Munice se nevyrobí ze dne na den, upozornil Růžička. Ukrajinci nebudou mít čím střílet, varuje Kolář

Nahrávám video
Události, komentáře: Pavel Růžička a Ondřej Kolář debatovali o situaci na ukrajinském bojišti
Zdroj: ČT24

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

Kolář míní, že absence munice, vojáků či zbraňových systémů se projevuje už nyní. „Vojáci, kteří jsou na frontě, si stěžují, že nedochází k rotacím, že jsou tam příliš dlouho, že jsou unavení,“ poukázal.

Dodal však, že dodávky zbraní a munice ze Západu na Ukrajinu váznou. Zpoždění dle něj nabírá jak podpora z Evropy, tak ze Spojených států. „Když se podíváme, jak jednotlivé země otálejí s tím, jestli Ukrajině vůbec budou pomáhat a čím, tak je to dostává do stavu určité skepse,“ míní.

Růžička doplnil, že z průběhu konfliktu je překvapena celá Evropa. Některé země – mezi nimi i Česko – podle něj v minulosti zvažovaly, zda si dělostřelectvo mají ve své armádě ponechat. S tím pak prý souvisí i problém s dodávkami munice a výrobních kapacit. Upozornil na to, že „munice se nevyrobí ze dne na den“.

Problematické dodávky mohou podle Růžičky souviset i s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a jiné technologie. „Dnes se na Ukrajině ukazuje, že neustále válčíme konvenčními zbraněmi,“ dodal.

Evropská unie či globální Západ si podle Koláře musí uvědomit, že králem bojiště je i v současné době dělostřelectvo. „Musíme se smířit s tím, že doba klidu, relativního míru v Evropě, nebude trvat věčně,“ varoval. Tomu se podle něj musejí přizpůsobit i tuzemské výrobní kapacity. „Musíme hledat prostředky všude, po celém světě,“ zdůraznil.

Možný návrat bojeschopných Ukrajinců

Ukrajinští vojáci v posledních měsících upozorňují na to, že jim docházejí síly a na bojištích dochází k prodlevám ve střídání. Kolář proto před několika dny navrhl, aby Česko pomohlo vracet bojeschopné Ukrajince, kteří při obraně země chybí.

„Jde nám o to otevřít debatu,“ přiblížil nápad Kolář. Odkázal na tvrzení ukrajinských armádních představitelů. Ti prý poukazují na to, že zálohám mnohdy chybí trénink.

Lidé z Ukrajiny jsou dlouhodobě na území Evropské unie a nemají potřebu se vracet zpět, prohlásil dále Kolář. „Byli bychom strašně rádi – víme, že je to složité – kdyby vy, Češi a ostatní členské státy Evropské unie, jste nám s tímto problémem pomohli,“ parafrázoval Kolář.

Podotkl však, že to neznamená „posílání vojáků do ulic, aby honili Ukrajince a nějakým způsobem je vraceli na Ukrajinu“. Povinností je podle něj spíše o tom mluvit a zvažovat kroky – třeba podle polského a litevského vzoru, kdy by bylo možné například redukovat sociální dávky.

Růžička připomněl, že takové kroky nejsou v současné chvíli legislativně možné. Oba poslanci se však shodli na tom, že bude nutné najít pro tuto problematiku celoevropské řešení. „Když udělá nějaký dílčí krok Česká republika, tak se Ukrajinci zvednou a půjdou do Německa, do Švédska nebo prostě jinam,“ řekl.

Potíže se pak podle něj mohou projevit i na frontě – v případě, že je na bojiště odeslán voják, který nemá motivaci bojovat. Návrh ale zcela nezavrhuje, dle něj je k diskuzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 58 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 2 hhodinami

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 4 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 7 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...