Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.
Vědci objevili v Baltském moři kilometrový kamenný val. Vznikl možná už před deseti tisíci lety a mohl sloužit k lovu sobů
Nic srovnatelného v Evropě neexistuje, napsali vědci. Val složený ze stovek velkých kamenů leží zhruba deset kilometrů severozápadně od města Rerik v hloubce zhruba 21 metrů. V tomto místě dříve moře nebylo, val byl tedy na souši. Tvoří ho 1673 kamenů, je 971 metrů dlouhý a až dva metry široký, ale vysoký je většinou méně než metr. Stavba zaujímá objem téměř 53 krychlových metrů a dohromady váží více než 142 tun. Hmotnost většiny kamenů je výrazně nižší než sto kilogramů.
Superstrukturu, neboli nadzemní část stavby, objevil už roku 2021 tým, který chtěl zmapovat podmořský hřbet u německého pobřeží. Profesor Jacob Geersen a jeho studenti tehdy pořídili pomocí sonaru detailní snímky dna Baltského moře. Když je analyzovali, velmi rychle si na nich všimli něčeho nápadného a zvláštního, co vůbec nevypadalo jako výsledek některého známého geologického procesu.
Řada objektů, která se táhla v přímé linii pod hladinou, vypadala jako položená člověkem. Většina z nich měla velikost mezi tenisovým a fotbalovým míčem, Jiné byly velké jako malá auta, měly až tři metry v průměru. „Nemysleli jsme si, že by to mohlo být geologického původu, ale tím naše znalosti končily,“ popsal pro odborný časopis Geersen, který pracuje jako mořský geolog v Leibnizově institutu pro výzkum Baltského moře.
Geersen se proto spojil s archeology a dalšími experty na jiné obory, aby záhadu vyřešil. V článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že stavba byla vytvořena člověkem a byla postavena, aby lidem pomohla při lovu sobů na konci poslední doby ledové.
Stěna, která se táhla podél okraje pravěkého jezera nebo bažiny, byla před neznámou dobou potopena stoupající hladinou moře, díky tomu ji ale nikdo nerozebral ani nevyužil jinak, a tak se konzervovala po tisíciletí.
Po sonaru nastoupil podvodní dron s kamerami
Geersen pak celý rok plánoval, že se na místo vrátí. Získal vybavení, sehnal další experty i finance. Tentokrát se už nespokojil jenom se sonarem – nález prozkoumal pomocí podvodního dronu vybaveného kvalitními kamerami.
Ty získaly snímky, které ukázaly, že zeď tvoří kameny umístěné těsně u sebe. To také přesvědčivě vyloučilo, že by ji vytvořil ledovec, protože linie vede kolmo na směr, kudy ledovec postupoval. I tvar je příliš pravidelný na dílo přírody.
Stěna je podle analýzy stará nejméně 8500 let. Právě někdy tehdy se tato oblast totiž ještě nacházela nad vodou. Radiokarbonová data z úlomků dřeva, které tým nalezl v nedalekých sedimentech, ale naznačují, že je ještě výrazně starší: mohla vzniknout asi před deseti tisíci lety, tedy na konci poslední doby ledové.
Lovci proti sobům
Vědce mimo jiné zaujalo, jak až komicky nízká tato stavba je. Stěna dosahuje výšky asi půl metru, což znamená, že nemohla fungovat jako hradba ani nedokázala zabránit čemukoliv většímu než králík, aby ji to překonalo. K čemu tedy mohla sloužit?
Archeologické nálezy z jiných částí světa naznačují, že mohla skvěle fungovat pro nahánění stád sobů. Tito savci se totiž při pohybu v přírodě řídí a orientují podle přirozených a dobře viditelných prvků v krajině, jako jsou koryta potoků nebo hřebeny kopců.
„Lovci využili přirozeného chování zvířat a vytvořili si vlastní podobný liniový prvek,“ uvedla pro Science podmořská archeoložka Ashley Lemkeová, která se na výzkumu nepodílela. Podle této vědkyně i autorů studie tedy vůbec nejde o překážku, ale vlastně o první silnici v dějinách lidstva.
Tato cesta ale nebyla určená pro člověka, nýbrž pro soby. Na jejím konci čekali lovci, kteří ze zálohy soby zabili.
Spekulace o pravěkém životě
Že šlo konkrétně o soby, také zatím není prokázané, vědci mají jenom nepřímé důkazy. Těch je ale dostatek. Ví se totiž, že na konci doby ledové tudy tito velcí savci každoročně migrovali mezi svými letními a zimními pastvinami.
Nález také prokazuje, že pravěcí lidé nečekaně silně ovlivňovali své okolí, o existenci tak masivních staveb zatím věda v této době neměla tušení. A také naznačuje, že už tehdy se mohly mezi tehdejšími skupinami lovců tvořit koncepty nároků na nějaká místa.
Lidé museli vyvinout značnou energii a investovat do stavby takové zdi spoustu času. Takže to musela být investice, jež se jim musela vyplatit – do této oblasti se tedy zřejmě vraceli každou sezonu, aby zde snadno ulovili při migraci sobů co nejvíce zdrojů. Podle vědců to ale vyvolává i otázky. Například kdo si mohl stavbu nárokovat, kdo ji v tehdejší víceméně rovnostářské společnosti „vlastnil“? Na tyto otázky zatím věda odpovědi nemá a dost možná ani nikdy mít nebude.
Světový kontext
Podobných staveb se už našlo víc, ale nikdy ne v Evropě. Slavné jsou například obdobné pasti na gazely v dnešním Jordánsku. V Evropě je to unikát, který do značné míry narušuje dosavadní představy o tom, jak zdejší lovci a sběrači žili.
Nálezů nějakých trvalejších a dlouhodobějších sídel je tak málo, že se předpokládalo, že tito pravěcí lidé byli vysoce mobilní a kočovali za svou kořistí, kterou tvořila megafauna doby ledové. Jenže takto velká a trvalá stavba ukazuje, že lidský druh mohl být výrazně usedlejší.
Co bude dál
Vědci chtějí tuto strukturu zkoumat dál. Bude to ale podle nich velmi náročné. Archeologický průzkum pod hladinou není nic jednoduchého a ovládá ho na špičkové úrovni jen málo expertů. V oblasti navíc práci komplikují mořské proudy, špatná viditelnost a samozřejmě i samotná hloubka a chlad vody.
Cílem nyní bude najít jednoznačné a přesvědčivé důkazy, které by potvrdily výše uvedené úvahy, teorie a hypotézy. A to znamená hledat úlomky loveckých zbraní, zbytky těl sobů a další artefakty, jež by přísná „vědecká porota“ uznala jako důkaz. Problém je, že takový organický materiál se ve vodě rychle rozkládá...