Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně do roku 2035. Představitelé rozvojových zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Velké Británie nebo EU jde o krok vpřed. Účastníci konference OSN se také dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek.
COP29 se dohodla na pomoci rozvojovým zemím ve výši 300 miliard dolarů ročně
3 minuty
Události: Výsledky konference COP29
K dohodě téměř dvou set států na konferenci v Baku dospělo po více než třicetihodinovém prodloužení jednání v neděli krátce před 3:00 místního času (v sobotu před půlnocí SEČ).
Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod sto miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek má vypršet v roce 2025.
Nespokojenost rozvojových zemí
Ostře se proti vyjednané dohodě po oficiálním schválení ohradila představitelka Indie, píše server BBC. Cíl ve výši 300 miliard dolarů označila za „propastně ubohou a nicotnou sumu“. Dohoda je nicméně schválená a nevratná, poznamenává BBC.
„Tento cíl není tím, v co jsme po letech diskusí doufali,“ řekl na zasedání v Baku Evans Njewa z Malawi jménem skupiny 45 nejméně rozvinutých zemí světa a označil cíl „za nedostatečně ambiciózní“. Za „příliš slabé, příliš nejednoznačné“ financování, které „přichází příliš pozdě“, považuje Keňan Ali Mohamed, který hovořil jménem africké skupiny.
„Odcházíme s malou částí finančních prostředků, které klimaticky zranitelné země naléhavě potřebují. Není to zdaleka dost, ale je to začátek,“ řekla Tina Stegeová, klimatická vyslankyně Marshallových ostrovů.
AP: Dohoda má k dokonalosti daleko
Šéf OSN pro klima Simon Steill uvedl, že dohodu země uzavřely po dvou týdnech strastiplných jednání. Doplnil, že bude fungovat jen v případě, že budou země své závazky plnit v celé výši a včas. „Byla to obtížná cesta, ale dosáhli jsme dohody,“ řekl Steill a dodal, že, dohoda „ochrání miliardy životů“.
Schválená dohoda nesplňuje všechna očekávání, ale je „krokem vpřed“, uvedla podle agentury AFP Velká Británie. Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra ji přivítal jako „začátek nové éry“. „Společně s vámi všemi jsme tvrdě pracovali na tom, aby bylo na stole mnohem více peněz. Cíl 100 miliard ztrojnásobujeme a myslíme si, že je to ambiciózní. Je to nutné, je to realistické a je to dosažitelné.“
Americký prezident Joe Biden, který se COP29 osobně nezúčastnil, pogratuloval účastníkům k dosažení „historické“ dohody. V prohlášení ale upozornil, že je před státy ještě „mnoho práce“. O vhodném základu do budoucna hovořil i generální tajemník OSN António Guterres. „Doufal jsem v ambicióznější výsledek – jak z hlediska finančního, tak z hlediska zmírňování dopadů – abychom se vypořádali s velkou výzvou, které čelíme.“
Dohoda má k dokonalosti daleko a mnohé strany jsou stále nespokojené, podotkla agentura AP. Jako krok správným směrem ji sice vnímá například i šéf Ústavu světových zdrojů (WRI) Ani Dasgupta, podle kterého jsou ale nejchudší a nejzranitelnější „právem zklamány, že bohatší země nenabídly více peněz, když jsou v sázce životy miliard lidí“.
Uhlíkové povolenky
Dohoda ohledně uhlíkových povolenek se netýká hlavní otázky financování opatření v oblasti klimatu. Je však zatím jediným významnějším bodem, na kterém se členové konference dokázali shodnout. Mnoho delegátů po jejím schválení tleskalo.
Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů nebo výstavba větrných elektráren v chudších zemích. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku. Jiné země a společnosti, které budou vypouštět vyšší množství skleníkových plynů, mohou pak tyto kredity nakupovat, což jim pomůže k dosažení jejich klimatických cílů.
Již na začátku dvoutýdenní konference se podařilo dojednat dohodu, která umožní, aby centralizovaný systém obchodování podporovaný OSN začal fungovat příští rok. Poté strávili vyjednavači většinu času v Ázerbájdžánu tím, že se snažili doladit podrobnosti samostatného dvoustranného systému, který by zemím umožnil přímé obchodování.
Bilaterální obchodování začalo už v lednu
Dohoda se týká hlavně toho, jak zajistit důvěryhodnost systému, aby mohl spolehlivě vést ke snižování emisí skleníkových plynů. Mezi detaily, které bylo třeba upřesnit, patřila struktura registru pro sledování kreditů a také otázka, kolik informací by měly země sdílet o svých obchodech.
Bilaterální obchodování s uhlíkovými kredity začalo již v lednu, kdy Švýcarsko koupilo kredity od Thajska. Také desítky dalších zemí již uzavřely dohody o převodu těchto kreditů. Obchody však zatím byly jen omezené a nalezení rovnováhy mezi jasným souborem pravidel, které zajistí integritu a transparentnost a zároveň neomezí schopnost zemí účastnit se obchodů, by mělo vést k oživení obchodů.
Podnikatelská skupina IETA, která propaguje rozšíření obchodování s uhlíkovými povolenkami, uvedla, že trh podporovaný OSN by mohl mít do roku 2030 hodnotu 250 miliard amerických dolarů (6,1 bilionu korun) ročně a mohl by kompenzovat dalších pět miliard tun emisí oxidu uhličitého ročně.
Finální dokument COP29 také pokládá základy pro příští klimatickou konferenci OSN, která se bude nadcházející rok konat v brazilském amazonském deštném pralese. Dohoda však nedokázala stanovit podrobné kroky ohledně předchozích závazků, včetně loňského slibu o přechodu od fosilních paliv a ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie v tomto desetiletí.
Načítání...
