Lidští lovci se zvířecími hlavami. Vědci popsali nejstarší jeskynní malby světa

Indonéská jeskynní malba by mohla být nejstarší na světě. Podle nového výzkumu pochází z doby před čtyřiačtyřiceti tisíci lety. Vědci tvrdí, že je důkazem existence vyspělého umění, které v té době už muselo existovat – zobrazená scéna je totiž dějová a zachycuje lovce s tělem člověka a hlavami zvířete.

Archeologové objevili malbu před dvěma lety na indonéském ostrově Sulawesi. Je velká asi 4,5 metru a zobrazuje divoká zvířata, která pronásledují ne zcela lidští lovci ozbrojení kopími a provazy. O objevu informoval prestižní vědecký žurnál Nature.

Výjev analyzovali experti z australské Griffith University. Jejich datovací metoda ukazuje, že je starý nejméně 43 900 let. „Tato lovecká scéna je, pokud víme, nejstarším obrazovým zobrazením vyprávění nějakého příběhu a také první figurativní umění na světě,“ uvedli vědci.

Jde o další pozoruhodný důkaz o tom, jak důležitá byla tato oblast pro vznik a vývoj moderního člověka. Doposud nejstarší ukázka jeskynního umění totiž pocházela z nedalekého Bornea z doby před asi 40 tisíci roky.

Za rodiště jeskynního umění se dlouhá léta považovala Evropa. Zdejší malby jsou ovšem mladší – napříkald slavné obrazy v jeskyni Lascaux vznikly až před 20 tisíci roky. Nové výzkumy navíc ukazují, že Indonésie je na podobné prehistorické projevy mimořádně bohatá; jen na Sulawesi archeologové a antropologové evidují 242 jeskyní s obrazy.

Napůl lidé, napůl zvířata

Nově objevená malba zobrazuje rudě namalované bytosti s lidskými těly a zvířecími hlavami. Malba je ve velmi špatném stavu, takže se jen špatně analyzuje. Dá se z ní ale vyčíst, že ji vytvořila velmi pokročilá kultura, která měla s tímto druhem umění rozsáhlé zkušenosti a disponovala bohatým folklorem, náboženskými mýty i vírou ve spirituálno – tvrdí autoři studie.

„Tato scéna se dá považovat nejen za nejstarší figurativní umění na světě, ale také za nejstarší důkaz vyprávění nějakého příběhu v pravěkém umění,“ vysvětlují význam nálezu. „Je to velice důležité, protože schopnost vyprávět vymyšlené příběhy byla posledním a nejdůležitějším stádiem evoluce lidské řeči – a také je spojená se vznikem moderních vzorců myšlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 31 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 51 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...