Vedra škodí hlavně seniorům, trápí orgány i psychiku

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Na jaře zachvátila Asii na několik týdnů vlna veder, při níž teploty v indickém hlavním městě přesáhly 49 stupňů Celsia ve stínu. V úmorném vedru omdlévali politici účastnící se tamní volební kampaně, hlasatelé zpráv i indičtí voliči čekající v dlouhých frontách, aby mohli vhodit své hlasy do uren. V červnu letošního roku zase zemřely stovky lidí na hadždži, muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, když se teploty také přiblížily k padesáti stupňům Celsia, a navíc se k nim přidala vysoká vlhkost vzduchu.

Tento týden pak úporné vedro zasáhne Moravu. Teploty sice budou výrazně nižší než ve výše popsaných případech, ale na jižní Moravě mohou tropické třicítky vydržet až osm dní v kuse.

V poslední době se podobné extrémy objevují na stále větší části planety. Ať už ale přijdou kamkoliv, vždy je spojuje jedna věc: na extrémní horko nejčastěji umírají senioři a podle dostupných údajů se tato krize zhoršuje. Podle vědců, kteří vydali studii v odborném žurnálu Nature, je nadměrná zátěž seniorů způsobená dvěma hlavními faktory, jež budou v průběhu dalších let také stále horší.

Za prvé, teploty jsou v současnosti vyšší než kdykoli v moderní minulosti lidského druhu. V devítiletém období mezi lety 2015 a 2023 byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty od roku 1880, kdy se začaly vést celosvětové záznamy. Za druhé, populace na celém světě stárne. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na téměř 2,1 miliardy, což bude představovat více než pětinu světové populace. Pro srovnání: dnes je tento podíl třináct procent.

Kombinace těchto faktorů znamená, že stále větší počet zranitelných starších osob bude vystaven sílícímu horku. Podle zmiňované studie bude roku 2050 více než 23 procent světové populace ve věku 69 let a více žít v oblastech, kde maximální teploty běžně překračují 37,5 stupňů Celsia, zatímco dnes je to jen čtrnáct procent. A to znamená, že nebezpečně vysokým teplotám bude vystaveno až 250 milionů dalších starších dospělých. Většina těchto ohrožených seniorů žije v zemích s nižšími a středními příjmy s nedostatečnými službami a omezeným přístupem k elektřině, chladicím zařízením a nezávadné vodě.

Proč je extrémní horko pro seniory tak nebezpečné

Extrémní horko zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. To znamená, že nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny – a právě tyto orgány jsou s vyšším věkem nejvíc „unavené“ a tedy zranitelné.

Starší lidé se navíc nepotí tolik jako mladší lidé, a proto je pro jejich tělo obtížnější se při zvýšených teplotách ochladit. Tyto problémy umocňují běžné léky na předpis, jako jsou anticholinergika, které dále snižují schopnost potit se. A přitom je na těchto léčivech spousta seniorů závislých.

Pobyt venku v horkém a vlhkém počasí může způsobit dehydrataci, což je problém, který zhoršují vedlejší účinky léků na předpis, jako jsou diuretika a beta-blokátory. Opět jsou to léčiva rozšířená zejména u seniorů. Dehydratace může u starších osob způsobit slabost a závratě, což zvyšuje riziko pádu a zranění. Přitom pády mají pro seniory mnohem horší důsledky než pro mladé – ať už proto, že jsou celkově křehčí, ale i pro delší a složitější léčení.

Ani to ale ještě není všechno. Horko může přinést podmínky spojené s horší kvalitou vzduchu, zejména se to týká ozonového znečištění a takzvaného letního smogu. Špatná kvalita ovzduší pak ztěžuje dýchání zejména těm, kteří již mají problémy s plícemi, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

11 minut
Studio 6: Jak rozdýchat vedro
Zdroj: ČT24

Nesnesitelné noci

Podle lékařů pro starší osoby s fyzickými zdravotními problémy mohou představovat značné nebezpečí teploty už od 26,7 stupňů Celsia, ale pokud je vlhkost vzduchu až devadesát procent, může být pro starší osoby nebezpečných i pouhých 25,5 stupňů.

Ještě horší než dny ale mohou být pro seniory noci, zejména pokud vedra vydrží déle než týden. Noční vedra jsou obzvláště škodlivá pro starší osoby, které si nemohou dopřát klimatizaci. Ideální teplota pro klidný spánek starších dospělých se pohybuje kolem dvaceti stupňů, pokud teplota vzroste víc, tak se kvalita spánku zhoršuje.

To znamená i horší regeneraci, větší únavu druhý den, což zase může zhoršit zranitelnost seniorů při různých pádech. Nekvalitní noční spánek může u starších lidí vyvolat ale navíc i deprese a zmatenost během bdění. Nedostatečně se komunikuje i fakt, že některé léky mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou uloženy na místech teplejších, než je 25 stupňů.

Nejen deprese

Výše zmíněné deprese ale nejsou jediný psychologický problém, jemuž senioři v horku čelí. Delší vlny veder je totiž mnohdy zavírají doma – horko na ulicích nebo někdy i tlak potomků, kteří se snaží své (pra)rodiče před rizikem ochránit, znamená, že starší lidé musí trávit delší čas doma, izolovaní od známých, koníčků a činností, na něž jsou zvyklí.

Delší pobyt v interiéru při nesnesitelných teplotách může u starších osob vyvolat nudu, depresi a izolaci. A také nepříjemné vzpomínky na doby, kdy museli zavření trávit během covidu někdy i měsíce – a zemřeli jim tehdy třeba jejich blízcí.

U mnoha seniorů přicházejí s vyšším věkem i kognitivní poruchy – právě během veder to je velmi rizikové, protože nemusí plně pochopit vážnost situace, rozsah výstrahy nebo možné důsledky, jež jim hrozí.

Specifické problémy mají starší lidé s omezenou fyzickou pohyblivostí nebo bez přístupu k vlastnímu dopravnímu prostředku: protože jsou pomalejší než mladší dospělí, trvá jim jakákoliv cesta výrazně déle. Stráví tedy v neklimatizovaných prostorách nebo na přímém Slunci delší čas, navíc je může horko unavit natolik, že cesta třeba na nákup jim trvá déle, než jsou zvyklí.

Politici mohou usilovat o snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv v automobilech, elektrárnách a továrnách, které způsobují globální oteplování. Nic z toho ale seniorům nepomůže, protože dopady těchto opatření se projeví za desítky let.

Klíčová role v ochraně seniorů tedy spočívá v rukou jejich blízkých anebo profesionálních pečovatelů, pokud jsou v péči institucí. Pro konkrétní péči o seniory pak platí podobné zásady jako u běžných dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...