Vedra škodí hlavně seniorům, trápí orgány i psychiku

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Na jaře zachvátila Asii na několik týdnů vlna veder, při níž teploty v indickém hlavním městě přesáhly 49 stupňů Celsia ve stínu. V úmorném vedru omdlévali politici účastnící se tamní volební kampaně, hlasatelé zpráv i indičtí voliči čekající v dlouhých frontách, aby mohli vhodit své hlasy do uren. V červnu letošního roku zase zemřely stovky lidí na hadždži, muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, když se teploty také přiblížily k padesáti stupňům Celsia, a navíc se k nim přidala vysoká vlhkost vzduchu.

Tento týden pak úporné vedro zasáhne Moravu. Teploty sice budou výrazně nižší než ve výše popsaných případech, ale na jižní Moravě mohou tropické třicítky vydržet až osm dní v kuse.

V poslední době se podobné extrémy objevují na stále větší části planety. Ať už ale přijdou kamkoliv, vždy je spojuje jedna věc: na extrémní horko nejčastěji umírají senioři a podle dostupných údajů se tato krize zhoršuje. Podle vědců, kteří vydali studii v odborném žurnálu Nature, je nadměrná zátěž seniorů způsobená dvěma hlavními faktory, jež budou v průběhu dalších let také stále horší.

Za prvé, teploty jsou v současnosti vyšší než kdykoli v moderní minulosti lidského druhu. V devítiletém období mezi lety 2015 a 2023 byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty od roku 1880, kdy se začaly vést celosvětové záznamy. Za druhé, populace na celém světě stárne. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na téměř 2,1 miliardy, což bude představovat více než pětinu světové populace. Pro srovnání: dnes je tento podíl třináct procent.

Kombinace těchto faktorů znamená, že stále větší počet zranitelných starších osob bude vystaven sílícímu horku. Podle zmiňované studie bude roku 2050 více než 23 procent světové populace ve věku 69 let a více žít v oblastech, kde maximální teploty běžně překračují 37,5 stupňů Celsia, zatímco dnes je to jen čtrnáct procent. A to znamená, že nebezpečně vysokým teplotám bude vystaveno až 250 milionů dalších starších dospělých. Většina těchto ohrožených seniorů žije v zemích s nižšími a středními příjmy s nedostatečnými službami a omezeným přístupem k elektřině, chladicím zařízením a nezávadné vodě.

Proč je extrémní horko pro seniory tak nebezpečné

Extrémní horko zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. To znamená, že nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny – a právě tyto orgány jsou s vyšším věkem nejvíc „unavené“ a tedy zranitelné.

Starší lidé se navíc nepotí tolik jako mladší lidé, a proto je pro jejich tělo obtížnější se při zvýšených teplotách ochladit. Tyto problémy umocňují běžné léky na předpis, jako jsou anticholinergika, které dále snižují schopnost potit se. A přitom je na těchto léčivech spousta seniorů závislých.

Pobyt venku v horkém a vlhkém počasí může způsobit dehydrataci, což je problém, který zhoršují vedlejší účinky léků na předpis, jako jsou diuretika a beta-blokátory. Opět jsou to léčiva rozšířená zejména u seniorů. Dehydratace může u starších osob způsobit slabost a závratě, což zvyšuje riziko pádu a zranění. Přitom pády mají pro seniory mnohem horší důsledky než pro mladé – ať už proto, že jsou celkově křehčí, ale i pro delší a složitější léčení.

Ani to ale ještě není všechno. Horko může přinést podmínky spojené s horší kvalitou vzduchu, zejména se to týká ozonového znečištění a takzvaného letního smogu. Špatná kvalita ovzduší pak ztěžuje dýchání zejména těm, kteří již mají problémy s plícemi, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

11 minut
Studio 6: Jak rozdýchat vedro
Zdroj: ČT24

Nesnesitelné noci

Podle lékařů pro starší osoby s fyzickými zdravotními problémy mohou představovat značné nebezpečí teploty už od 26,7 stupňů Celsia, ale pokud je vlhkost vzduchu až devadesát procent, může být pro starší osoby nebezpečných i pouhých 25,5 stupňů.

Ještě horší než dny ale mohou být pro seniory noci, zejména pokud vedra vydrží déle než týden. Noční vedra jsou obzvláště škodlivá pro starší osoby, které si nemohou dopřát klimatizaci. Ideální teplota pro klidný spánek starších dospělých se pohybuje kolem dvaceti stupňů, pokud teplota vzroste víc, tak se kvalita spánku zhoršuje.

To znamená i horší regeneraci, větší únavu druhý den, což zase může zhoršit zranitelnost seniorů při různých pádech. Nekvalitní noční spánek může u starších lidí vyvolat ale navíc i deprese a zmatenost během bdění. Nedostatečně se komunikuje i fakt, že některé léky mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou uloženy na místech teplejších, než je 25 stupňů.

Nejen deprese

Výše zmíněné deprese ale nejsou jediný psychologický problém, jemuž senioři v horku čelí. Delší vlny veder je totiž mnohdy zavírají doma – horko na ulicích nebo někdy i tlak potomků, kteří se snaží své (pra)rodiče před rizikem ochránit, znamená, že starší lidé musí trávit delší čas doma, izolovaní od známých, koníčků a činností, na něž jsou zvyklí.

Delší pobyt v interiéru při nesnesitelných teplotách může u starších osob vyvolat nudu, depresi a izolaci. A také nepříjemné vzpomínky na doby, kdy museli zavření trávit během covidu někdy i měsíce – a zemřeli jim tehdy třeba jejich blízcí.

U mnoha seniorů přicházejí s vyšším věkem i kognitivní poruchy – právě během veder to je velmi rizikové, protože nemusí plně pochopit vážnost situace, rozsah výstrahy nebo možné důsledky, jež jim hrozí.

Specifické problémy mají starší lidé s omezenou fyzickou pohyblivostí nebo bez přístupu k vlastnímu dopravnímu prostředku: protože jsou pomalejší než mladší dospělí, trvá jim jakákoliv cesta výrazně déle. Stráví tedy v neklimatizovaných prostorách nebo na přímém Slunci delší čas, navíc je může horko unavit natolik, že cesta třeba na nákup jim trvá déle, než jsou zvyklí.

Politici mohou usilovat o snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv v automobilech, elektrárnách a továrnách, které způsobují globální oteplování. Nic z toho ale seniorům nepomůže, protože dopady těchto opatření se projeví za desítky let.

Klíčová role v ochraně seniorů tedy spočívá v rukou jejich blízkých anebo profesionálních pečovatelů, pokud jsou v péči institucí. Pro konkrétní péči o seniory pak platí podobné zásady jako u běžných dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 14 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 20 hhodinami

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025
Načítání...