Spojení demokraté - Sdružení nezávislých

O hlasování o vyslovení nedůvěry vládě nebo o významu parlamentní horní komory pro Česko debatovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska Pavel Mužný a Renata Vikartová za Demokratickou stranu zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT. Třetí oslovená strana, a to Spojení demokraté – Sdružení nezávislých, svého zástupce do diskuse neposlala.

Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo ANO před koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. SPOLU oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a SPOLU 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. SPD poskočilo od března na třetí příčku, odsunulo tak na čtvrté místo hnutí STAN. Do sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Primátor Mostu Jan Paparega (ProMOST) ve čtvrtek na schůzi zastupitelů rezignoval na funkci. Jako důvod uvedl vytíženost v souvislosti s prací v Senátu, senátorem se stal po letošních volbách. Na jeho místo zvolili zastupitelé dosavadního náměstka Marka Hrvola (ProMOST). Novým náměstkem primátora se stal Václav Zahradníček. (ProMOST). Hnutí ProMOST vládne od podzimních voleb v koalici s ANO.

Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů – Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této „propagace“ musely skládat účty.