Maďarsko strana 2 z 5

Bosenský ministr obrany odmítl ve středu nechat přistát vojenský letoun s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem v Republice srbské (RS) kvůli podpoře kroků nyní už odvolaného separatistického prezidenta Milorada Dodika ze strany Budapešti. Ministr obrany Zukan Helez uvedl, že Maďarsko neposkytlo vysvětlení, proč byl Szijjártó v letadle, které chtělo přistát v Banja Luce, hlavním městě Republiky srbské.

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Diplomaté Spojených států amerických se mají řídit novými pravidly. Lidská práva podle nich porušují země, které prosazují politiku diverzity nebo zavádějí zákony proti šíření nenávisti na sociálních sítích – tedy třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Podporu naopak mohou čekat státy sdílející stejný pohled na svět jako administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v pátek končí se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje.

Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním pravicovým Fideszem výrazně vede.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg sdělil svým kolegům, že plánuje v lednu odstoupit z funkce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje. Kelloggův odchod by podle agentury znamenal ztrátu jednoho z klíčových zastánců Ukrajiny v Trumpově administrativě. Zatím není jasné, kdo Kellogga nahradí.

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské údery poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Při útocích podle ní zemřeli čtyři lidé a nejméně dvanáct dalších utrpělo zranění.

„Jsem přesvědčen, že na administrativních budovách v České republice nemá být jiná vlajka než vlajka České republiky,“ okomentoval europoslanec Ivan David (SPD) čtvrteční rozhodnutí nového předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. „To, že tam dlouhodobě byla ukrajinská vlajka, pokládám za anomálii,“ dodal. „Pro mě je to symbol, protože ta vlajka byla vyvěšena na znak solidarity se zemí, která byla napadena ruským agresorem,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

„Pravděpodobný scénář je, že se teď vytvoří formát V3 plus jedna,“ odhadnul ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) osud Visegrádské skupiny. Maďarský premiér Viktor Orbán dle něj sní o vytvoření „antiukrajinské ruské trojky“ – Česka, Maďarska a Slovenska, mimo Polska. To dle něj má pevný a jednoznačný postoj vůči Moskvě. Dle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) se ale situace v Polsku mění, poukázal na zvolení prezidenta Karola Nawrockého. Zmínil také potřebu vzájemné spolupráce se Slovenskem v rámci budoucí vlády. Jejich debatu moderoval v Událostech, komentářích Martin Řezníček.

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Rumunsko a jeho spojenci z NATO byli informováni o záměru Spojených států snížit počet vojáků umístěných na východním křídle Aliance, oznámilo rumunské ministerstvo obrany. Snížení se má týkat i vojáků, kteří měli být v rámci rotací rozmístěni na základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Konstanca. Agentura Reuters s odkazem na činitele NATO k oznámení Bukurešti uvedla, že úpravy pozic amerických sil nejsou neobvyklé.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině, napsal server Politico s odvoláním na poradce maďarského premiéra. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle něj doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Roberterm Ficem (Smer) a Andrejem Babišem (ANO). ČTK Babiš sdělil, že o žádné podobné iniciativě nic neví.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.