Baltské moře strana 3 z 5

Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet čtyřicet až sto tisíc tun nechtěných připomínek konfliktu, přesné množství je složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.

Návrat turbíny pro plynovod Nord Stream 1 do Ruska je kvůli západním sankcím nemožný. Uvedl to ve středu ruský plynárenský podnik Gazprom, který chybějící turbínou zdůvodňuje omezení dodávek. Němci hovoří o falešné zámince. Pokračuje tak několikaměsíční příběh.

Litva rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy,  Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy. Gubernátor Kaliningradské oblasti následně v reakci navrhl kompletní zákaz tranzitu zboží mezi všemi třemi pobaltskými státy a Ruskem.

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv. Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová.

Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokol o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Díky dohodě s Tureckem uzavřené minulý týden na aliančním summitu tak severské země završily první část přijímacího procesu, k jehož dokončení potřebují ratifikaci ve všech 30 členských zemích Aliance.

Evropská unie se dočkala symbolického okamžiku, když v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyjádřil obavu nad tím, že dojde k úplnému přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Podle ministra hrozí „blokáda celého plynovodu Nord Stream 1“ od 11. července, kdy na plynovodu začínají každoroční údržbářské práce, informovala agentura DPA. Ruská plynárenská společnost Gazprom oznámila, že za loňský rok nevyplatí žádné dividendy. Akcie státem podporované firmy v reakci na to propadly víc než o čtvrtinu.

Litevské státní i soukromé instituce v pondělí zasáhly intenzivní kybernetické útoky. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala místní média. K útokům se následně přihlásila proruská hackerská skupina Killnet, podle které jde o odvetu za omezení na převoz zboží do ruské kaliningradské exklávy, píše agentura Reuters.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Na půldruhého roku půjde v Dánsku do vězení Brit, který loni způsobil v opilosti lodní nehodu, při níž zahynuli dva lidé. Soud v Kodani jej ve čtvrtek shledal vinným z neúmyslného zabití, informovala agentura DPA.

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně, oznámila ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jde o hlavní trasu pro export této suroviny do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno načrtl paralely mezi válkou proti Švédsku z počátku osmnáctého století a současnou vlastní politikou. Obé vidí jako dějinné výpravy na znovuzískání ruských území. A to v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině agresi, která stála životy desetitisíců lidí a z domovů vyhnala miliony, a kdy skandinávské země žádají o členství v NATO.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová. Severské království si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko. Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí poznamenal, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou samy o sobě problém. Turecko rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko ale neschválí, uvedl později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

Ukrajinský provozovatel plynárenské soustavy kvůli okupantům přerušil tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka dále do Evropy. Dodávky plynu na Slovensko přes Ukrajinu podle údajů slovenského operátora TSO Eustream klesly.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší od začátku měření, teploty byly o jeden stupeň Celsia vyšší než průměr. Uvádí to nová zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje stav klimatu. Počasí v letních měsících doprovázely silné kontrasty. Zatímco jihoevropské státy v létě 2021 zaznamenaly rekordní počet extrémně horkých dnů a v Itálii a Španělsku padly dokonce teplotní rekordy, západ Evropy se potýkal se silnými dešti a záplavami.

Vstoupit do Severoatlantické aliance se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu již v létě chystají Finsko a Švédsko, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu učinil „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření Aliance z 30 na 32 členských států. Podle Kremlu by vstup zemí do NATO Evropě nepřinesl stabilitu.

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.