Vedra škodí hlavně seniorům, trápí orgány i psychiku

Tento týden bude zatím nejteplejším v tomto roce. Horko představuje největší hrozbu pro seniory, protože mimo jiné zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. Nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny.

Na jaře zachvátila Asii na několik týdnů vlna veder, při níž teploty v indickém hlavním městě přesáhly 49 stupňů Celsia ve stínu. V úmorném vedru omdlévali politici účastnící se tamní volební kampaně, hlasatelé zpráv i indičtí voliči čekající v dlouhých frontách, aby mohli vhodit své hlasy do uren. V červnu letošního roku zase zemřely stovky lidí na hadždži, muslimské pouti do Mekky v Saúdské Arábii, když se teploty také přiblížily k padesáti stupňům Celsia, a navíc se k nim přidala vysoká vlhkost vzduchu.

Tento týden pak úporné vedro zasáhne Moravu. Teploty sice budou výrazně nižší než ve výše popsaných případech, ale na jižní Moravě mohou tropické třicítky vydržet až osm dní v kuse.

V poslední době se podobné extrémy objevují na stále větší části planety. Ať už ale přijdou kamkoliv, vždy je spojuje jedna věc: na extrémní horko nejčastěji umírají senioři a podle dostupných údajů se tato krize zhoršuje. Podle vědců, kteří vydali studii v odborném žurnálu Nature, je nadměrná zátěž seniorů způsobená dvěma hlavními faktory, jež budou v průběhu dalších let také stále horší.

Za prvé, teploty jsou v současnosti vyšší než kdykoli v moderní minulosti lidského druhu. V devítiletém období mezi lety 2015 a 2023 byly zaznamenány nejvyšší průměrné teploty od roku 1880, kdy se začaly vést celosvětové záznamy. Za druhé, populace na celém světě stárne. Do roku 2050 se počet lidí ve věku 60 let a více zdvojnásobí na téměř 2,1 miliardy, což bude představovat více než pětinu světové populace. Pro srovnání: dnes je tento podíl třináct procent.

Kombinace těchto faktorů znamená, že stále větší počet zranitelných starších osob bude vystaven sílícímu horku. Podle zmiňované studie bude roku 2050 více než 23 procent světové populace ve věku 69 let a více žít v oblastech, kde maximální teploty běžně překračují 37,5 stupňů Celsia, zatímco dnes je to jen čtrnáct procent. A to znamená, že nebezpečně vysokým teplotám bude vystaveno až 250 milionů dalších starších dospělých. Většina těchto ohrožených seniorů žije v zemích s nižšími a středními příjmy s nedostatečnými službami a omezeným přístupem k elektřině, chladicím zařízením a nezávadné vodě.

Proč je extrémní horko pro seniory tak nebezpečné

Extrémní horko zhoršuje běžné zdravotní potíže související s věkem. To znamená, že nejvíce nadměrná teplota zatěžuje orgány, jako jsou srdce, plíce a ledviny – a právě tyto orgány jsou s vyšším věkem nejvíc „unavené“ a tedy zranitelné.

Starší lidé se navíc nepotí tolik jako mladší lidé, a proto je pro jejich tělo obtížnější se při zvýšených teplotách ochladit. Tyto problémy umocňují běžné léky na předpis, jako jsou anticholinergika, které dále snižují schopnost potit se. A přitom je na těchto léčivech spousta seniorů závislých.

Pobyt venku v horkém a vlhkém počasí může způsobit dehydrataci, což je problém, který zhoršují vedlejší účinky léků na předpis, jako jsou diuretika a beta-blokátory. Opět jsou to léčiva rozšířená zejména u seniorů. Dehydratace může u starších osob způsobit slabost a závratě, což zvyšuje riziko pádu a zranění. Přitom pády mají pro seniory mnohem horší důsledky než pro mladé – ať už proto, že jsou celkově křehčí, ale i pro delší a složitější léčení.

Ani to ale ještě není všechno. Horko může přinést podmínky spojené s horší kvalitou vzduchu, zejména se to týká ozonového znečištění a takzvaného letního smogu. Špatná kvalita ovzduší pak ztěžuje dýchání zejména těm, kteří již mají problémy s plícemi, jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Nahrávám video

Nesnesitelné noci

Podle lékařů pro starší osoby s fyzickými zdravotními problémy mohou představovat značné nebezpečí teploty už od 26,7 stupňů Celsia, ale pokud je vlhkost vzduchu až devadesát procent, může být pro starší osoby nebezpečných i pouhých 25,5 stupňů.

Ještě horší než dny ale mohou být pro seniory noci, zejména pokud vedra vydrží déle než týden. Noční vedra jsou obzvláště škodlivá pro starší osoby, které si nemohou dopřát klimatizaci. Ideální teplota pro klidný spánek starších dospělých se pohybuje kolem dvaceti stupňů, pokud teplota vzroste víc, tak se kvalita spánku zhoršuje.

To znamená i horší regeneraci, větší únavu druhý den, což zase může zhoršit zranitelnost seniorů při různých pádech. Nekvalitní noční spánek může u starších lidí vyvolat ale navíc i deprese a zmatenost během bdění. Nedostatečně se komunikuje i fakt, že některé léky mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou uloženy na místech teplejších, než je 25 stupňů.

Nejen deprese

Výše zmíněné deprese ale nejsou jediný psychologický problém, jemuž senioři v horku čelí. Delší vlny veder je totiž mnohdy zavírají doma – horko na ulicích nebo někdy i tlak potomků, kteří se snaží své (pra)rodiče před rizikem ochránit, znamená, že starší lidé musí trávit delší čas doma, izolovaní od známých, koníčků a činností, na něž jsou zvyklí.

Delší pobyt v interiéru při nesnesitelných teplotách může u starších osob vyvolat nudu, depresi a izolaci. A také nepříjemné vzpomínky na doby, kdy museli zavření trávit během covidu někdy i měsíce – a zemřeli jim tehdy třeba jejich blízcí.

U mnoha seniorů přicházejí s vyšším věkem i kognitivní poruchy – právě během veder to je velmi rizikové, protože nemusí plně pochopit vážnost situace, rozsah výstrahy nebo možné důsledky, jež jim hrozí.

Specifické problémy mají starší lidé s omezenou fyzickou pohyblivostí nebo bez přístupu k vlastnímu dopravnímu prostředku: protože jsou pomalejší než mladší dospělí, trvá jim jakákoliv cesta výrazně déle. Stráví tedy v neklimatizovaných prostorách nebo na přímém Slunci delší čas, navíc je může horko unavit natolik, že cesta třeba na nákup jim trvá déle, než jsou zvyklí.

Politici mohou usilovat o snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv v automobilech, elektrárnách a továrnách, které způsobují globální oteplování. Nic z toho ale seniorům nepomůže, protože dopady těchto opatření se projeví za desítky let.

Klíčová role v ochraně seniorů tedy spočívá v rukou jejich blízkých anebo profesionálních pečovatelů, pokud jsou v péči institucí. Pro konkrétní péči o seniory pak platí podobné zásady jako u běžných dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 13 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 19 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 19 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 20 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 22 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...