Ukrajinská armáda plánovala zničit plynovod Nord Stream, píše Washington Post

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily americkému deníku zdroje, které si nepřály být jmenovány.

Dokumenty podle listu hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zprávy, kterou má The Washington Post k dispozici, o plánované sabotáži nevěděl, „což by Ukrajině poskytlo věrohodný způsob, jak popřít účast na útoku na civilní infrastrukturu, který by způsobil veřejný poprask a mohl by ohrozit podporu Západu pro Ukrajinu“, uvádí list.

Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění The Washington Post zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.

Někteří zástupci administrativy amerického prezidenta Joa Bidena v minulosti naznačovali, že za útoky na Nord Stream stojí Rusko, které chtělo Evropu prostřednictvím plynu „vydírat“, a že Spojené státy s partnery udělají vše možné, aby zjistily, co se stalo, píše The Washington Post.

„Nyní ale Bidenovi zástupci v soukromí uznávají, že neexistují důkazy, které by přímo ukazovaly na zapojení Moskvy,“ uvádí list a dodává, že na jednáních NATO a EU se nyní politici řídí nepsaným pravidlem „nemluvte o Nord Streamu“.

Plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní energetický konglomerát Gazprom, miliardy do nich ale investovaly i západní energetické společnosti z Německa, Francie nebo Nizozemska. Ukrajina si dlouho stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku využívat jiný způsob přepravy plynu do Evropy než potrubí vedoucí přes Ukrajinu, což Kyjev připraví o transportní poplatky, dodává The Washington Post.

Podezření na zapojení Ukrajiny se objevila už dřív

Zpráva nejmenované evropské rozvědky stojí na informaci „člověka z Ukrajiny“, u kterého si CIA podle amerického deníku nebyla jistá, že je věrohodný, zprávu ale s evropskými partnery přesto sdílela.

Údajná plánovaná ukrajinská sabotáž byla podle zprávy „pozastavena“, závěry německých vyšetřovatelů, které se zabývají explozemi na Nord Streamu, nicméně poukazují na spojitosti s původním údajným plánem sabotáže.

Ukrajinský zdroj evropské rozvědky například uvedl, že šestice Ukrajinců si pod falešnou identitou plánovala pronajmout loď, potopit se na dno Baltského moře a poškodit nebo zničit plynovod. Němečtí vyšetřovatelé se nyní domnívají, že za zářijovými útoky na Nord Stream stojí „šest lidí, kteří si s falešnými pasy pronajali loď, konkrétně jachtu jménem Andromeda, vypluli z Německa a provedli sabotáž plynovodu“.

Podezření, že se na sabotáži Nord Streamu podílel „nejméně jeden příslušník ukrajinské armády“, zmiňuje také investigace skupiny německých médií.

V čem se naopak závěry německých vyšetřovatelů liší od původního údajného ukrajinského plánu, je, že ukrajinští operativci hodlali zaútočit na Nord Stream 1, druhý plynovod zpráva nezmiňuje. Dalším rozdílem je místo, odkud měla loď se sabotéry vyplout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V cestě k zastavení ruské války na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu.
00:42Aktualizovánopřed 19 mminutami

Srbské studentské hnutí usiluje o předčasné volby

Napříč Srbskem vyrostlo pět set petičních stánků. Studentské hnutí odporu je postavilo v celkem padesáti městech, od kroku si slibuje zisk co největší podpory pro vypsání předčasných voleb. Mladí – a spolu s nimi ti, které dokázali přesvědčit – protestují od loňského listopadu proti korupci a nepotismu vlády Aleksandara Vučiče. Ten nejdřív jako premiér a nyní jako prezident stojí v čele země jedenáct let.
před 49 mminutami

V kosovských volbách zvítězila strana premiéra Kurtiho

Po sečtení 99 procent odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.
06:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
03:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...