích prostřednictvím kontrol nákladní dopravy. V červenci odhalila 416 přestupků, přičemž nejčastěji řidiči porušovali pravidla týkající se doby řízení a odpočinku. Inspektoři se ovšem setkali i s případem, kdy jeden z řidičů odmítl respektovat fakt, že je INSID organizační složkou státu.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Prestižní vědecký časopis Nature by mohl stáhnout druhou nejvíce citovanou klimatickou studii loňského roku. Píše to agentura AFP, podle které výsledky výrazně ovlivnily chyby ve výpočtu. Původní zjištění byla tak překvapivá, že to ve vědecké komunitě vyvolalo silnou reakci a vedlo to k přezkoumání studie. Přezkum našel několik chyb, autoři nalezené omyly přiznali, a dokonce je přivítali jako důkaz, že věda dokáže pracovat s omyly.

Lidská činnost zásadně mění globální klima, především prostřednictvím emisí skleníkových plynů, kde klíčovou roli hraje oxid uhličitý (CO₂). To je už dlouho známá věc. Nicméně nová studie posouvá tento poznatek ještě dále: pokud by vědci měli k dispozici současné možnosti měření atmosférických parametrů, mohli změny v teplotě atmosféry související s činností člověka poprvé detekovat už během 80. let 19. století, tedy o více než půl století dříve, než se dosud předpokládalo.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.