„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.
Munice se nevyrobí ze dne na den, upozornil Růžička. Ukrajinci nebudou mít čím střílet, varuje Kolář
Kolář míní, že absence munice, vojáků či zbraňových systémů se projevuje už nyní. „Vojáci, kteří jsou na frontě, si stěžují, že nedochází k rotacím, že jsou tam příliš dlouho, že jsou unavení,“ poukázal.
Dodal však, že dodávky zbraní a munice ze Západu na Ukrajinu váznou. Zpoždění dle něj nabírá jak podpora z Evropy, tak ze Spojených států. „Když se podíváme, jak jednotlivé země otálejí s tím, jestli Ukrajině vůbec budou pomáhat a čím, tak je to dostává do stavu určité skepse,“ míní.
Růžička doplnil, že z průběhu konfliktu je překvapena celá Evropa. Některé země – mezi nimi i Česko – podle něj v minulosti zvažovaly, zda si dělostřelectvo mají ve své armádě ponechat. S tím pak prý souvisí i problém s dodávkami munice a výrobních kapacit. Upozornil na to, že „munice se nevyrobí ze dne na den“.
Problematické dodávky mohou podle Růžičky souviset i s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a jiné technologie. „Dnes se na Ukrajině ukazuje, že neustále válčíme konvenčními zbraněmi,“ dodal.
Evropská unie či globální Západ si podle Koláře musí uvědomit, že králem bojiště je i v současné době dělostřelectvo. „Musíme se smířit s tím, že doba klidu, relativního míru v Evropě, nebude trvat věčně,“ varoval. Tomu se podle něj musejí přizpůsobit i tuzemské výrobní kapacity. „Musíme hledat prostředky všude, po celém světě,“ zdůraznil.
Možný návrat bojeschopných Ukrajinců
Ukrajinští vojáci v posledních měsících upozorňují na to, že jim docházejí síly a na bojištích dochází k prodlevám ve střídání. Kolář proto před několika dny navrhl, aby Česko pomohlo vracet bojeschopné Ukrajince, kteří při obraně země chybí.
„Jde nám o to otevřít debatu,“ přiblížil nápad Kolář. Odkázal na tvrzení ukrajinských armádních představitelů. Ti prý poukazují na to, že zálohám mnohdy chybí trénink.
Lidé z Ukrajiny jsou dlouhodobě na území Evropské unie a nemají potřebu se vracet zpět, prohlásil dále Kolář. „Byli bychom strašně rádi – víme, že je to složité – kdyby vy, Češi a ostatní členské státy Evropské unie, jste nám s tímto problémem pomohli,“ parafrázoval Kolář.
Podotkl však, že to neznamená „posílání vojáků do ulic, aby honili Ukrajince a nějakým způsobem je vraceli na Ukrajinu“. Povinností je podle něj spíše o tom mluvit a zvažovat kroky – třeba podle polského a litevského vzoru, kdy by bylo možné například redukovat sociální dávky.
Růžička připomněl, že takové kroky nejsou v současné chvíli legislativně možné. Oba poslanci se však shodli na tom, že bude nutné najít pro tuto problematiku celoevropské řešení. „Když udělá nějaký dílčí krok Česká republika, tak se Ukrajinci zvednou a půjdou do Německa, do Švédska nebo prostě jinam,“ řekl.
Potíže se pak podle něj mohou projevit i na frontě – v případě, že je na bojiště odeslán voják, který nemá motivaci bojovat. Návrh ale zcela nezavrhuje, dle něj je k diskuzi.