Dělnická strana

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Odvolací senát středočeského krajského soudu potvrdil podmíněné tresty od devíti do osmnácti měsíců v kauze propagace neonacismu, která se u soudů projednává už dvanáct let. Sedm lidí uznal vinnými například z vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu (NO), organizování shromáždění či vedení webu Resistance Women Unity (RWU). Všichni vinu od počátku odmítali. Jeden z nich hned po skončení jednání avizoval, že bude podávat dovolání.

Norská Dělnická strana (AP), která podle oficiálních předběžných výsledků zvítězila v pondělních parlamentních volbách, zahájí jednání o vytvoření koaliční středolevé vlády. Šéf Dělnické strany Jonas Gahr Störe ji chce zformovat se Stranou středu (SP) a se Socialistickou levicovou stranou (SV). V parlamentu o 169 poslancích by měla mít koalice 89 křesel. V případě, že Störe v rozhovorech uspěje, povedou všechny severské země sociální demokraté, připomíná BBC News.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.