Aeroflot, Rosněft. Špatná ekonomika tlačí Rusko k prodeji státních firem

Nahrávám video

Prodejem některých státních firem chce letos ruská vláda pomoci ekonomice, tvrdě zasažené výrazným propadem cen ropy. Běžné Rusy stále více trápí i rekordní propad rublu a rostoucí bída. Vedle projevů nespokojenosti si pomáhají také vtipy.

Jako záchranné lano kremelské pokladně mají pomoci i výnosy z privatizace. Letos prezident Vladimir Putin z prodeje podílu ve velkých firmách plánuje získat až bilion rublů. Podle odborníků je to ale jen záplata na potíže, které mají mnohem hlubší kořeny.

Privatizovat se má třeba ruský ropný gigant Rosněft nebo letecká společnost Aeroflot. Soukromníkům ale nechce Kreml firmy ponechat úplně. Stát by privatizací neměl ztratit kontrolu nad strategicky důležitými podniky. Zdůrazňují, že kontrola akciového kapitálu klíčových firem by měla zůstat v rukou státu.

Pokud chce Moskva privatizovat své podniky, dlouhodobě jí to nepomůže, musí změnit celý institucionální systém.
Miroslav Zajíček
ekonom, Národohospodářská fakulta VŠE

Kritici - i z řad vedení firem - ale varují, že stát by měl počkat na posílení akcií, které se propadly na sedmileté minimum. Moskva to odmítá - stejně jako dosud odmítala vyjednávání se zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). 

Rusko, které je největším producentem ropy na světě, v poslední době vysílá ohledně možné spolupráce s OPEC smíšené signály. Minulý týden nejprve naznačilo, že by mělo s kartelem spolupracovat, později však uvedlo, že žádné rozhodnutí v tomto směru nepadlo.

Prezident Vladimir Putin řekl, že se té privatizace mohou zúčastnit jenom ruské společnosti - to je jeho podmínka.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT v Rusku

Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje v Rusku více než polovinu příjmů státního rozpočtu. Světové ceny ropy se od poloviny roku 2014 kvůli převisu nabídky nad poptávkou propadly o více než dvě třetiny. Minulý měsíc sestoupily až na dvanáctiletá minima pod 30 dolarů za barel, díky spekulacím o omezování těžby se však vrátily nad tuto hranici. 

Vtipů přibývá

Současná situace těžce dopadá na běžné Rusy. Terčem jejich žertů se stávají plané sliby elit i nelichotivý kurz rublu. Oblíbený je například tento vtip: Jaký je rozdíl mezi rublem, dolarem a librou? Za dolar si můžete koupit libru sušených rublů.

A ještě jeden: Stabilita země znamená, že se ruka premiéra netřese, když si pořizuje selfie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 11 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 19 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled