Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
Letní horka mohou být nepříjemná. Ale nejen to. Když teploty překročí hranici popsanou jako kombinace horka a vlhkosti vzduchu, tak mohou i zabíjet. Nejohroženější jsou senioři a lidé s podlomeným zdravím. Až doposud se předpokládalo, že tato kombinace dvou výše uvedených faktorů se zatím neobjevila, ale nový výzkum australských expertů pod vedením profesorky Sarah Perkins-Kirkpatrickové vypráví odlišný příběh.
Vědci z Australské národní univerzity totiž nyní popsali, že ke smrtícím vlnám veder dochází už při teplotách a vlhkosti, které se dříve považovaly za snesitelné. Nejde tentokrát o „pouhé“ modelování, ale o výsledky reálných měření teplot v reálném světě. Klimatologové se zaměřili na několik vln veder v různých klimatických podmínkách: v Mekce roku 2024, v Bangkoku roku 2024, v americkém Phoenixu v roce 2023, australském Mount Isa roku 2019, pákistánském Larkany roku 2015 a v Seville v roce 2003. Při všech s výjimkou australské vlny veder zemřelo vždy nejméně tisíc lidí.
Vědci tvrdí, že během všech těchto šesti událostí byly překročeny prahové hodnoty, při kterých není možné pro oslabený organismus bez ochrany přežít. „Spousta lidí se oprávněně obává možných dopadů budoucích vln veder v souvislosti s pokračujícím globálním oteplováním. Náš výzkum ale ukazuje, že podmínky, při kterých není možné přežít, se vyskytují už během současných vln veder,“ uvedla Perkins-Kirkpatricková.
Známá teplota vlhkého teploměru
Limity tepelného stresu pro přežití člověka jsou definované pomocí takzvané teploty vlhkého teploměru na 35 stupňů Celsia. Teplota vlhkého teploměru je pojem, který se v meteorologii často používá. Jde o teplotu, která se naměří teploměrem, jehož čidlo je obaleno mokrým hadříkem. Voda z hadříku se odpařuje, a odpařování spotřebovává teplo – tím teploměr ochladí. Čím sušší je vzduch, tím rychleji se voda odpařuje a tím více se teploměr ochladí, takže rozdíl mezi „suchým“ a „mokrým“ teploměrem je velký. Naopak při stoprocentní vlhkosti se voda neodpařuje vůbec a oba teploměry ukazují stejnou hodnotu. Teplota vlhkého teploměru tedy vždy leží mezi skutečnou teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu a slouží jako praktická míra toho, kolik vlhkosti vzduch ještě „unese“.
Nedávno ale model HEAT-Lim, který společně vyvinuli vědci ze Sydney University a Arizona State University, prokázal, že po zohlednění omezení lidské fyziologie mohou být prahové hodnoty tepelného stresu způsobeného okolním prostředím nižší a také sušší, než se doposud předpokládalo.
„Události, které jsme zkoumali pomocí modelu HEAT-Lim, se všechny odehrály při teplotě vlhkého teploměru pod 35 stupňů a zahrnovaly pravidelné překračování smrtelných prahových hodnot pro starší osoby přímo vystavené slunečnímu záření,“ uvedla profesorka Perkins-Kirkpatricková. „Navíc se ukázalo, že extrémně horké, ale suché podmínky jsou stejně smrtelné jako horké a vlhké podmínky.“
Nejvyšší teploty ve studovaných městech během těchto událostí se pohybovaly od 41,53 stupně v Mount Isa do 46,73 stupně ve Phoenixu; nejvyšší teploty vlhkého teploměru se pohybovaly od 24,32 stupně ve Phoenixu do 30,85 stupně v Larkany. Všechny tyto hodnoty jsou ve stupních Celsia.
Data, tedy reálná měření plus záznamy poskytovatelů zdravotní péče, ukazují, že během vln veder na Blízkém východě, v jižní Asii, Střední Americe, Austrálii a Indii/Pákistánu čelili lidé ve věku 65 let a starší extrémně vysokému riziku fyziologického tepelného stresu, pokud neměli přístup ke stínu nebo ochlazení. „Zranitelnost lidí vůči extrémním podmínkám se bude s pokračujícím globálním oteplováním zvyšovat,“ varovali autoři.
Zdůrazňují, že v dalších letech proto bude zapotřebí zaměřovat se ve veřejném prostoru na vznik takových míst, která budou seniorům i dalším zranitelným osobám pomáhat s adaptací. Jde například o lepší přístup ke stínu, veřejné, snadno dostupné budovy, kde se mohou lidé ochladit, a samozřejmě také vodní prvky s pitnou vodou.
