I přes to, že Rusko opakovaně varuje Západ před vojenskou podporou Ukrajiny, evropské země ani Spojené státy se nenechají zastrašit. Putinovy hrozby se opakovaně ukazují jako prázdné. Obav se zbavují i představitelé USA. Podle hlasů z ministerstva zahraničí přesto s ruskou hrozbou při rozhodování kalkulují. To ale popírá Pentagon.
Na Ukrajinu proudí další vojenská pomoc ze Západu. Německo ve čtvrtek doručilo vojenská vozidla, tankovou munici a pozemní vozidla bez posádky THeMIS. Polsko zase slíbilo dodat více systémů protivzdušné obrany Patriot. Americký Pentagon pak dojednal nákup satelitů Starlink, které umožní ukrajinské armádě komunikaci.
Nedávno také americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy nebudou blokovat možnost dodávek stíhaček F-16. To je krok, proti kterému Rusko USA důrazně varovalo. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško se nechal slyšet, že se tím Západ vystavuje velkému riziku.
Toho, jak Biden postupně překračuje Ruskem nastavené červené linie, si všímal The Washington Post (WP). Jako důvod uvádí to, že od začátku války už politici vypozorovali jistou dynamiku – ruský prezident nedodržuje sliby, že potrestá Západ za dodávky zbraní Ukrajině. To dodává americkým a evropským představitelům jistou důvěru, že v tom může pokračovat bez vážných následků.
Určit, co je za hranicí a co ne, a předejít tak eskalaci, je pro politiky a jejich poradce důležitým úkolem. Jakou pomoc Ukrajině pošlou, záleží nejen na tom, co si země mohou dovolit, co ukrajinská armáda potřebuje a dokáže využít, ale také na tom, jak zareaguje Rusko.
Rusko hrozí
Na začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru loňského roku Putin varoval, že každá země, která se pokusí brzdit jeho síly, „musí vědět, že ruská odpověď bude okamžitá a povede k následkům, jaké jste v historii ještě neviděli.“
Jak se válka protahovala, ruská varování byla stále dramatičtější a země hrozila jaderným holocaustem, pokud by na bojišti čelila překážkám, které by přinesla podpora Západu.
„Rusko už tolikrát znehodnotilo své červené linie tím, že řeklo, že určité věci budou nepřijatelné, a pak neudělalo nic, když se staly,“ řekl WP expert na Rusko Maxim Samorukov z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. „Problém je, že neznáme skutečnou červenou linii. Je v hlavě jednoho člověka a může se změnit ze dne na den.“
To podle zdrojů WP ovlivnilo uvažování ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který se stal vlivným hlasem povzbuzujícím administrativu a spojence USA k větší podpoře Ukrajiny. Podobný pohled získal i poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, který spolupracuje v evropskými zeměmi na plánování dodávek stíhaček F-16 Ukrajině.
Stav ruské armády
Putin se sice postavil Spojeným státům – pozastavil účast v kritické smlouvě o kontrole zbrojení, uvěznil reportéra deníku Wall Street Journal Evana Gerschkoviche a dohlížel na rozhodnutí soudu o odsouzení basketbalistky Brittney Grinerové, aby ji mohl vyměnit za známého obchodníka se zbraněmi – žádné vojenské kroky ale neudělal, všímá si WP.
Západní představitelé si však podle něj uvědomují, že to neznamená, že se to nikdy nestane, zejména pokud jde o eskalaci konfliktu.
Jako možné vysvětlení toho, proč Putin nedělá vojenské kroky proti Západu, by podle politiků, se kterými WP mluvil, mohlo být to, že jeho armáda je oslabená. „Nezdá se, že by bylo v jejich zájmu dostat se nyní do přímé konfrontace s NATO,“ uvedl anonymně vysoký americký představitel. „Nemají k tomu dobré předpoklady.“
Podle ukrajinských odhadů už v rámci invaze Rusko přišlo o více než 200 tisíc vojáků. Předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley, v nedávném rozhovoru pro Foreign Affairs hovořil o 250 tisících.
Se zvětšujícími se ruskými ztrátami na životech Putin překalibroval své válečné cíle, od převzetí kontroly nad Kyjevem a likvidace vlády ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k ovládnutí a anexi rozsáhlého území na východě a jihu Ukrajiny, píše WP.
Rusko ale i tak představuje pro svět hrozbu, upozorňuje server. Drží největší jaderný arzenál na světě a může dále vyhrocovat konflikt na Ukrajině nebo v dalších zemích. Loni americké ministerstvo zahraničí varovalo Rusko před použitím jaderných zbraní, napřed na důvěrné úrovni a následně i formou veřejných prohlášení.
USA ve sporu, jak k Rusku přistupovat
Ve Spojených státech se stále vede vnitropolitická debata o tom, jak k podpoře Ukrajiny přistoupit. Někteří republikánští zástupci se v Kongresu nechali slyšet, že hrozba eskalace ze strany Ruska by neměla být ani brána jako kritérium.
„Pokaždé, když administrativa kvůli obavám z ruské eskalace odložila odeslání důležitého zbraňového systému na Ukrajinu, od Stingerů přes raketomety HIMARS až po Bradley, ukázalo se, že se naprosto mýlila,“ řekl republikánský předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul na začátku tohoto roku.
Pentagon je podle WP považován za opatrnější než Bílý dům nebo ministerstvo zahraničí, pokud jde o vyslání sofistikovanějších zbraní na Ukrajinu, ale jeho úředníci popírají, že by v jejich kalkulacích hrál roli strach z eskalace.
Ministerstvo obrany se soustředilo na to, co Ukrajina v danou chvíli potřebuje, řekl WP vysoký představitel Pentagonu, který chtěl zůstat anonymní. Připomněl, jak Spojené státy poskytly protipancéřové střely jako Javelin, když bylo jasné, že do země vtrhnou kolony ruských vojenských vozidel. Když se válka přesunula do zákopů, zaslaly dělostřeleckou výbavu. Zmínil i nedávné závazky Západu v podobě tanků a stíhaček F-16.
WP dochází k závěru, že ochota Bidenovy administrativy překročit Putinovy červené linie nepochybně posílila schopnost Ukrajiny bránit se a získat zpět území na východě a jihu. Co se však teprve uvidí, je, zda Putin i nadále dovolí Západu vzdorovat jeho hrozbám bez následků.
