Horko strana 2 z 5

V Evropě pokračuje vlna veder, která od minulého týdne trápí jižně položené země. Nyní se však přesouvá i do střední a východní Evropy. Horko bude spalovat obyvatele starého kontinentu nejméně do středy – teploty se podle BBC budou zvyšovat ve Francii, Německu, Itálii i Británii. Vedra mají také zřejmě první oběť.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na neděli výstrahu před teplotami nad 31 stupňů Celsia, která se týkala jihu Moravy, Prahy, většiny Středočeského kraje a části krajů Ústeckého a Plzeňského. Právě tam bylo nejtepleji. V Dobřanech teplota vystoupala na 33,7 stupně. Už v noci na neděli zažilo Česko tropickou noc. Vysoké teploty hrozí i v nadcházejícím týdnu. Vedra trápí také jih Evropy. Ve Španělsku v neděli naměřili 46 stupňů.

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.

Česko se čím dál častěji potýká se silnými vlnami veder. Když se teploty pohybují nad 35 stupni Celsia, znamená to značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé. Přinášíme rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.

Na jihu Moravy vystoupí ve středu nejvyšší odpolední teploty ke 33 stupňům Celsia. Ve čtvrtek tam bude ještě tepleji a vedra se rozšíří i na zbytek republiky, současně se odpoledne a k večeru místy objeví silné bouřky s kroupami, nárazy větru a přívalovými srážkami. Vyplývá to z výstrahy a aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Podle vědců se letos sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Různá místa na Zemi zasahují v posledních dvou desetiletích vlny veder, které přinášejí teploty až o desítky stupňů vyšší, než je běžné. Tento fenomén je zatím nedostatečně popsaný, v nové studii přišli s možným vysvětlením vědci z USA.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.