Indonéská jeskynní malba by mohla být nejstarší na světě. Podle nového výzkumu pochází z doby před čtyřiačtyřiceti tisíci lety. Vědci tvrdí, že je důkazem existence vyspělého umění, které v té době už muselo existovat – zobrazená scéna je totiž dějová a zachycuje lovce s tělem člověka a hlavami zvířete.
Lidští lovci se zvířecími hlavami. Vědci popsali nejstarší jeskynní malby světa
Archeologové objevili malbu před dvěma lety na indonéském ostrově Sulawesi. Je velká asi 4,5 metru a zobrazuje divoká zvířata, která pronásledují ne zcela lidští lovci ozbrojení kopími a provazy. O objevu informoval prestižní vědecký žurnál Nature.
Výjev analyzovali experti z australské Griffith University. Jejich datovací metoda ukazuje, že je starý nejméně 43 900 let. „Tato lovecká scéna je, pokud víme, nejstarším obrazovým zobrazením vyprávění nějakého příběhu a také první figurativní umění na světě,“ uvedli vědci.
Jde o další pozoruhodný důkaz o tom, jak důležitá byla tato oblast pro vznik a vývoj moderního člověka. Doposud nejstarší ukázka jeskynního umění totiž pocházela z nedalekého Bornea z doby před asi 40 tisíci roky.
Za rodiště jeskynního umění se dlouhá léta považovala Evropa. Zdejší malby jsou ovšem mladší – napříkald slavné obrazy v jeskyni Lascaux vznikly až před 20 tisíci roky. Nové výzkumy navíc ukazují, že Indonésie je na podobné prehistorické projevy mimořádně bohatá; jen na Sulawesi archeologové a antropologové evidují 242 jeskyní s obrazy.
Napůl lidé, napůl zvířata
Nově objevená malba zobrazuje rudě namalované bytosti s lidskými těly a zvířecími hlavami. Malba je ve velmi špatném stavu, takže se jen špatně analyzuje. Dá se z ní ale vyčíst, že ji vytvořila velmi pokročilá kultura, která měla s tímto druhem umění rozsáhlé zkušenosti a disponovala bohatým folklorem, náboženskými mýty i vírou ve spirituálno – tvrdí autoři studie.
„Tato scéna se dá považovat nejen za nejstarší figurativní umění na světě, ale také za nejstarší důkaz vyprávění nějakého příběhu v pravěkém umění,“ vysvětlují význam nálezu. „Je to velice důležité, protože schopnost vyprávět vymyšlené příběhy byla posledním a nejdůležitějším stádiem evoluce lidské řeči – a také je spojená se vznikem moderních vzorců myšlení.