Horko strana 4 z 5

Když meterologové varují před výjimečným vedrem, jaké zasáhne Česko například tento týden, používají celou řadu termínů. Některé mohou přitom být laikům či nezasvěceným i nesrozumitelné. Experti využívají například různé indexy tepelné zátěže.

Česko čeká letos dosud zřejmě nejteplejší týden, teploty budou přes den stoupat nad tropických 30 stupňů Celsia a ve středu se na jižní Moravě dostanou i přes 35 stupňů. Podle dlouhodobé předpovědi bude tento týden pravděpodobně jedním z nejteplejších 33. týdnů v roce od roku 1921. Od úterý přijdou lokální bouřky, které pravděpodobně doprovodí přívalové srážky a možná i menší kroupy. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Česko čekají tento týden zřejmě dosud nejvyšší teploty tohoto roku, na Moravě mají přesáhnout až 35 stupňů. Když se teploty pohybují nad 35 stupni Celsia, znamená to značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé. Web ČT24 přináší rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Fenomén otravy organismu pitím nadměrného množství vody je reálný. V horkých dnech může přehnaná konzumace tekutin vést až ke kolapsu. Současně je ale nutné najít rovnováhu mezi nadměrným a nedostatečným pitím: právě ve vedrech je totiž důležité dodržovat pitný režim.

Teploty přes 31 stupňů Celsia vydrží na jihu Moravy i po většinu příštího týdne. Od úterý se vedra rozšíří do dalších regionů, výjimečně může rtuť odpoledne vyšplhat až na 35 stupňů. Zároveň od západu a jihozápadu Čech dorazí silné bouřky s přívalovým deštěm, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu.

Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.

Meteorologové ve středu vpodvečer vyhlásili pro Středočeský a Ústecký kraj a Prahu smogovou situaci kvůli vysoké koncentraci troposférického neboli přízemního ozonu. Odvolali ji po 23. hodině. Smogová situace souvisela s vysokými teplotami vzduchu a intenzitou slunečního záření. Od středečních 12:00 je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na vysoké teploty, v Čechách a na jihu Moravy mohou stoupat až k 34 stupňům Celsia.

Pacientů léčených kvůli horku včetně těch, u kterých je nutná hospitalizace, v posledních třech letech přibývá. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) jich loni bylo z jejích klientů téměř 1500, v roce 2020 zhruba polovina. V nemocnici loni kvůli vysokým teplotám a slunečnímu záření skončilo 65 osob. U VZP je pojištěno 60 procent obyvatel. Meteorologové předpovídají vysoké teploty i na středu, mohou dosahovat až 34 stupňů Celsia.

Svět se musí připravit na trvalou změnu letních teplot v důsledku klimatické krize, v budoucnu budou extrémní teploty v létě jednoduše celou dobu, upozornil na tiskové konferenci k tématu globálního oteplování generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres.

Samotná existence olympijských her je založená na vhodných podmínkách pro sportovce. Přibývá ale důkazů, že do budoucna bude kvůli změnám klimatu ubývat míst, kde se bude moci olympiáda konat.

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Hasiči dohašují požár pneumatik v Postřekově na Domažlicku, který se rozhořel po poledni a rozšířil se na rodinný dům a další budovy. Požářiště budou hlídat celou noc. Policie bude případ prověřovat kvůli podezření z obecného ohrožení. Při hašení se několik hasičů zranilo, záchranáři tři převezli do nemocnice.

Ve městech panují výrazně věší vedra než v přírodě. Řešení tohoto problému je nejen drahé, ale také komplikované – všechny přístupy, jež se využívají, mají i svá negativa.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Česko ve středu zažilo nejteplejší den roku. Rekordy padly na třetině stanic, v jihomoravské Strážnici naměřili 36,1 stupně Celsia. Odpoledne ale vedra vystřídaly silné bouřky s kroupami. Hasiči měli desítky výjezdů. Problémy byly na železnici, spadlé stromy zastavily mimo jiné provoz na železničním koridoru mezi Prahou a Pardubicemi. Na Trutnovsku byl evakuován dětský tábor a hasiči sledují, zda to nebude nutné i na jihu Čech. V noci by se měly silné bouřky objevit hlavně na východě země, přívalové srážky mohou také zvednout hladiny zejména menších toků.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Po několika chladnějších dnech se má o prodlouženém víkendu začít rychle oteplovat. V sobotu teploty překročí třicet stupňů Celsia, zároveň ale dorazí bouřky, které teploty srazí pod hranici tropického dne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V neděli má na většině území pršet a někde očekávají meteorologové i vydatnější srážky.

Česko v neděli zasáhly silné bouřky s krupobitím. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před silnými bouřkami platila do půlnoci. Na východě země vystoupaly tři řeky ke třetímu stupni povodňové aktivity. Meteorologové varují před povodněmi.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.