Horko strana 3 z 4

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Již třetím dnem trvající vlna veder v Evropě dále působí problémy. V Británii rekordní horko znovu narušilo dopravu, a úřady tak musely do středečního poledne uzavřít železniční trať z Londýna do Edinburghu. V souvislosti s vysokými teplotami už masivní lesní požáry v departementu Gironde na jihu Francie poškodily plochu o zhruba dvou stech metrech čtverečních. S ohněm bojuje už několik dní i Španělsko neboe Portugalsko. Plameny se šíří také v Řecku nedaleko Atén. Červencový  teplotní rekord zaznamenalo ve středu Dánsko.

Vlna veder již týden sužuje velkou část Evropy. Ve Velké Británii naměřili rekordní teplotu 40,3 stupně, úřady kvůli tropickým teplotám vyhlásily nejvyšší výstrahu. V Portugalsku, ve Španělsku a ve Francii vedra provázejí také rozsáhlé požáry. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nynější vlna veder v Evropě v úterý vrcholí, teploty ovšem zůstanou nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne.

Lidské tělo si za normálních podmínek udržuje teplotu přibližně kolem 35,8 až 37 stupňů Celsia. Podle vědců je tedy pro lehce oblečeného člověka v klidových podmínkách ideální teplota vzduchu osmadvacet stupňů. Pokud je ale teplota vzduchu vyšší, jako se tomu děje v současné vlně veder, stoupá i tělesná teplota. A to má pak dopady na zdraví člověka.

Česko se čím dál častěji potýká se silnými vlnami veder. Když se teploty pohybují nad 35 stupni Celsia, znamená to značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé osoby. Přinášíme rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.

Česko zasáhnou tento týden tropické teploty, ve středu může být až 36 stupňů Celsia. Kvůli horku už vydali meteorologové výstrahu. Teploty přes 35 stupňů budou od úterý na severozápadě Čech, ve středu ve zbytku země kromě Vysočiny. Hrozí také vznik požárů. V pátek se mírně ochladí a bude do 30 stupňů, o víkendu by teploty mohly opět vystoupat až na 33 stupňů.

Britský premiér Boris Johnson se nezúčastnil sobotní schůzky vládní komise pro mimořádné události. Kabinet zasedal po tom, co meteorologická služba poprvé vyhlásila červený, tedy nejvyšší, stupeň výstrahy před vedrem. Johnson chystal ve venkovském sídle předsedů vlády večírek pro příbuzné a přátele.

Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.

Horké počasí doprovází bouřky. V jižní polovině Čech mohou být i velmi silné s nárazy větru kolem devadesáti kilometrů v hodině, většími kroupami a krátkodobými úhrny kolem padesáti milimetrů srážek. Hladiny menších toků, zejména na přítocích dolní Vltavy, mohou po intenzivních srážkách stoupnout a místy překročit první povodňový stupeň.

U Stříbrné na Sokolovsku požár zachvátil asi tři tisíce metrů čtverečních lesa v nepřístupném terénu. Na místo zamířil vrtulník na letecké hašení a 12 jednotek hasičů z okolních obcí. Ty budou do rána požár dohašovat a monitorovat terén. Zvýšené riziko vzniku a šíření požárů hrozí Na Moravě a ve Slezsku, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V pondělí čekají celé Česko tropické teploty, odpoledne překročí 31 stupňů Celsia.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

V neděli panovalo hlavně v Čechách extrémní vedro a naměřené teplotní maximum nakonec překonalo i dosavadní měsíční rekord pro červen, který měl před třemi lety hodnotu 38,9 stupně Celsia. Nové červnové maximum z Řeže u Prahy je ještě o desetinu stupně vyšší. Některá místa v Česku zažila ze soboty na neděli také letošní první tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia. V pondělí pak mají na většinu území Česka podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dorazit bouřky, silnější by měly být ve východní polovině republiky. Může je doprovázet krupobití či silný nárazový vítr.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Na pěti stanicích teploty v sobotu překonaly 35 stupňů Celsia, podle meteorologů tak šlo o  první takzvaný supertropický den v tomto roce. V neděli mohou v části Ústeckého kraje a středních Čech včetně Prahy překročit teploty až 37 stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v této části republiky zpřísnil výstrahu před vysokými teplotami na extrémní.

Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.

Ve Španělsku v úterý vyvrcholila silná vlna horka, kterou meteorologové označují za nejhorší v polovině června za posledních dvacet let. Masa teplého vzduchu se přesouvá z Pyrenejského poloostrova do Francie, kde by vysoké teploty měly přetrvat až do konce týdne, napsala agentura AFP.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Záchranáři v západoindickém státě Gudžarát denně sbírají ze země desítky vyčerpaných a dehydrovaných ptáků, kteří padají z nebe, zatímco zemi spaluje vlna veder a zdroje vody vysychají. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na veterináře a ochránce volně žijících zvířat.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Indii zasáhla vlna extrémních veder. Podle předpovědí meteorologů se i v dalších dnech očekávají teploty až kolem 48 stupňů Celsia. Vedro už v mnoha částech subkontinentu narušuje většinu aspektů lidského života. Počet dnů s extrémními teplotami v Indii v posledních desetiletích přitom neustále roste. Na vině je klimatická změna, ale i odlesňování.

Teploty v Česku poprvé v letošním roce překročily dvacet stupňů Celsia. Rekord pro 23. březen padl na 66 ze 160 stanic, které měří alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Borohrádku na Rychnovsku, kde naměřili 22,5 stupně Celsia, informoval Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové upozornili na to, že podobně teplo jako v Česku bylo ve středu třeba i v egyptských letoviscích.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Z hlediska meteorologického přinesl rok 2021 vícero překvapivých a také rekordních událostí. Měnily někdy představy meteorologů o tom, co naše atmosféra vůbec dokáže.

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.