Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.

„Pokud ukrajinský prezident v pondělí neobnoví dodávky ropy na Slovensko, požádám příslušné slovenské společnosti, aby ve stejný den ukončily nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu,“ prohlásil Fico s tím, že se obrátí na společnost SEPS, kterou vlastní slovenský stát a která v zemi provozuje elektrickou přenosovou soustavu.

„Ukrajinský prezident odmítá pochopit náš mírový přístup a zachází se Slovenskem zlovolně kvůli tomu, že nepodporuje válku,“ řekl Fico a uvedl, že Slovensko dělá pro Ukrajinu více než některé jiné země. Kritizoval Kyjev, který se od února 2022 brání plnohodnotné vojenské invazi Ruska, za to, že před více než rokem neprodloužil smlouvu s Moskvou o tranzitu ruského zemního plynu přes své území na Slovensko.

Slovenská vláda ve středu kvůli přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze. „Jen za leden 2026 bylo těchto nouzových dodávek (elektřiny) potřebných ke stabilizaci ukrajinské energetické sítě dvakrát více než za celý rok 2025,“ napsal Fico v sobotu.

Bratislava uvolnila část státních rezerv, ze kterých bude moci rafinerie Slovnaft čerpat 250 tisíc tun ropy. Toto množství by mělo zajistit plynulý provoz společnosti po dobu nejméně jednoho měsíce. Slovnaft ale bude muset státu vrátit stejné množství suroviny a zaplatit také úroky za její zapůjčení, připomněl server Aktuality.sk.

Generální ředitel Slovnaftu Gabriel Szabó, který nastoupil do funkce v prosinci, přiblížil, že společnost má dostatečné zásoby ještě zhruba na týden a poté plynule přejde na zpracování ropy ze státních rezerv. Maďarsko rovněž vyčlenilo ze svých strategických rezerv 250 tisíc tun ropy, přednostní přístup k surovině bude mít skupina MOL, do které patří i Slovnaft.

Ukrajina: „Ultimáta zasílejte Kremlu“

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby vzkázalo, že postup je v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu „provokativní, neodpovědný a znamená ohrožení energetické bezpečnosti celého regionu“. Neodpovídalo v prohlášení pouze Slovensku, ale také Maďarsku.

Diplomacie napadené země připomněla, že cílem ruských útoků je v mrazech připravit Ukrajince o elektřinu, topení a plyn. Kyjev do Budapešti a Bratislavy odvětil, že „ultimáta by měla být zasílána Kremlu, a určitě ne Kyjevu“.

Přerušený provoz ropovodu Družba

Podle světových médií byly důvodem přerušení provozu ropovodu Družba útoky Ruska. Fico tento týden před novináři ale tvrdil, že není zřejmé, kdo ropovod poškodil. „Dodnes nevíme, proč ropovod Družba dnes nefunguje,“ přizvukuje Szabó.

Bratislava také uvedla, že Kyjev opakovaně odkládá zprovoznění Družby. Podle pátečního vyjádření slovenského ministerstva hospodářství ukrajinská strana posunula obnovení dodávek na příští úterý.

Fico dříve řekl, že Kyjev blokuje obnovení dodávek ropy z politických důvodů. Podobně se vyjádřilo tento týden i Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó hovořil o politickém vydírání, jehož cílem je přimět Budapešť ke splnění požadavků Kyjeva, mimo jiné umožnit vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Slovensko a Maďarsko už ve středu shodně oznámily zastavení vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť pak doplnila, že zvažuje také zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy Družbou.

Maďarský premiér Viktor Orbán také varuje, že bude blokovat unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun), ačkoliv s ní na prosincovém summitu EU souhlasil. Podle serveru Wirtualna Polska naopak mluvčí unijní exekutivy Paula Pinhová v sobotu zdůraznila, že Komise očekává, že Budapešť dohodu o půjčce dodrží.

Žádost o pomoc Chorvatska

Slovensko i Maďarsko se ve středu obrátily na Evropskou komisi s žádostí o uplatnění pravidla, které by jim umožnilo dostávat ruskou ropu přes Chorvatsko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Budapešť a Bratislava v této věci podle webu SEEbiz.eu kontaktovaly i přímo chorvatského ministra hospodářství Anteho Šušnjara.

Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy, a tak jejich žádost odmítl. „Kapacity Janafu jsou dostatečné a pro dovoz ruské ropy neexistují žádné technické omluvy,“ sdělil Šušnjar. „Jsme připraveni pomoci vyřešit akutní potíže v souladu s evropskou legislativou a s pravidly OFAC. Nikdo by neměl zůstat bez paliva,“ dodal s odkazem na evropská a americká pravidla.

Na síti X pak chorvatský politik poznamenal, že Maďarsku a Slovensku jde ve skutečnosti o cenu, protože ruská ropa je o třicet procent levnější než jiné zdroje. Obě země i po začátku ruské plnohodnotné vojenské invaze na Ukrajinu ruskou ropu nakupovaly. Fico a Orbán dlouhodobě zpochybňují sankce EU proti Moskvě za její agresi vůči sousední zemi. Například Česko na surovině z Ruska již není závislé a ropu dostává západní trasou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 5 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 9 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 10 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...