Ukrajinská armáda plánovala zničit plynovod Nord Stream, píše Washington Post

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily americkému deníku zdroje, které si nepřály být jmenovány.

Dokumenty podle listu hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zprávy, kterou má The Washington Post k dispozici, o plánované sabotáži nevěděl, „což by Ukrajině poskytlo věrohodný způsob, jak popřít účast na útoku na civilní infrastrukturu, který by způsobil veřejný poprask a mohl by ohrozit podporu Západu pro Ukrajinu“, uvádí list.

Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění The Washington Post zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.

Někteří zástupci administrativy amerického prezidenta Joa Bidena v minulosti naznačovali, že za útoky na Nord Stream stojí Rusko, které chtělo Evropu prostřednictvím plynu „vydírat“, a že Spojené státy s partnery udělají vše možné, aby zjistily, co se stalo, píše The Washington Post.

„Nyní ale Bidenovi zástupci v soukromí uznávají, že neexistují důkazy, které by přímo ukazovaly na zapojení Moskvy,“ uvádí list a dodává, že na jednáních NATO a EU se nyní politici řídí nepsaným pravidlem „nemluvte o Nord Streamu“.

Plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní energetický konglomerát Gazprom, miliardy do nich ale investovaly i západní energetické společnosti z Německa, Francie nebo Nizozemska. Ukrajina si dlouho stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku využívat jiný způsob přepravy plynu do Evropy než potrubí vedoucí přes Ukrajinu, což Kyjev připraví o transportní poplatky, dodává The Washington Post.

Podezření na zapojení Ukrajiny se objevila už dřív

Zpráva nejmenované evropské rozvědky stojí na informaci „člověka z Ukrajiny“, u kterého si CIA podle amerického deníku nebyla jistá, že je věrohodný, zprávu ale s evropskými partnery přesto sdílela.

Údajná plánovaná ukrajinská sabotáž byla podle zprávy „pozastavena“, závěry německých vyšetřovatelů, které se zabývají explozemi na Nord Streamu, nicméně poukazují na spojitosti s původním údajným plánem sabotáže.

Ukrajinský zdroj evropské rozvědky například uvedl, že šestice Ukrajinců si pod falešnou identitou plánovala pronajmout loď, potopit se na dno Baltského moře a poškodit nebo zničit plynovod. Němečtí vyšetřovatelé se nyní domnívají, že za zářijovými útoky na Nord Stream stojí „šest lidí, kteří si s falešnými pasy pronajali loď, konkrétně jachtu jménem Andromeda, vypluli z Německa a provedli sabotáž plynovodu“.

Podezření, že se na sabotáži Nord Streamu podílel „nejméně jeden příslušník ukrajinské armády“, zmiňuje také investigace skupiny německých médií.

V čem se naopak závěry německých vyšetřovatelů liší od původního údajného ukrajinského plánu, je, že ukrajinští operativci hodlali zaútočit na Nord Stream 1, druhý plynovod zpráva nezmiňuje. Dalším rozdílem je místo, odkud měla loď se sabotéry vyplout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise by měla zveřejnit předběžné výsledky v průběhu noci. Informovala o tom agentura Reuters. Vítězem hlasování se už prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
před 1 hhodinou

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 4 hhodinami

Německo řeší nedostatek zdravotníků náborem ze zahraničí

V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
před 4 hhodinami

Strana japonské premiérky bude mít zřejmě po volbách dvoutřetinovou většinu

Japonská Liberálnědemokratická strana (LDP) premiérky Sanae Takaičiové po nedělních předčasných volbách do dolní komory parlamentu získala dvoutřetinovou většinu 313 z 465 křesel. Vyplývá to ze zpřesněného propočtu japonské stanice NHK. Ta původně uváděla, že dvoutřetinovou většinu získá LDP až s koaliční Japonskou stranou inovace (JIP), nově propočet koalici slibuje 345 hlasů. Dvoutřetinová většina vládě umožní přehlasovat horní komoru, v níž většinu nemá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán bude obohacovat uran i za cenu války, prohlásil šéf jeho diplomacie

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.
před 14 hhodinami

Moskva tvrdí, že zadržela muže podezřelého z postřelení zástupce šéfa GRU

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.
před 15 hhodinami
Načítání...