Klimatické podmínky, které budou panovat v různých částech Česka až do konce století, je možné zjistit z webu ClimRisk. Vytvořili jej vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, kteří už vytvořili weby pro širokou veřejnost Intersucho nebo FireRisk. Nový web vychází z klimatických modelů a může najít uplatnění při tvorbě adaptačních strategií, ve stavebnictví, zemědělství i lesnictví.
Jak se změní do konce století klima v Česku, ukazuje nový web. S přesností na 500 metrů
Web nabízí výstupy ve dvou úrovních. Podrobnější v rozlišení 500 metrů jsou pro Česko, méně podrobné v rozlišení deset kilometrů pro střední Evropu. „Předkládáme ty nejpravděpodobnější odhady budoucího klimatu. Na základě objektivních kritérií jsme z téměř třiceti klimatických modelů určili sedm, které nejvíce reprezentují nejistotu odhadu, a vzali v úvahu i čtyři možné scénáře budoucího chování lidstva ve vztahu k využívání fosilních paliv a k opatřením na ochranu klimatu,“ uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka.
Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat v určitém třicetiletém období. Prvním obdobím je 2011 až 2040, dalším 2021 až 2050. Po deseti letech tak ClimRisk předpovídá vývoj až do období 2061 až 2090.
„K dispozici jsou údaje o průměrných teplotách vzduchu, srážkách, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu, délce slunečního svitu a z těchto základních veličin počítáme například počet tropických dnů, mrazových dnů, dnů se sněhovou pokrývkou či počet dnů v horké vlně,“ vysvětlil Trnka.
Srážky se nemění, teploty ano
Na výstupech z modelů je zřetelně vidět trend, který trvá už několik desetiletí. Spočívá v postupném zvyšování průměrné roční teploty, zvyšování počtu tropických dnů, snižování počtu mrazových dnů a dnů se sněhovou pokrývkou. Klimatické podmínky jsou tak stále náchylnější pro existenci delších období horkých vln či pro delší období sucha, protože množství srážek se do budoucna příliš měnit nemá.
„Výhodou současného zpracování dat je i vyjádření nejistoty předpovědi pro dané území. ClimRisk zahrnuje jak optimističtější, tak i pesimističtější scénáře, ale uživatel má k dispozici zejména to, co lze považovat za střední odhad. Je zapotřebí říci, že z celosvětového pohledu zatím reálný vývoj klimatu bohužel odpovídá těm pesimističtějším prognózám, a proto je zapotřebí je brát v úvahu zejména při strategických investicích. A to strategických nejen z pohledu státu, ale zejména jednotlivých firem,“ doplnil Trnka. Podle něj bylo cílem zpřístupnit uživatelsky přívětivou formou výstupy klimatických modelů pro širokou veřejnost.
