Lidští lovci se zvířecími hlavami. Vědci popsali nejstarší jeskynní malby světa

Indonéská jeskynní malba by mohla být nejstarší na světě. Podle nového výzkumu pochází z doby před čtyřiačtyřiceti tisíci lety. Vědci tvrdí, že je důkazem existence vyspělého umění, které v té době už muselo existovat – zobrazená scéna je totiž dějová a zachycuje lovce s tělem člověka a hlavami zvířete.

Archeologové objevili malbu před dvěma lety na indonéském ostrově Sulawesi. Je velká asi 4,5 metru a zobrazuje divoká zvířata, která pronásledují ne zcela lidští lovci ozbrojení kopími a provazy. O objevu informoval prestižní vědecký žurnál Nature.

Výjev analyzovali experti z australské Griffith University. Jejich datovací metoda ukazuje, že je starý nejméně 43 900 let. „Tato lovecká scéna je, pokud víme, nejstarším obrazovým zobrazením vyprávění nějakého příběhu a také první figurativní umění na světě,“ uvedli vědci.

Jde o další pozoruhodný důkaz o tom, jak důležitá byla tato oblast pro vznik a vývoj moderního člověka. Doposud nejstarší ukázka jeskynního umění totiž pocházela z nedalekého Bornea z doby před asi 40 tisíci roky.

Za rodiště jeskynního umění se dlouhá léta považovala Evropa. Zdejší malby jsou ovšem mladší – napříkald slavné obrazy v jeskyni Lascaux vznikly až před 20 tisíci roky. Nové výzkumy navíc ukazují, že Indonésie je na podobné prehistorické projevy mimořádně bohatá; jen na Sulawesi archeologové a antropologové evidují 242 jeskyní s obrazy.

Napůl lidé, napůl zvířata

Nově objevená malba zobrazuje rudě namalované bytosti s lidskými těly a zvířecími hlavami. Malba je ve velmi špatném stavu, takže se jen špatně analyzuje. Dá se z ní ale vyčíst, že ji vytvořila velmi pokročilá kultura, která měla s tímto druhem umění rozsáhlé zkušenosti a disponovala bohatým folklorem, náboženskými mýty i vírou ve spirituálno – tvrdí autoři studie.

„Tato scéna se dá považovat nejen za nejstarší figurativní umění na světě, ale také za nejstarší důkaz vyprávění nějakého příběhu v pravěkém umění,“ vysvětlují význam nálezu. „Je to velice důležité, protože schopnost vyprávět vymyšlené příběhy byla posledním a nejdůležitějším stádiem evoluce lidské řeči – a také je spojená se vznikem moderních vzorců myšlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.