Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť by se dle něj pak postavila i proti další pomoci Kyjevu. Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.

„Blokováním přepravy ropy do Maďarska ropovodem Družba porušuje Ukrajina dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou a nedodržuje své závazky vůči Evropské unii. Tomuto vydírání se nepodvolíme,“ uvedl Szijjártó na sociální síti X.

Dvacátý balík sankcí unijního bloku proti Moskvě zaměřený tentokrát na bankovní a energetický sektor se chystají projednat ministři zahraničí EU v pondělí v Bruselu. Doufají, že opatření bude schváleno včas, aby se krylo se čtvrtým výročím zahájení celoplošné ruské invaze na Ukrajinu, jež připadá na úterý. Aby sankce prošly, musí se na nich shodnout všech 27 členských států jednomyslně.

Součástí chystaného balíku sankcí mají být nové zákazy vývozu a dovozu do Ruska. Evropská komise (EK) chce také poprvé aktivovat nástroj, kterým by zakázala vývoz všech CNC obráběcích strojů a rádií do zemí, kde existuje vysoké riziko, že budou reexportovány do Ruska.

Česko se k blokování sankcí nepřipojí

Česko se při blokování dvacátého unijního balíku protiruských sankcí k Maďarsku nepřipojí, řekl v Otázkách Václava Moravce vicepremiér Karel Havlíček (ANO). „Je potřeba, aby sedli za stůl a dohodli se. Je nutné vyjasnit, zda ropa může přes Družbu téct, nebo ne. Tomu by pomohl nějaký nezávislý arbitr,“ řekl Havlíček. Česko se podle něj nyní nebude ve sporu k nikomu přidávat.

Kyjev tvrdí, že za přerušením tranzitu suroviny jsou ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což například slovenský premiér Robert Fico (Smer) zpochybnil. „Doteď nevíme, proč ropovod Družba dnes nefunguje,“ prohlásil před pár dny generální ředitel rafinerie Slovnaft Gabriel Szabó. I podle světových médií byly důvodem přerušení provozu ropovodu Družba útoky Moskvy.

Havlíček zároveň připomněl, že v úterý při jednáních s Ficem česká vláda nabídla dodávat ropu na Slovensko prostřednictvím české části ropovodu Družba. Zásoby by pocházely z ropovodu TAL, kterým nyní Česko ropu čerpá z Itálie. Stávající objem by podle Havlíčka umožnil dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro jeho zvýšení jsou nutné technické úpravy, které by podle ministra trvaly několik měsíců, až rok.

Příčina přerušeného provozu ropovodu Družba

Maďarský premiér Viktor Orbán sdělil, že zablokuje unijní půjčku Ukrajině výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou lídři zemí Evropské unie schválili v prosinci. Potvrdil tak zprávu, se kterou dříve přišel server The Financial Times.

Maďarsko, Slovensko a Česko souhlasily s podporou půjčky pro Ukrajinu pod podmínkou, že nebudou muset za úrok ručit, takže náklady ponese zbývajících 24 zemí EU. Evropská komise však potřebuje jednomyslnou shodu, aby mohla použít rezervu z rozpočtu EU a půjčku poskytnout. Orbán dodal, že svůj souhlas připojí, až ropovodem Družba opět poteče ropa.

Hrozba zastavení dodávek elektřiny

V sobotu Fico pohrozil Kyjevu, že Slovensko zastaví dodávky elektřiny napadené zemi, pokud v pondělí dodávky ropy neobnoví. Dodal, že se obrátí na společnost SEPS, kterou vlastní slovenský stát a která v zemi provozuje elektrickou přenosovou soustavu.

„Velkou část elektřiny na Ukrajinu dodává Maďarsko. Pokud to zastavíme, mohlo by dojít k nepříjemnostem,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán podle serveru Ukrajinska pravda (UP). „Dnes jsme také zvažovali otázky související s dodávkami elektřiny,“ sdělil Szijjártó. Dodal, že je třeba postupovat „s mimořádnou opatrností“, aby neutrpěli újmu etničtí Maďaři, kteří žijí v Zakarpatské oblasti.

Takový postup Maďarska a Slovenska je v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu „provokativní, neodpovědný a znamená ohrožení energetické bezpečnosti celého regionu“, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Ukrajinská diplomacie připomněla, že cílem ruských útoků je v mrazech připravit Ukrajince o elektřinu, topení a plyn. Do Budapešti a Bratislavy rovněž vzkázala, že „ultimáta by měla být zasílána Kremlu, a určitě ne Kyjevu“.

Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi do sousední země, téměř každý členský stát EU včetně Česka buď výrazně snížil, nebo zcela zastavil dovoz ruských energií. Maďarsko a Slovensko, které jsou členy EU i Severoatlantické aliance, však dovoz ruské ropy a plynu ještě zvýšily. Od EU se jim podařilo získat dočasnou výjimku ze zákazu jejího dovozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť by se dle něj pak postavila i proti další pomoci Kyjevu. Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
13:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Další jednání s USA se chystá začátkem března, řekl íránský činitel

Teherán a Washington mají odlišné názory na rozsah a mechanismus zrušení sankcí vůči Íránu výměnou za omezení jeho jaderného programu. Jednání ale pokračují, další kolo se chystá na začátek března, řekl v neděli agentuře Reuters vysoce postavený íránský činitel. Dodal, že existuje možnost dosažení prozatímní dohody.
před 3 hhodinami

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil například i Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil, že vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 6 hhodinami

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 7 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...