Aeroflot, Rosněft. Špatná ekonomika tlačí Rusko k prodeji státních firem

6 minut
Rusko musí privatizovat
Zdroj: ČT24

Prodejem některých státních firem chce letos ruská vláda pomoci ekonomice, tvrdě zasažené výrazným propadem cen ropy. Běžné Rusy stále více trápí i rekordní propad rublu a rostoucí bída. Vedle projevů nespokojenosti si pomáhají také vtipy.

Jako záchranné lano kremelské pokladně mají pomoci i výnosy z privatizace. Letos prezident Vladimir Putin z prodeje podílu ve velkých firmách plánuje získat až bilion rublů. Podle odborníků je to ale jen záplata na potíže, které mají mnohem hlubší kořeny.

Privatizovat se má třeba ruský ropný gigant Rosněft nebo letecká společnost Aeroflot. Soukromníkům ale nechce Kreml firmy ponechat úplně. Stát by privatizací neměl ztratit kontrolu nad strategicky důležitými podniky. Zdůrazňují, že kontrola akciového kapitálu klíčových firem by měla zůstat v rukou státu.

Pokud chce Moskva privatizovat své podniky, dlouhodobě jí to nepomůže, musí změnit celý institucionální systém.
Miroslav Zajíček
ekonom, Národohospodářská fakulta VŠE

Kritici - i z řad vedení firem - ale varují, že stát by měl počkat na posílení akcií, které se propadly na sedmileté minimum. Moskva to odmítá - stejně jako dosud odmítala vyjednávání se zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). 

Rusko, které je největším producentem ropy na světě, v poslední době vysílá ohledně možné spolupráce s OPEC smíšené signály. Minulý týden nejprve naznačilo, že by mělo s kartelem spolupracovat, později však uvedlo, že žádné rozhodnutí v tomto směru nepadlo.

Prezident Vladimir Putin řekl, že se té privatizace mohou zúčastnit jenom ruské společnosti - to je jeho podmínka.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT v Rusku

Prodej ropy a zemního plynu zajišťuje v Rusku více než polovinu příjmů státního rozpočtu. Světové ceny ropy se od poloviny roku 2014 kvůli převisu nabídky nad poptávkou propadly o více než dvě třetiny. Minulý měsíc sestoupily až na dvanáctiletá minima pod 30 dolarů za barel, díky spekulacím o omezování těžby se však vrátily nad tuto hranici. 

Vtipů přibývá

Současná situace těžce dopadá na běžné Rusy. Terčem jejich žertů se stávají plané sliby elit i nelichotivý kurz rublu. Oblíbený je například tento vtip: Jaký je rozdíl mezi rublem, dolarem a librou? Za dolar si můžete koupit libru sušených rublů.

A ještě jeden: Stabilita země znamená, že se ruka premiéra netřese, když si pořizuje selfie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...