Horko strana 5 z 5

Do Česka ve čtvrtek dorazily bouřky. Hasiči odpoledne hlásili přes dvě stě událostí, nejvíce v Praze, Plzeňském a Středočeském kraji. Silná bouře v Praze zkomplikovala provoz tramvají a voda zaplavila podjezdy Těšnov a Bulhar či trať u Čechova mostu. Večer přišly silné bouřky do Olomouckého kraje. Na Přerovsku voda zaplavila ulice a domy v několika obcích.

Saúdské úřady varují před náročnými podmínkami při letošní náboženské pouti do Mekky. Muslimy, kteří se rozhodnou pro dlouhou pěší pouť pod žhnoucím sluncem Arabského poloostrova, čeká nedostatek odpočinku a vody. Většinou kvůli přehřátí organismu na cestě zemřelo již třináct set poutníků. Většina z nich v rozporu s přísnými předpisy neměla zajištěný servis, který zahrnuje například klimatizované stany či lékařská stanoviště.

Teploty v Česku se tento týden dostanou až na 32 stupňů Celsia. Jasno bude ale zřejmě jen v pondělí a v úterý, poté se objeví bouřky, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Bouřky budou hrozit až do konce týdne, o víkendu mohou být i silné.

Hasiči na řadě míst Řecka stále bojují s lesními požáry, zatímco někteří lidé se navzdory neustálým varováním chovají nezodpovědně a ke vzniku požárů tak v suchém a horkém počasí přispívají. Agentura DPA informovala mimo jiné o lesním požáru na ostrově Hydra způsobeném ohňostrojem, který dělali turisté na jachtě poblíž pobřeží. V pátek zemřel pětapadesátiletý dobrovolný hasič, který pomáhal bojovat s požáry na severozápadě Peloponéského poloostrova v regionu Elida.

Od víkendu se začne na naše území dostávat velmi teplý vzduch od jihozápadu, který s sebou přinese pro zbytek týdne teploty typické spíše pro prázdninové měsíce. Dlouhodobější horko může mít také negativní dopady na zdraví zejména oslabených lidí.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.

V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Ani na jihu města v okolí botanické zahrady navzdory vegetaci nebylo pocitově o mnoho chladněji, píše agentura AFP.

Přestože jsou dlouhodobé předpovědi počasí složité, nová studie naznačuje, že z rychlosti tání grónského ledovce lze předpovědět, jaké počasí letos v létě čeká Evropu. Umístění, rozsah a síla nedávných sladkovodních událostí naznačují, že jih Evropy zasáhne neobvyklé teplo a sucho, tvrdí nový výzkum.

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Klimatické podmínky, které budou panovat v různých částech Česka až do konce století, je možné zjistit z webu ClimRisk. Vytvořili jej vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, kteří už vytvořili weby pro širokou veřejnost Intersucho nebo FireRisk. Nový web vychází z klimatických modelů a může najít uplatnění při tvorbě adaptačních strategií, ve stavebnictví, zemědělství i lesnictví.

Nový výzkum upozorňuje, že v budoucnosti bude stále složitější nakrmit lidstvo. Zvyšování teploty totiž negativně ovlivní fyzické schopnosti a možnosti zemědělců, ukazuje model.

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Ve Velké Británii vrcholí nezvyklá vlna zářijových veder. V Londýně sedm dní po sobě naměřili přes třicet stupňů Celsia, což je historický rekord pro tento měsíc. Tak vysoké teploty jsou v zemi značně neobvyklé i v červenci nebo v srpnu.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Rozsáhlý lesní požár na španělském ostrově Tenerife stále není pod kontrolou, ačkoli se podle hasičů v noci mírně zlepšilo počasí. Místní úřady uvedly, že kvůli ohni evakuovaly přes 12 tisíc lidí. Výrazně tak revidovaly svůj dřívější odhad, podle kterého se evakuovalo zhruba 26 tisíc obyvatel, napsala agentura Reuters.