Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.

„Pokud ukrajinský prezident v pondělí neobnoví dodávky ropy na Slovensko, požádám příslušné slovenské společnosti, aby ve stejný den ukončily nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu,“ prohlásil Fico s tím, že se obrátí na společnost SEPS, kterou vlastní slovenský stát a která v zemi provozuje elektrickou přenosovou soustavu.

„Ukrajinský prezident odmítá pochopit náš mírový přístup a zachází se Slovenskem zlovolně kvůli tomu, že nepodporuje válku,“ řekl Fico a uvedl, že Slovensko dělá pro Ukrajinu více než některé jiné země. Kritizoval Kyjev, který se od února 2022 brání plnohodnotné vojenské invazi Ruska, za to, že před více než rokem neprodloužil smlouvu s Moskvou o tranzitu ruského zemního plynu přes své území na Slovensko.

Slovenská vláda ve středu kvůli přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze. „Jen za leden 2026 bylo těchto nouzových dodávek (elektřiny) potřebných ke stabilizaci ukrajinské energetické sítě dvakrát více než za celý rok 2025,“ napsal Fico v sobotu.

Bratislava uvolnila část státních rezerv, ze kterých bude moci rafinerie Slovnaft čerpat 250 tisíc tun ropy. Toto množství by mělo zajistit plynulý provoz společnosti po dobu nejméně jednoho měsíce. Slovnaft ale bude muset státu vrátit stejné množství suroviny a zaplatit také úroky za její zapůjčení, připomněl server Aktuality.sk.

Generální ředitel Slovnaftu Gabriel Szabó, který nastoupil do funkce v prosinci, přiblížil, že společnost má dostatečné zásoby ještě zhruba na týden a poté plynule přejde na zpracování ropy ze státních rezerv. Maďarsko rovněž vyčlenilo ze svých strategických rezerv 250 tisíc tun ropy, přednostní přístup k surovině bude mít skupina MOL, do které patří i Slovnaft.

Ukrajina: „Ultimáta zasílejte Kremlu“

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby vzkázalo, že postup je v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu „provokativní, neodpovědný a znamená ohrožení energetické bezpečnosti celého regionu“. Neodpovídalo v prohlášení pouze Slovensku, ale také Maďarsku.

Diplomacie napadené země připomněla, že cílem ruských útoků je v mrazech připravit Ukrajince o elektřinu, topení a plyn. Kyjev do Budapešti a Bratislavy odvětil, že „ultimáta by měla být zasílána Kremlu, a určitě ne Kyjevu“.

Přerušený provoz ropovodu Družba

Podle světových médií byly důvodem přerušení provozu ropovodu Družba útoky Ruska. Fico tento týden před novináři ale tvrdil, že není zřejmé, kdo ropovod poškodil. „Dodnes nevíme, proč ropovod Družba dnes nefunguje,“ přizvukuje Szabó.

Bratislava také uvedla, že Kyjev opakovaně odkládá zprovoznění Družby. Podle pátečního vyjádření slovenského ministerstva hospodářství ukrajinská strana posunula obnovení dodávek na příští úterý.

Fico dříve řekl, že Kyjev blokuje obnovení dodávek ropy z politických důvodů. Podobně se vyjádřilo tento týden i Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó hovořil o politickém vydírání, jehož cílem je přimět Budapešť ke splnění požadavků Kyjeva, mimo jiné umožnit vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Slovensko a Maďarsko už ve středu shodně oznámily zastavení vývozu nafty na Ukrajinu. Budapešť pak doplnila, že zvažuje také zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy Družbou.

Maďarský premiér Viktor Orbán také varuje, že bude blokovat unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun), ačkoliv s ní na prosincovém summitu EU souhlasil. Podle serveru Wirtualna Polska naopak mluvčí unijní exekutivy Paula Pinhová v sobotu zdůraznila, že Komise očekává, že Budapešť dohodu o půjčce dodrží.

Žádost o pomoc Chorvatska

Slovensko i Maďarsko se ve středu obrátily na Evropskou komisi s žádostí o uplatnění pravidla, které by jim umožnilo dostávat ruskou ropu přes Chorvatsko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Budapešť a Bratislava v této věci podle webu SEEbiz.eu kontaktovaly i přímo chorvatského ministra hospodářství Anteho Šušnjara.

Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy, a tak jejich žádost odmítl. „Kapacity Janafu jsou dostatečné a pro dovoz ruské ropy neexistují žádné technické omluvy,“ sdělil Šušnjar. „Jsme připraveni pomoci vyřešit akutní potíže v souladu s evropskou legislativou a s pravidly OFAC. Nikdo by neměl zůstat bez paliva,“ dodal s odkazem na evropská a americká pravidla.

Na síti X pak chorvatský politik poznamenal, že Maďarsku a Slovensku jde ve skutečnosti o cenu, protože ruská ropa je o třicet procent levnější než jiné zdroje. Obě země i po začátku ruské plnohodnotné vojenské invaze na Ukrajinu ruskou ropu nakupovaly. Fico a Orbán dlouhodobě zpochybňují sankce EU proti Moskvě za její agresi vůči sousední zemi. Například Česko na surovině z Ruska již není závislé a ropu dostává západní trasou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 29 mminutami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...