Britský tanker Stena Impero měl před svým pátečním zadržením íránskými revolučními gardami v Hormuzském průlivu nehodu s rybářskou lodí a zřejmě jí nechtěl pomoci. Tvrdí to íránská polooficiální agentura Fars, která se odvolává na íránského odpovědného činitele. Ten v souvislosti s incidentem také sdělil, že všech 23 členů posádky je v přístavu Bandar-Abbás, kde musel tanker zastavit. Posádka na palubě podle něj zůstane, dokud neskončí vyšetřování. Kvůli napětí v regionu vysílají Spojené státy americké do Saúdské Arábie rakety Patriot a vojenskou jednotku o 500 mužích.
Reakce Británie na zadržení tankeru bude rozhodná, vzkázal Íránu ministr Hunt
Nová konfrontace mezi Íránem a Západem (zdroj: ČT24)
„Dostali se do nehody s íránským rybářským člunem… Když tento člun vyslal tísňový signál, plavidlo plující pod britskou vlajkou to ignorovalo,“ citovala agentura Reuters vyjádření šéfa úřadu spravujícího přístavy v provincii Hormozgán Alláhmoráda Afifipúra.
Írán v pátek zadržel v Hormuzském průlivu dva ropné tankery. Jeden z nich, Stena Impero, plul pod britskou vlajkou a měl namířeno do Saúdské Arábie, druhý, Mesdar, se plavil pod vlajkou Libérie. Druhé plavidlo ovšem bylo záhy propuštěno a íránské výsostné vody opustilo.
Íránské revoluční gardy, které tanker Stena Impero zadržely a donutily doplout do přístavu Bandar-Abbás v íránské provincii Hromozgán, hned v pátek tvrdily, že plavidlo nerespektovalo mezinárodní námořní právo a nereagovalo na výzvy.
Fars na svém twitterovém účtu zveřejnila video, na kterém jsou vidět čluny a helikoptéra, jak se blíží k tankeru Stena Impero. Z helikoptéry se na loď po laně spustilo několik mužů.
Hunt: Nezákonné a destabilizační chování
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt prohlásil, že reakce Británie bude uvážlivá, ale rozhodná. „Včerejší (páteční) události v Perském zálivu znepokojivě naznačují, že když Gibraltar v souladu s právem zadržel ropu směřující do Sýrie, tak Írán si pak možná zvolil nebezpečnou cestu nezákonného a destabilizačního chování,“ napsal Hunt na Twitteru.
Odkazuje tím na postup britského námořnictva, které 4. července u Gibraltaru zadrželo íránský tanker Grace 1 se zdůvodněním, že veze ropu do Sýrie. To úřady vyhodnotily jako porušení protisyrských sankcí Evropské unie.
Hunt podle agentury DPA před pátečním jednáním výboru pro krizové situace řekl, že celou věc probíral s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Později se telefonicky spojil i se svým íránským protějškem Mohammadem Džavádem Zarífem. „Právě jsem hovořil… se Zarífem a vyjádřil jsem mimořádné zklamání nad tím, že mě minulou sobotu ujišťoval, že chtějí situaci uklidnit, a přitom se chovají naprosto opačně,“ napsal Hunt na twitteru. „Jestliže to chce vyřešit, musí dojít na činy, nikoli slova. Britská lodní doprava musí být a bude chráněna,“ dodal.
Zaríf podle íránských médií během telefonátu Huntovi řekl, že zadržení lodi musí být vyřešeno právní cestou, protože plavidlo porušilo předpisy týkající se námořní dopravy. Po jednání bezpečnostního výboru mluvčí britské vlády uvedl, že doporučuje všem britským lodím, aby se až do odvolání vyhýbaly Hormuzskému průlivu a přilehlým vodám.
Zadržení lodi odsoudila i ministerstva zahraničí Německa a Francie. Krok Teheránu podle Paříže a Berlína podkopává snahy o snížení napětí.
Na palubě jsou Indové i Rusové
Podle Afifipúrova sdělení tvoří posádku plavidla Stena Impero 18 indických státních příslušníků a dalších pět členů je z Ruska, Filipín a Litvy. Ruská agentura TASS s odvoláním na informaci švédské společnosti Stena Bulk, která tanker provozuje, napsala, že v posádce jsou tři ruští námořníci. Sama společnost na svém webu sdělila, že na palubě tankeru je 23 námořníků z Indie, Ruska, Lotyšska a Filipín.
Rusko, které má na palubě britského tankeru tři námořníky, se podle moskevských médií pokouší s íránskou stranou spojit a zjistit víc o jejich osudu.
Kvůli napětí posílají USA do regionu své vojáky a rakety
V Hormuzském průlivu v posledních týdnech roste napětí poté, co Spojené státy vypověděly dohodu o kontrole íránského jaderného programu a zavedly proti Íránu sankce. Situaci zhoršilo nedávné zadržení íránského tankeru na britském zámořském území Gibraltar, vyslání amerických posil a bojových letadel do Perského zálivu, několik incidentů se zapálenými tankery, z nichž USA obvinily Írán, a červnové sestřelení amerického bezpilotního letounu Teheránem. Írán tvrdí, že dron byl nad jeho územím.
„Írán trpí pod sankcemi, které na něj uvalily USA, v zásadě má velký problém s tím, že dohoda o jaderném programu se rozpadá, že ani Evropané nejsou schopni proti americkým sankcím vystoupit a dohodu udržet v platnosti. Takže Írán potřebuje ukázat, že má nějaké možnosti, jak donutit velmoci, aby Írán začaly opět brát vážně a zasedly k jednání, a donutit Spojené státy odvolat sankce,“ komentuje vývoj analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK Irena Kalhousová.
Hormuzský průliv jako strategické místo
Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy posílají vojenskou jednotku s raketami Patriot do Saúdské Arábie. „Přesun vojsk poskytne dodatečné odstrašení a zajistí schopnost bránit naše ozbrojené síly i zájmy v regionu před sílícím a reálným nebezpečím,“ uvedlo v prohlášení velitelství armády. Krok podle něj schválilo americké ministerstvo obrany.
Přední činitel Pentagonu agentuře AP sdělil, že na leteckou základnu jižně od saúdské metropole Rijádu už dorazili američtí vojáci spolu se systémem protiletecké obrany Patriot. Kontingent má připravit podmínky pro rozmístění letadel a 500 vojáků do konce léta. Podle serveru BBC má ze základny operovat letka „neviditelných“ stíhaček F-22.
Pentagon už v červnu oznámil, že vyšle na Blízký východ tisíc vojáků, až dosud však neuvedl, kde budou jednotky rozmístěny. Saúdská Arábie hostila americké jednotky naposledy v roce 2003, souvislosti s válkou v Iráku.