Ukrajinská armáda plánovala zničit plynovod Nord Stream, píše Washington Post

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Detailní popis údajné plánované ukrajinské sabotáže CIA sdílela loni v červnu s Německem a dalšími evropskými státy, sdělily americkému deníku zdroje, které si nepřály být jmenovány.

Dokumenty podle listu hovoří o malém týmu potápěčů ukrajinské armády, kteří se zodpovídali přímo vrchnímu veliteli ukrajinských ozbrojených sil Valeriji Zalužnému a sabotáž měli provést krátce po 17. červnu 2022 po konci amerického námořního vojenského cvičení BALTOPS.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zprávy, kterou má The Washington Post k dispozici, o plánované sabotáži nevěděl, „což by Ukrajině poskytlo věrohodný způsob, jak popřít účast na útoku na civilní infrastrukturu, který by způsobil veřejný poprask a mohl by ohrozit podporu Západu pro Ukrajinu“, uvádí list.

Zapojení do explozí, které nakonec 26. září Nord Stream vyřadily z provozu, ukrajinští zástupci již v minulosti odmítli a na zjištění The Washington Post zatím nereagovali. Na žádost o komentář nereagoval ani Bílý dům, ani CIA.

Někteří zástupci administrativy amerického prezidenta Joa Bidena v minulosti naznačovali, že za útoky na Nord Stream stojí Rusko, které chtělo Evropu prostřednictvím plynu „vydírat“, a že Spojené státy s partnery udělají vše možné, aby zjistily, co se stalo, píše The Washington Post.

„Nyní ale Bidenovi zástupci v soukromí uznávají, že neexistují důkazy, které by přímo ukazovaly na zapojení Moskvy,“ uvádí list a dodává, že na jednáních NATO a EU se nyní politici řídí nepsaným pravidlem „nemluvte o Nord Streamu“.

Plynovody Nord Stream vlastní z 51 procent ruský státní energetický konglomerát Gazprom, miliardy do nich ale investovaly i západní energetické společnosti z Německa, Francie nebo Nizozemska. Ukrajina si dlouho stěžovala, že Nord Stream umožní Rusku využívat jiný způsob přepravy plynu do Evropy než potrubí vedoucí přes Ukrajinu, což Kyjev připraví o transportní poplatky, dodává The Washington Post.

Podezření na zapojení Ukrajiny se objevila už dřív

Zpráva nejmenované evropské rozvědky stojí na informaci „člověka z Ukrajiny“, u kterého si CIA podle amerického deníku nebyla jistá, že je věrohodný, zprávu ale s evropskými partnery přesto sdílela.

Údajná plánovaná ukrajinská sabotáž byla podle zprávy „pozastavena“, závěry německých vyšetřovatelů, které se zabývají explozemi na Nord Streamu, nicméně poukazují na spojitosti s původním údajným plánem sabotáže.

Ukrajinský zdroj evropské rozvědky například uvedl, že šestice Ukrajinců si pod falešnou identitou plánovala pronajmout loď, potopit se na dno Baltského moře a poškodit nebo zničit plynovod. Němečtí vyšetřovatelé se nyní domnívají, že za zářijovými útoky na Nord Stream stojí „šest lidí, kteří si s falešnými pasy pronajali loď, konkrétně jachtu jménem Andromeda, vypluli z Německa a provedli sabotáž plynovodu“.

Podezření, že se na sabotáži Nord Streamu podílel „nejméně jeden příslušník ukrajinské armády“, zmiňuje také investigace skupiny německých médií.

V čem se naopak závěry německých vyšetřovatelů liší od původního údajného ukrajinského plánu, je, že ukrajinští operativci hodlali zaútočit na Nord Stream 1, druhý plynovod zpráva nezmiňuje. Dalším rozdílem je místo, odkud měla loď se sabotéry vyplout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ultraortodoxní židé se bouří proti odvodům do izraelské armády

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.
před 2 mminutami

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
před 26 mminutami

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 2 hhodinami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
04:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zařízení chytré domácnosti mohou být terčem kyberútoků, varují polští experti

Zařízení chytré domácnosti se mohou stát terčem kybernetických útoků, při nichž útočníci převezmou jejich kontrolu nebo získají neoprávněný přístup k údajům uživatelů, varovala polská státní agentura zaměřená na kybernetickou a digitální bezpečnost.
před 3 hhodinami

Je třeba lépe předvídat krize a připravit se na ně, říká eurokomisařka Lahbibová

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.
před 4 hhodinami

Zemřel herec Patrick Stewart. Proslavil se filmy X-Men nebo v seriálu Star Trek

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, který je známý jako kapitán Jean-Luc Picard ze seriálu Star Trek: Nová generace nebo z filmů X-Men, kde ztvárnil roli profesora Charlese Xaviera. Na divadle ztvárnil řadu shakespearovských rolí. Zemřel ve středu v Los Angeles po boji s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky, oznámila ve čtvrtek podle agentur jeho mluvčí Kelly Bushová Novaková.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.