Pacientů léčených kvůli horku včetně těch, u kterých je nutná hospitalizace, v posledních třech letech přibývá. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) jich loni bylo z jejích klientů téměř 1500, v roce 2020 zhruba polovina. V nemocnici loni kvůli vysokým teplotám a slunečnímu záření skončilo 65 osob. U VZP je pojištěno 60 procent obyvatel. Meteorologové předpovídají vysoké teploty i na středu, mohou dosahovat až 34 stupňů Celsia.
Léčených kvůli horku byl dle VZP loni proti roku 2020 téměř dvojnásobek
Většina lidí, kteří mají kvůli horku zdravotní potíže, se potýká s nevolností, malátností, bolestí hlavy a dalšími příznaky přehřátí či dehydratace. První pomocí vlastními silami je podle doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) umístění do stínu a ochlazování, například namočeným ručníkem nebo i vlažnou sprchou. Tekutiny se při úžehu mají podávat jen po doušcích.
Budiž siesta
Odborníci jako prevenci doporučují světlé oblečení z přírodních materiálů, dostatek tekutin a lehkou stravu. „Samozřejmostí je se nevystavovat přímému slunečnímu záření, především pak kolem poledne, konkrétně mezi jedenáctou a patnáctou hodinou, kdy jsou sluneční paprsky nejintenzivnější,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Lidé by měli také používat kvalitní opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem, mít sluneční brýle a pokrývku hlavy. „Prevence je klíčová a zahrnuje opatření jako dostatečný příjem tekutin, ochrana před přímým sluncem a vyhýbání se fyzické aktivitě v nejteplejší části dne,“ dodala.
Desítky lidí skončí každý rok kvůli horku v nemocnici. Loni VZP hradila léčbu pacientů s diagnózami nazývanými souhrnně „účinky horka a světla“ u 1457 osob, z nich 65 bylo hospitalizováno. Nejčastější jsou úpal, úžeh, tepelná vyčerpanost, tepelné křeče a mdloby. Lékaři je řeší různě od podávání tekutin a ochlazování pro přijetí do nemocnice ve vážnějších případech.
Horké počasí může působit zdravotní komplikace také chronicky nemocným pacientům, například s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo astmatem. Výrazněji ohroženi jsou podle SZÚ lidé nad 65 let, nejmenší děti do čtyř let, těhotné nebo kojící ženy.
Už v červnu, kdy Česko letos poprvé zažilo horké dny, informovala pražská zdravotnická záchranná služba o tom, že zaznamenala více výjezdů, které mohou souviset s horkým počasím. Často šlo o pacienty, kterým se zhoršil stav jejich chronického onemocnění.
