Maďarsko strana 2 z 5

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo Evropské unie. Evropská komise to ve čtvrtek oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.

V minulých týdnech Česko prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu evakuovalo několik občanů z Libanonu, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Úřad je v kontaktu se všemi Čechy v Libanonu registrovanými v cestovatelském systému Drozd i s krajany, kteří žijí v zemi dlouhodobě. Jedná se zhruba o dvě stě osob. Ministerstvo zahraničí zároveň v úterý prostřednictvím systému Drozd varovalo před bezprostřední hrozbou íránského raketového útoku velkého rozsahu v Izraeli v následujících hodinách.

Historický úspěch Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a dramatická prohra vládních lidovců (ÖVP), bilancují výsledek nedělních voleb do rakouské Národní rady tamní média. Sociální demokraty (SPÖ) čeká podle nich zřejmě další restart a pro malé strany není v parlamentu místo. Rakouské úřady v noci na pondělí oficiálně zveřejnily výsledky hlasování, o nichž se píše napříč Evropou. Například francouzský ekonomický server Les Échos je označil za politické zemětřesení.

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Výbuchy tisíců komunikačních zařízení ve středu a v úterý v Libanonu byly bezprecedentní ranou pro hnutí Hizballáh. Podle tiskových agentur to ve čtvrtečním televizním projevu uvedl šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Podle něj tím Izrael překročil všechny meze a chtěl zabít na pět tisíc lidí. Výbuchy se dají považovat za vyhlášení války či válečný zločin a Izrael se dočká odplaty, prohlásil Nasralláh. Řekl také, že Hizballáh bude bojovat s Izraelem, dokud neskončí boje v Pásmu Gazy. Izraelský ministr obrany Joav Gallant sdělil, že se Izrael nachází na začátku nové fáze války a musí se tomu přizpůsobit.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Povodňová vlna na řece Odře dorazila do polského města Olawa v Dolnoslezském vojvodství, připravuje se na ni Vratislav i další města. V polském městě Žagaň se kvůli kulminující řece Bobr evakuovaly některé ulice. Na povodňovou vlnu na Odře se připravují i v Braniborsku, v Drážďanech dosáhlo Labe třetího stupně. Na vysoké úrovni zůstává v Bratislavě Dunaj. V Maďarsku jeho kulminaci očekávají v pátek nebo sobotu. V Rakousku hladiny řek klesají. V Itálii se utopil hasič, který při povodních pomáhal.

Rumunsko a Polsko jsou co do počtu obětí nejpostiženějšími zeměmi současných záplav. Polský premiér Donald Tusk mluví o dramatické situaci. V Dolních Rakousích úřady evakuovaly sedm vesnic a obcí, v Sasku pomalu stoupá hladina Labe, v bavorském Pasově platí na Dunaji druhý nejvyšší povodňový stupeň. V Bratislavě Dunaj kulminoval, povodňovou vlnu čeká Budapešť.

Po dlouhotrvajícím suchu, které postihlo východní Evropu během letních měsíců, se u srbského přístavu Prahovo objevily vraky nacistických lodí, které byly potopeny v roce 1944 při ústupu německé černomořské flotily před sovětskými vojsky. Některá z plavidel stále obsahují nevybuchlé výbušniny a jejich přítomnost ohrožuje bezpečnost říční dopravy. Podobné nálezy byly zaznamenány také v maďarském národním parku Dunaj-Dráva, kde hladina řeky dosahuje rekordně nízkých hodnot. I přes očekávané deště a mírné zvýšení hladiny zůstávají obavy o osud vraků, které se stávají terčem zájmu zlodějů.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.

Ukrajina hodlá podle dostupných informací od příštího roku zastavit transport ruské ropy přes ropovod Družba. Zásobování Česka touto surovinou pokračuje bez omezení, uvedl v reakci na to státní provozovatel ropovodů Mero. V současnosti podnik pokračuje v pracích na rozšíření ropovodu TAL z Itálie, čímž plánuje nahradit dodávky z Ruska. Hotovo by mělo být v první polovině příštího roku. V horší situaci mohou být Maďarsko nebo Slovensko, které odklon od ruských paliv neprovedly.

Evropská unie musí přehodnotit své vztahy s Izraelem a uvalit sankce na některé členy izraelské vlády, jsou přesvědčeni šéf diplomacie EU Josep Borrell a irský ministr zahraničí Micheál Martin. Vyjádřili se tak na čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí EU, informuje agentura AP. Jednání měla původně probíhat v Budapešti, kvůli napjatým vztahům s EU se však uskutečňují v Bruselu.

Maďarské úřady začínají zavádět do praxe nový zákon, který se výrazně dotýká životů části ukrajinských uprchlíků. Legislativa, která vstoupila v platnost přesně před týdnem, zpřísňuje podmínky pro jejich přístup k hrazenému ubytování. Nyní jej mohou využít už jen ti z oblastí přímo postižených vojenskými operacemi, do nichž Maďarsko řadí 13 z celkem 24 ukrajinských oblastí, dále pak hlavní město Kyjev a Ruskem obsazený poloostrov Krym.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Rubikova kostka oslavila nedávno padesáté narozeniny. Jeden z nejoblíbenějších a nejznámějších hlavolamů sestavil poprvé maďarský sochař Ernő Rubik v květnu 1974. Šestibarevná krychle složená z 26 kostiček měla původně sloužit jako pomůcka pro jeho studenty na Maďarské akademii věd k lepšímu pochopení trojrozměrného světa a Rubik tak hlavolam sestrojil náhodou. Od té doby se jej prodalo na celém světě více než pět set milionů kusů v desítkách variant. Ve skládání Rubikovy kostky se od osmdesátých let pořádá mistrovství světa, aktuální světový rekord ve složení je o něco více než tři vteřiny a profesionální řešitelé, takzvaní speedcubeři, tráví tréninkem skládání i 8 hodin denně.

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.