Za zmrazení mezivládní spolupráce mohou Ficovy postoje, štípanec byl namístě, řekli Lipavský a Vondra. Putin se směje, míní Zaorálek

Otázky Václava Moravce 10. 3. 2024, první část (zdroj: ČT24)

Roztržka v česko-slovenských vztazích na vládní úrovni je důsledkem slov a činů vlády Roberta Fica, spolupráce zemí ale nekončí, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Štípanec“ byl namístě i podle europoslance ODS Alexandra Vondry, zatímco exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) přerušení mezivládních konzultací kritizuje a říká, že jde na ruku ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Vztahy se Slovenskem vláda chce věcné a praktické, k symbolickým mezivládním jednáním nyní není vůle, shrnuje postoj kabinetu Lipavský. Zdůrazňuje, že Strakově akademii jde o bezpečnost země. „Pokud slovenská vláda, především premiér Robert Fico nebo i ministr zahraničí Juraj Blanár, některými svými vyjádřeními nebo kroky jdou proti této politice (odporu vůči ruské agresi proti Ukrajině), je to pro naši vládu poměrně zásadní moment,“ konstatuje šéf diplomacie.

Lipavský připomíná tvrzení slovenského premiéra o tom, že česká vláda podporuje válku na Ukrajině. „To je naprosto absurdní,“ poznamenává Lipavský. S tím souhlasí i Vondra. Mír chceme všichni, ale nesmí být kapitulací Ukrajiny a pozvánkou k dalším ruským dobyvačným choutkám, zdůrazňuje europoslanec. Takový mír má podle něj tři předpoklady: souhlas Kyjeva, souhlas Moskvy a bezpečnostní garance pro Ukrajinu, které vyloučí budoucí další útok ze strany Kremlu.

Je třeba udržet ruský imperialismus co nejdál od českého území, shrnuje Lipavský. Ohradil se také vůči dřívějším slovům někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž kritizoval nynější mezivládní roztržku. Lipavský v ČT řekl, že Babiš o zahraniční politice „neví vůbec nic“. Míní, že Babišova vláda provedla „naprosto šílené věci s česko-polskými vztahy“ a „nechala se vodit“ na evropské úrovni od maďarského premiéra Viktora Orbána. „Mně přijde, že už začíná být bezpečnostním ohrožením této země, způsob, kterým podkopává obranyschopnost a mezinárodně politické postavení naší země,“ prohlásil Lipavský.

Babiš se proti jeho slovům následně ohradil: „Naše vláda nikdy nejednala s Putinem, já jsem nikdy nejednal s Putinem, nikdy jsem nemluvil s ruským velvyslancem, my vyhostili osmdesát ruských diplomatů, byl jsem přijat ve Spojených státech na nejvyšší úrovni, vyhostili jsme Nikulina. Máme naprosto čistý stůl. To, že říkám, že se má mluvit o míru, je samozřejmě pravda.“

Zaorálek zpochybňuje, že by Fico svými slovy a kroky ohrožoval českou bezpečnost. Podotýká, že Bratislava se nedostává do konfliktu českých zájmů, nepodkopává Evropskou unii ani NATO a Fico se chová pragmaticky. Nezpochybnil například finanční pomoc Kyjevu, podpořil vstup Švédska a Finska do NATO, připomíná bývalý ministr zahraničí.

Dodává zároveň, že s Ficovými slovy nesouhlasí, dopady postoje české vlády ale považuje za zásadní s tím, že se „určitě promítnou“ i do fungování visegrádské čtyřky, která „bude za chvíli ve stadiu klinické smrti“. „Úzká spolupráce se Slovenskem byla pro Česko velice efektivní,“ je přesvědčen Zaorálek a má za to, že Praha nyní rozbíjí důležité a zásadní vztahy, zatímco ruský diktátor Vladimir Putin se směje, protože mu jde o rozbití Evropy a Česko mu nyní údajně jde na ruku.

Vondra namítá, že kabinet Petra Fialy (ODS) vztahy se Slovenskem neruší, obě země nadále spolupracují i komunikují. Pozastavení mezivládních konzultací europoslanec považuje za správné a sám by ho podpořil. Připomíná, že premiér Fiala se se svým protějškem Ficem dvakrát sešel a „musel poslouchat Putinovu propagandu“. „Toto symbolické gesto, v rámci vyvažování, je zcela namístě,“ shrnuje místopředseda ODS.

OVM: Dokončení debaty z první části, 10. 3. 2024 (zdroj: ČT24)

Visegrád nikdy nebyl idylou, říká Zaorálek

Pokračující vztahy s Bratislavou podtrhává mimo jiné chystaná schůzka Lipavského s Blanárem. Dle šéfa Černínského paláce její zrušení nehrozí, protože jde o setkání ve formátu V4. Byť tato skupina dle Lipavského postrádá mnoho společných témat, dialog udržuje.

Fungování Visegrádské skupiny nikdy nebylo idylou, ale díky spolupráci se podařilo dosáhnout řady věcí, míní Zaorálek. Domnívá se, že současná vláda nerozumí situaci, ve které se nachází. Kvůli ruské válce na Ukrajině je třeba držet jednotu a dohodnout se na společných zájmech, říká.

Visegrád má být nástrojem komunikace i v dobách, kdy jednotlivé země nemají na všechno stejný názor, usuzuje Vondra. V historii zažila skupina mnoho světlých momentů, ale i spory, vzpomíná. „Je teď (Visegrád) v trochu složité situaci, ale máme komunikovat, to je bezesporu,“ konstatuje s tím, že „štípanec“ slovenské vládě v podobě pozastavení mezivládních konzultací byl namístě, podobně jako třeba kritika maďarského premiéra Viktora Orbána za to, že „sype písek do soukolí NATO“.

Lipavský má za to, že by se Visegrádská skupina měla vrátit k myšlenkám otců zakladatelů, kteří společenství postavili na společných hodnotách. Dle ministra zahraničí z nich už dnes moc nezbývá. Očekává, že na nějakou dobu se V4 obrátí s diskuzemi dovnitř a navenek se neshodne. „Za pět, deset let to může vypadat úplně jinak,“ předesílá.