Munice strana 5 z 5

Protiofenziva Ukrajinců by měla podle ministra obrany Oleksije Reznikova začít v dubnu nebo květnu. Ukrajinští politici avizovali útok proti ruským jednotkám na začátku tohoto roku. Podle médií by měl být klíčovou oblastí především východ Ukrajiny. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho se v okolí Záporožské jaderné elektrárny shromažďuje větší počet vojáků. Ukrajinci tento týden ostřelovali Melitopol, jedno z měst, které krátce po začátku invaze Rusové obsadili.

Americké ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že uvalilo sankce na slovenského občana, který se podle něj pokusil zprostředkovat prodej severokorejských zbraní Rusku. Ašot Mkrtyčev údajně koncem roku 2022 a začátkem letošního roku spolupracoval se zástupci KLDR, od kterých se měl pokusit získat kolem dvaceti druhů zbraní a munice a ty posléze prodat Rusku výměnou za „komerční letadla, suroviny a další zboží“ pro Severní Koreu. Rusko bylo podle informací amerického ministerstva připravené dohodu uzavřít a obdrženými zbraněmi a municí nahradit vybavení, které ztratilo v bojích na Ukrajině.

U Bachmutu na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje mezi ruskými okupanty a ukrajinskými obránci. Po celou dobu války jsou v této oblasti klíčovou součástí ukrajinské obrany také bojové vrtulníky. S jejich piloty natáčel zahraniční zpravodaj České televize Jan Šilhan.

Státy Evropské unie se zavázaly dodat Ukrajině do roka munici za dvě miliardy eur, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale žádá o to, aby dodávky byly hlavně co nejrychlejší. Jak unijní země svůj závazek dodrží, není jasné, zbrojní průmysl totiž čelí řadě výzev.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Plánovaná ruská ofenziva bude využívat hlavně síly ve vzduchu, domnívají se západní analytici. Zprávy amerických a britských zpravodajských služeb vycházejí z informací, že Rusko poprvé od začátku obnovené invaze masivně posílá k hranicím s Ukrajinou letecké jednotky. Armáda Vladimira Putina by tak měla začít ve velkém zapojovat stíhačky a vrtulníky. Představitelé americké armády proto nyní spojence vyzývají k dodávkám stíhacích letounů ukrajinské armádě a posílení protivzdušné obrany napadené země.

NATO bude dlouhodobě podporovat sebeobranu Ukrajiny a dá jí všechno, co bude situace vyžadovat, uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Očekává, že Ukrajina na jaře zahájí ofenzivu proti ruským silám. Ministři obrany zemí NATO a další spojenci Ukrajiny v úterý řešili v Bruselu otázku, jak urychlit podporu ukrajinské armády. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Aliance musí Kyjevu zajistit vybavení nutné k tomu, aby válku vyhrál.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.

Starostové v okolí muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku nesouhlasí se záměrem vyrábět v tomto místě ruční granáty. Společnost Colt CZ Defence Solutions by měla do roku 2027 dodat české armádě munici vyrobenou mimo jiné tady za až 413 milionů korun. Starostové tvrdí, že po výbuších v muničních skladech v roce 2014 byli ujišťováni, že výbušniny se do tohoto regionu už nikdy nevrátí. Současné plány s vedením obcí údajně nikdo nekomunikoval. Výroba granátů by tam měla začít ve druhém čtvrtletí letošního roku. Řekl to obchodní a marketingový ředitel státního podniku Vojenský technický ústav (VTÚ) Petr Kovář.

Policie v Bruselu zadržela dva vojáky belgického letectva, kteří stříleli z airsoftových zbraní z okna domu v blízkosti budov evropských institucí. Policisté, které přivolali svědci střelby, našli u vojáků asi 200 nábojů do samopalů, které používá belgická armáda. O sobotním incidentu informoval v pátek server Politico a belgická média.

V případu výbuchu muničního skladu v Bílině se objevil nový důkaz, přednesl jej jeden z obviněných. Státní zástupce proto vrátil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) věc k doplnění. Nová lhůta pro vyšetřování poběží do února. Informaci ČT potvrdilo Státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Letos v listopadu obvinili kriminalisté dva bývalé policejní pyrotechniky. Podle deníku Právo jde o ředitele policejních pyrotechniků Michala Dlouhého a jeho podřízeného. Sklad vybuchl v září 2020, nedošlo při něm k žádnému zranění.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Česká republika by mohla obnovit výrobu střel sovětské munice pro Ukrajinu. Informaci listu The New York Times potvrdila pro ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo vyjednává s partnery v NATO o zajištění financování pro rozběhnutí výrobních linek. Důvodem je nedostatek munice a zbraní, které Ukrajina při intenzivních bojích s ruským agresorem rychle vyčerpává.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Švýcarská vláda už podruhé zamítla žádost Německa, které chce Kyjevu poslat další munici. Tu nakoupila spolková republika před lety právě ve Švýcarsku a bez jeho souhlasu s ní nemůže dál nakládat. Švýcaři se odvolávají na svou neutralitu.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.

Státní zástupce podal obžalobu na dva členy prezidentské ochranky, kteří čelí stíhání kvůli zpronevěře střeliva. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala s tím, že tito policisté podle žalobce způsobili škodu přes 140 tisíc korun. Jeden z nich pak čelí obžalobě i kvůli tomu, že si měl bez povolení opatřit zakázané střelivo. Podle Cimbaly už soud vydal v případu trestní příkaz.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.

Do ukrajinských přístavů připlulo prvních osm zahraničních lodí pro zemědělské výrobky. List Ukrajinska pravda to uvedl s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Lodím uvolnilo cestu znovudobytí Hadího ostrova. Letošní úroda se mezitím dál sklízí. Zemědělcům přitom hrozí velké nebezpečí v podobě nevybuchlé munice na polích.

Státní zástupkyně podala v pátek obžalobu na armádního pyrotechnika v souvislosti s loňským výbuchem v bývalém vojenském prostoru Brdy. Na dotaz ČT to uvedla dozorující státní zástupkyně Ivana Dragúnová z Okresního státního zastupitelství v Rokycanech. Při červencové nehodě zemřel jeden voják a druhý se těžce zranil. Policie pyrotechnika viní z obecného ohrožení z nedbalosti. V případě odsouzení mu hrozí až pět let vězení.

Někdejší spolužák útočníka ze školy v texaském Uvalde tvrdí, že mu pachatel před činem poslal fotografie zbraně a munice. Uvedl to web stanice CNN, který jeho svědectví citoval. Salvador Ramos v Uvalde zastřelil přes dvacet lidí, než ho zabila policie.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.