Baltské moře strana 3 z 5

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Na půldruhého roku půjde v Dánsku do vězení Brit, který loni způsobil v opilosti lodní nehodu, při níž zahynuli dva lidé. Soud v Kodani jej ve čtvrtek shledal vinným z neúmyslného zabití, informovala agentura DPA.

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně, oznámila ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jde o hlavní trasu pro export této suroviny do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno načrtl paralely mezi válkou proti Švédsku z počátku osmnáctého století a současnou vlastní politikou. Obé vidí jako dějinné výpravy na znovuzískání ruských území. A to v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině agresi, která stála životy desetitisíců lidí a z domovů vyhnala miliony, a kdy skandinávské země žádají o členství v NATO.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

Ukrajinský provozovatel plynárenské soustavy kvůli okupantům přerušil tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka dále do Evropy. Dodávky plynu na Slovensko přes Ukrajinu podle údajů slovenského operátora TSO Eustream klesly.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Švédská vláda se kvůli obavám z ruského hromadění vojenských sil u západních hranic rozhodla posílit obranu Gotlandu v Baltském moři. Už dva roky po první agresi Kremlu proti Ukrajině ostrov remilitarizovala. „Rusko má desítky tisíc vojáků kolem Ukrajiny a své jednotky může nasazovat také do a z Běloruska. Chceme tedy jasně ukázat, že jsme připraveni bránit švédskou půdu,“ slibuje ministr obrany Peter Hultqvist. Reportáž z místa přinesl web Deutsche Welle.

Popadané stromy, místní záplavy i komplikace v dopravě zapříčinila tlaková níže Nadia, která v sobotu a v noci na neděli zasáhla především severní část Německa. Kvůli větru, který dosahoval i více než 125 kilometrů v hodině, museli ve stovkách případů zasahovat hasiči. Nepříznivé počasí si podle agentury DPA vyžádalo jeden lidský život a několik těžce zraněných. Jednoho mrtvého hlásí také Polsko, kde Nadia připravila o život muže, na jehož auto spadl strom. Oběti za sebou vichr nechal i v Dánsku a ve Skotsku.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Silná bouře vyvrhla na baltské pláže poblíž ruského Kaliningradu velké množství trosek, na které se okamžitě sesypaly desítky lovců pokladů se sítěmi. V zimním příboji se totiž dá najít pověstné „baltské zlato“, neboli surový jantar. Ten se v podobě charakteristických oranžovo-zlatých nugetů nachází jak pod zemí, tak pod mořem. Kaliningradský jantar se cení na více než tisíc dolarů za kilogram a je oblíbený zejména na černém trhu.

Plynovod Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, nezíská povolení k provozu dříve než v červenci příštího roku. Vyplývá to z vyjádření šéfa německého úřadu, který má schvalovací proceduru na starosti. Plynovod je už hotov a ruské ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo naději, že povolení k provozu získá na jaře.

Dva členové posádky britské nákladní lodi, která se v noci na pondělí srazila v Baltském moři s dánským plavidlem, měli v krvi nepovolené množství alkoholu. Oba policie zadržela, oznámila švédská prokuratura. Nehoda, k níž došlo mezi dánským ostrovem Bornholm a jihošvédským městem Ystad, si vyžádala jednu oběť, další člověk se pohřešuje.

Mezi dánským ostrovem Bornholm a jihošvédským městem Ystad se v noci na pondělí srazily dvě nákladní lodě. Informoval o tom švédský veřejnoprávní rozhlas SVT s odvoláním na švédskou námořní správu. Jedna z lodí se převrátila dnem vzhůru a záchranáři v ní našli jednoho mrtvého. Po dalším pohřešovaném dál pátrají. Švédská prokuratura nehodu vyšetřuje jako hrubou nedbalost, zadrženi byli dva lidé.