Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie.
Počet obětí veder v Evropě se může do konce století ztrojnásobit
Chlad zabíjí v Evropě více lidí než teplo. Někteří proto tvrdí, že změna klimatu bude pro společnost přínosem, protože sníží počet těchto úmrtí. Studie publikovaná v časopise Lancet Public Health ale zjistila, že nejde o tak jednoznačnou rovnici. Vědci totiž dospěli k závěru, že pokud globální oteplení stoupne o tři nebo čtyři stupně Celsia, pak nárůst úmrtí v důsledku horka výrazně převýší pokles úmrtí v důsledku chladu.
Úmrtí v důsledku teplého počasí by mohlo být až 129 tisíc ročně, pokud teplota stoupne o tři stupně Celsia nad předindustriální úroveň. V současné době statistiky uvádějí, že v Evropě v důsledku horka ročně umírá 44 tisíc lidí.
Podle studie by ale mohl roční počet úmrtí v důsledku chladu a horka v Evropě vzrůst ze současných 407 tisíc na 450 tisíc v roce 2100, a to i v případě, že světoví vedoucí představitelé splní svůj cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia.
Horko a zima
„Očekává se, že s oteplováním klimatu a stárnutím populace bude docházet k mnohem většímu počtu úmrtí v důsledku horka, zatímco úmrtí v důsledku chladu se sníží jen nepatrně,“ uvedl spoluautor studie David García-León ze společného výzkumného střediska Evropské komise.
Podle vědců výsledky také naznačují, že změna klimatu může představovat „bezprecedentní výzvu“ pro systémy veřejného zdraví, zejména během vln veder.
„Tento výzkum je jasnou připomínkou počtu životů, které ohrožujeme, pokud nebudeme proti změně klimatu jednat dostatečně rychle,“ dodala Madeleine Thomsonová, vedoucí oddělení dopadů klimatu v charitativní organizaci Wellcome, která se na výzkumu nepodílela.
Řada vědců ale v poslední době říká, že určit, kdo zemřel vinou horka, je mnohem složitější než u mrazu – počty zemřelých při vlnách veder tedy mohou být velmi podceněné.
