Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.
Putin účastníky konference informoval, že během posledních pěti let se objem obchodu mezi Ruskem a africkými státy zdvojnásobil a jeho hodnota překročila 20 miliard dolarů (460 miliard korun). „Očividně to není dost,“ řekl a dodal, že v příštích čtyřech až pěti letech by se obchodní výměna měla znovu přinejmenším zdvojnásobit.
Na rozšíření možností ruských firem na africkém kontinentu bude mít podle Putina vliv chystané zvýšení počtu ruských obchodních zastoupení na kontinentu.
Jako příklad úspěšné spolupráce s Afrikou uvedl kontrakty ruských energetických firem Gazprom a Lukoil, podíl společnosti Alrosa na využití nalezišť diamantů nebo pomoc, kterou internetová společnost Jandex poskytuje africkým státům ve sféře informační bezpečnosti. Putin se zmínil také o možnosti dodávek jaderných elektráren „na klíč“.
Konferenci spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Sísí, jehož země nyní stojí v čele Africké unie. „Pokud jde o ruskou průmyslovou zónu, vynakládáme velké úsilí, aby se proces realizace tohoto projetu v oblasti Suezského průplavu urychlil,“ podotkl Sísí.
Kreml odepsal dluhy a posiluje v Africe vojenskou přítomnost
Podle agentury AFP je summit v Soči projevem zvýšeného zájmu Moskvy o africký kontinent. Potvrzuje to i Putinovo oznámení, že Rusko odepsalo africkým státům dluhy v celkové výši 20 miliard dolarů (zhruba 460 miliard korun).
Odepsání dluhů označil server Newsru.com za cenu, kterou Rusko platí za tužbu Kremlu vrátit se na černý kontinent a čelit tam vlivu USA, Číny a Evropské unie.
Rusko už v Africe zvyšuje svoji vojenskou přítomnost: výcvik v Rusku během posledních pěti let absolvovalo více než 2500 Afričanů, Rusové jsou přítomni v Středoafrické republice, Libyi, Súdánu, Kongu, Zimbabwe, Kamerunu, Mali, Nigeru, Čadu a Jihoafrické republice.
Loni na jaře Burkina Faso a Mauretánie požádaly Moskvu o ruské vojáky pro boj s islamisty a přizvat ruské instruktory pro výcvik speciálních sil se chytá Nigérie, vypočítal server.
Ruské strategické bombardéry poprvé v Jižní Africe
Kreml také poprvé vyslal své strategické bombardéry, které mohou nést jaderné zbraně, do Jižní Afriky. Mají tak „přispět k rozvoji vzájemné vojenské spolupráce,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. „Doufáme, že tento summit otevře novou slibnou kapitolu ve vztazích mezi Ruskou federací a africkým kontinentem,“ uvedl prezident Jižní Afriky Cyril Ramaphosa.
Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra, jehož země je šestým rokem zmítaná občanskou válkou, podle agentury AFP požádal Putina o zvýšení ruské vojenské pomoci, a to zejména o dodávky těžších zbraní; potřeby lehčí výzbroje už ruská pomoc pokrývá.
Agentura Interfax oznámila, že namibijský prezident Hage Geingob zase požádal Putina o vyslání vojenských poradců. Měli by přispět k výcviku příslušníků namibijské armády. Niger s Ruskem podle agentury RIA Novosti podepsal dohodu o dodávce 12 bitevních vrtulníků MI-35.
Rusko současně nabídlo – ústy ředitele firmy Rosoboronexport – výstavbu zbrojovek a továren na munici. Obchodními partnery této firmy zaměřené na export zbrojní produkce jsou už dvě desítky afrických zemí.
