Vedra škodí hlavně seniorům, trápí orgány i psychiku

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Na jaře zachvátila Asii na několik týdnů vlna veder, při níž teploty v indickém hlavním městě přesáhly 49 stupňů Celsia ve stínu. V úmorném vedru omdlévali politici účastnící se tamní volební kampaně, hlasatelé zpráv i indičtí voliči čekající v dlouhých frontách, aby mohli vhodit své hlasy do uren. V červnu letošního roku zase zemřely stovky lidí na hadždži, muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, když se teploty také přiblížily k padesáti stupňům Celsia, a navíc se k nim přidala vysoká vlhkost vzduchu.

Tento týden pak úporné vedro zasáhne Moravu. Teploty sice budou výrazně nižší než ve výše popsaných případech, ale na jižní Moravě mohou tropické třicítky vydržet až osm dní v kuse.

V poslední době se podobné extrémy objevují na stále větší části planety. Ať už ale přijdou kamkoliv, vždy je spojuje jedna věc: na extrémní horko nejčastěji umírají senioři a podle dostupných údajů se tato krize zhoršuje. Podle vědců, kteří vydali studii v odborném žurnálu Nature, je nadměrná zátěž seniorů způsobená dvěma hlavními faktory, jež budou v průběhu dalších let také stále horší.

Za prvé, teploty jsou v současnosti vyšší než kdykoli v moderní minulosti lidského druhu. V devítiletém období mezi lety 2015 a 2023 byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty od roku 1880, kdy se začaly vést celosvětové záznamy. Za druhé, populace na celém světě stárne. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na téměř 2,1 miliardy, což bude představovat více než pětinu světové populace. Pro srovnání: dnes je tento podíl třináct procent.

Kombinace těchto faktorů znamená, že stále větší počet zranitelných starších osob bude vystaven sílícímu horku. Podle zmiňované studie bude roku 2050 více než 23 procent světové populace ve věku 69 let a více žít v oblastech, kde maximální teploty běžně překračují 37,5 stupňů Celsia, zatímco dnes je to jen čtrnáct procent. A to znamená, že nebezpečně vysokým teplotám bude vystaveno až 250 milionů dalších starších dospělých. Většina těchto ohrožených seniorů žije v zemích s nižšími a středními příjmy s nedostatečnými službami a omezeným přístupem k elektřině, chladicím zařízením a nezávadné vodě.

Proč je extrémní horko pro seniory tak nebezpečné

Extrémní horko zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. To znamená, že nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny – a právě tyto orgány jsou s vyšším věkem nejvíc „unavené“ a tedy zranitelné.

Starší lidé se navíc nepotí tolik jako mladší lidé, a proto je pro jejich tělo obtížnější se při zvýšených teplotách ochladit. Tyto problémy umocňují běžné léky na předpis, jako jsou anticholinergika, které dále snižují schopnost potit se. A přitom je na těchto léčivech spousta seniorů závislých.

Pobyt venku v horkém a vlhkém počasí může způsobit dehydrataci, což je problém, který zhoršují vedlejší účinky léků na předpis, jako jsou diuretika a beta-blokátory. Opět jsou to léčiva rozšířená zejména u seniorů. Dehydratace může u starších osob způsobit slabost a závratě, což zvyšuje riziko pádu a zranění. Přitom pády mají pro seniory mnohem horší důsledky než pro mladé – ať už proto, že jsou celkově křehčí, ale i pro delší a složitější léčení.

Ani to ale ještě není všechno. Horko může přinést podmínky spojené s horší kvalitou vzduchu, zejména se to týká ozonového znečištění a takzvaného letního smogu. Špatná kvalita ovzduší pak ztěžuje dýchání zejména těm, kteří již mají problémy s plícemi, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Nahrávám video
Studio 6: Jak rozdýchat vedro
Zdroj: ČT24

Nesnesitelné noci

Podle lékařů pro starší osoby s fyzickými zdravotními problémy mohou představovat značné nebezpečí teploty už od 26,7 stupňů Celsia, ale pokud je vlhkost vzduchu až devadesát procent, může být pro starší osoby nebezpečných i pouhých 25,5 stupňů.

Ještě horší než dny ale mohou být pro seniory noci, zejména pokud vedra vydrží déle než týden. Noční vedra jsou obzvláště škodlivá pro starší osoby, které si nemohou dopřát klimatizaci. Ideální teplota pro klidný spánek starších dospělých se pohybuje kolem dvaceti stupňů, pokud teplota vzroste víc, tak se kvalita spánku zhoršuje.

To znamená i horší regeneraci, větší únavu druhý den, což zase může zhoršit zranitelnost seniorů při různých pádech. Nekvalitní noční spánek může u starších lidí vyvolat ale navíc i deprese a zmatenost během bdění. Nedostatečně se komunikuje i fakt, že některé léky mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou uloženy na místech teplejších, než je 25 stupňů.

Nejen deprese

Výše zmíněné deprese ale nejsou jediný psychologický problém, jemuž senioři v horku čelí. Delší vlny veder je totiž mnohdy zavírají doma – horko na ulicích nebo někdy i tlak potomků, kteří se snaží své (pra)rodiče před rizikem ochránit, znamená, že starší lidé musí trávit delší čas doma, izolovaní od známých, koníčků a činností, na něž jsou zvyklí.

Delší pobyt v interiéru při nesnesitelných teplotách může u starších osob vyvolat nudu, depresi a izolaci. A také nepříjemné vzpomínky na doby, kdy museli zavření trávit během covidu někdy i měsíce – a zemřeli jim tehdy třeba jejich blízcí.

U mnoha seniorů přicházejí s vyšším věkem i kognitivní poruchy – právě během veder to je velmi rizikové, protože nemusí plně pochopit vážnost situace, rozsah výstrahy nebo možné důsledky, jež jim hrozí.

Specifické problémy mají starší lidé s omezenou fyzickou pohyblivostí nebo bez přístupu k vlastnímu dopravnímu prostředku: protože jsou pomalejší než mladší dospělí, trvá jim jakákoliv cesta výrazně déle. Stráví tedy v neklimatizovaných prostorách nebo na přímém Slunci delší čas, navíc je může horko unavit natolik, že cesta třeba na nákup jim trvá déle, než jsou zvyklí.

Politici mohou usilovat o snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv v automobilech, elektrárnách a továrnách, které způsobují globální oteplování. Nic z toho ale seniorům nepomůže, protože dopady těchto opatření se projeví za desítky let.

Klíčová role v ochraně seniorů tedy spočívá v rukou jejich blízkých anebo profesionálních pečovatelů, pokud jsou v péči institucí. Pro konkrétní péči o seniory pak platí podobné zásady jako u běžných dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 4 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 5 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 22 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 23 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...