Šéf britské diplomacie chce evropskou misi, která ochrání Hormuzský průliv. Zadržení tankeru Íránem označil za pirátství

Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt vyzval Teherán, aby okamžitě propustil britský tanker Stena Impero. Pokud se Írán vydá na tuto „nebezpečnou cestu“, Západ navýší svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, varoval. Hunt chce vytvořit evropskou misi na ochranu plavby Hormuzským průlivem. Plavidlo zadržely v pátek revoluční gardy v Hormuzském průlivu. Podle Londýna tím porušily námořní právo. Mluvčí íránské vlády naopak trvá na tom, že zásah byl zákonný. Hunt ale zdůraznil, že pokud jde o svobodu plavby, kompromisy nepřicházejí v úvahu.

Hunt označil krok Íránu za „státní pirátství“. „Podle mezinárodního práva Írán neměl právo zamezit lodi v plavbě – a už vůbec ne vstoupit na palubu,“ konstatoval ministr zahraničí s tím, že pokud jde o svobodu plavby, kompromisy nepřicházejí v úvahu.

„Budeme usilovat o to dát dohromady Evropou vedenou misi a zajistit bezpečnou plavbu v regionu,“ prohlásil dále Hunt. Podobné plány mají už Spojené státy, Hunt s nimi chce návrhy prodiskutovat. 

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf varoval Západ před „vyvoláním konfliktu“. Írán podle něj nechce žádnou konfrontaci a opatření, která vůči lodi podnikl, byla naplněním mezinárodního práva, nikoli odplatou za předchozí britské zadržení íránského tankeru u
Gibraltaru.

„Vyvolat konflikt je jednoduché, ukončit ho může být nemožné,“ prohlásil Zaríf. „Je důležité, aby si všichni uvědomili… je důležité, aby Boris Johnson pochopil, že Írán nechce konfrontaci,“ dodal ministr s odkazem na bývalého ministra zahraničí, který bude v úterý nejspíš zvolen šéfem britských konzervativců, a stane se tak příštím premiérem. „Írán chce mít normální vztahy založené na vzájemném respektu,“ doplnil Zaríf.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Vostal k britsko-íránské roztržce
Zdroj: ČT24

„Loď byla zadržena pod chybnou a nelegální záminkou, Íránci by měli ji i posádku okamžitě propustit. Nechceme střet s Íránem, ale zadržet loď, která se věnuje legitimnímu obchodu na mezinárodně uznávané trase, je nepřijatelné a vytváří to velké napětí,“ sdělil už dříve mluvčí Theresy Mayové.

Britská premiérka vede jednání výboru pro krizové situace COBRA. Mluvčí Mayové ke schůzce poznamenal, že se hovořilo o možnosti ujistit uživatele obchodní trasy o jejím monitorování.

Plavidlo Stena Impero plulo pod britskou vlajkou a je majetkem švédského rejdařství Stena Bulk. Írán tvrdí, že tanker porušil mezinárodní námořní právo. Íránský vládní mluvčí prohlásil, že zadržení lodě je legální opatření, které bylo nezbytné k „zajištění regionální bezpečnosti“. 

Členové posádky jsou v pořádku, ujišťuje Teherán

Na palubě tankeru byla třiadvacetičlenná posádka, v níž většinu tvoří Indové. Podle prohlášení íránského velvyslanectví v Indii jsou všichni členové posádky v pořádku a stále se nacházejí na palubě. Íránci zveřejnili i několik fotografií posádky.

Loď zadrželi několik hodin poté, co nejvyšší soud Gibraltaru rozhodl prodloužit o dalších 30 dní termín pro zadržení íránského tankeru Grace 1. Ten je u Gibraltaru od 4. července kvůli podezření, že vezl ropu do Sýrie, což Evropská unie považuje za porušení svých sankcí proti syrskému režimu. 

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt o víkendu prohlásil, že reakce Británie na zadržení Steny Impero bude uvážlivá, ale rozhodná. „Včerejší (páteční) události v Perském zálivu znepokojivě naznačují, že když Gibraltar v souladu s právem zadržel ropu směřující do Sýrie, tak Írán si pak možná zvolil nebezpečnou cestu nezákonného a destabilizačního chování,“ napsal Hunt na Twitteru.

Kvůli napětí posílají USA do regionu své vojáky a rakety

V Hormuzském průlivu v posledních týdnech roste napětí poté, co Spojené státy vypověděly dohodu o kontrole íránského jaderného programu a zavedly proti Íránu sankce.

Kromě zadržení íránského tankeru u britského zámořského území Gibraltaru situaci zhoršilo také vyslání amerických posil a bojových letadel do Perského zálivu, několik incidentů se zapálenými tankery, z nichž USA obvinily Írán, a červnové sestřelení amerického bezpilotního letounu Teheránem. Írán tvrdí, že dron byl nad jeho územím.

Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy posílají vojenskou jednotku s raketami Patriot do Saúdské Arábie. Přední činitel Pentagonu zase agentuře AP sdělil, že na leteckou základnu jižně od saúdské metropole Rijádu už dorazili američtí vojáci spolu se systémem protiletecké obrany Patriot. Kontingent má připravit podmínky pro rozmístění letadel a 500 vojáků do konce léta. Podle serveru BBC má ze základny operovat letka „neviditelných“ stíhaček F-22.

Pentagon už v červnu oznámil, že vyšle na Blízký východ tisíc vojáků, až dosud však neuvedl, kde budou jednotky rozmístěny.

Hormuzský průliv jako strategické místo
Zdroj: News.com/Wikipedia.org/ABC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...