Sněmovní komise podá kvůli OKD trestní oznámení na Sobotku, Urbana, Dlouhého, Skalického, Bakalu a Koláčka

Nahrávám video
Sněmovní komise podá kvůli OKD trestní oznámení
Zdroj: ČT24

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD dospěla k závěru, že  v procesech došlo k pochybení, a podává tak trestní oznámení na celkem 14 lidí, mimo jiné na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a za ODA Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé.

„Podle názoru komise došlo k pochybení tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, kdy samotná realizace, vkládání bytového fondu do společnosti OKD, neměla oporu v tehdy platných zákonech. To znamená, že pokud je tento právní názor správný, tak do této chvíle je bytový fond stále v majetku státu, i přesto, že tomu zápis v katastru nemovitostí do této chvíle neodpovídá,“ oznámil jeden z výsledků šetření komise její předseda a poslanec Lukáš Černohorský (Piráti).

Vyšetřovací komise tak podle něho už navázala kontakt s ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Do této chvíle jsme od nich nedostali argumentačně uspokojivou odpověď na to, proč Česká republika nepodá určovací žalobu, u které by soud mohl určit, zdali stát je, nebo není majitelem těchto bytů,“ uvedl Černohorský. 

Nahrávám video
Závěry vyšetřovací komise k OKD
Zdroj: ČT24

„Jednalo se o to, že úplně na začátku nebylo podle české legislativy možné vkládat do společností, které se převáděly ze státních systémů do akciových, bytové fondy. Proto zpráva říká, že to je v rozporu se zákonem, a obecně by mělo platit, že to, co je učiněno v rozporu se zákonem, je od začátku neplatné. A proto komise dádá podnět, aby se tím ministerstvo financí a úřad zabývaly,“ konstatuje přizvaný expert vyšetřovací komise k OKD Pavel Řežábek.

O vlastnictví bytů tak bude muset podle něho rozhodnout soud. „Protože noví vlastníci se budou bránit, došlo k mnoha změnám majetkových poměrů. Jediná varianta je určovací žaloba,“ dodává Řežábek.

Nahrávám video
Řežábek: O vlastnictví bytů bude muset rozhodnout soud
Zdroj: ČT24

Komise tak došla k závěru podat trestní oznámení pro porušování povinnosti při správě cizího majetku.

„V tomto případě na Vladimíra Dlouhého, který byl tehdy ministrem průmyslu a obchodu, Jiřího Skalického, který byl tehdy ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci, Pavla Šandu, což byl šéf sekce majetkových účastí ve Fondu národního majetku (FNM), Romana Češku, předsedu Fondu národního majetku, a Jaroslava Jurečku, který byl náměstkem ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci, který ve výsledku to schválení snížení základního jmění na úkor státu podepsal,“ dodal Černohorský.

Závěrečnou zprávu si lze prohlédnout zde:

Trestní oznámení, která tvoří přílohu závěrečné zprávy, jsou k dispozici zde: 

Oznámení na nynějšího prezidenta Hospodářské komory Dlouhého a Skalického se týká 90. let, kdy stát ztratil v černouhelné společnosti většinový podíl.

Nevyjednali cenu nejvhodnější pro stát, zní jeden ze závěrů komise

Komise podává dále také trestní oznámení za zneužití pravomocí veřejného činitele na  tehdejšího ministra průmyslu Milana Urbana a tehdejšího ministra financí – pozdějšího premiéra – Bohuslava Sobotku v souvislosti s privatizací menšinového státního podílu v OKD v roce 2004 skupině Karbon Invest podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy za 4,1 miliardy korun. 

„Zájmem státu bylo vyjednat cenu, která byla co nejvýhodnější pro stát, což se v tomto případě nestalo,“ uvedl Černohorský. Sobotka už dříve vzkázal, že má čisté svědomí a že možné trestní oznámení pokládá za politicky motivované a nyní to opět zopakoval.  

Nahrávám video
Události: Vyšetřování prodeje OKD
Zdroj: ČT24

„Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem. Prodej akcií OKD proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise,“ uvedl Sobotka, který byl v té době ministrem financí. Podobně jako Urban poukázal na to, že o prodeji akcií OKD rozhodovala v roce 2004 vláda jako celek. Rovněž podle Urbana byla cena podílu tržní, „potvrzená českým antimonopolním úřadem a Evropskou komisí“.

Sobotka upozornil, že policie, státní zastupitelství a soudy prodej podílu důkladně a opakovaně prověřovaly. „V souvislosti s touto privatizací nebyl nikdy nikdo obviněn z korupce a nezávislý soud, který se již věcí zabýval, nikoho v souvislosti s privatizací neodsoudil,“ podotkl bývalý premiér, podle kterého vyšetřovací komise s ničím novým nepřišla. „Trestní oznámení proto pokládám za výhradně politicky motivované, populistické a zcela nepodložené,“ dodal.

Dlouhý je připraven se obhájit

Také Dlouhý je přesvědčen, že se v souvislosti s OKD žádného protizákonného jednání nedopustil, a i on míní, že sněmovní komise mohla mít politické motivace. „Výsledek jejího vyšetřování, podle něhož bude komise mimo jiné i na mě jako bývalého ministra průmyslu a obchodu podávat trestní oznámení, odmítám,“ uvedl Dlouhý ve zprávě, kterou ČTK poskytl mluvčí komory Miroslav Diro. Dlouhý podotkl, že členy komise seznámil se všemi skutečnostmi, které mu byly o privatizaci OKD v 90. letech známy.

„Jsem přesvědčen, že jsem se žádného údajného protizákonného jednání nedopustil, a rovněž věřím, že ke stejnému závěru dospějí příslušné orgány, bude-li trestní oznámení vskutku podáno,“ zdůraznil Dlouhý. Stejně závažně, jak uvedl, vnímá i morálně-etické a politické obvinění. „Jsem připraven se obhájit a současně se nemohu ubránit pochybnostem ohledně politické motivace konání vyšetřovací komise,“ dodal prezident Hospodářské komory.

O tom, že vždy jednal při působení v čele firmy v souladu s právem, je přesvědčen i bývalý spolumajitel OKD Zdeněk Bakala a je připraven to všemi právními prostředky prokázat, řekla Bakalova mluvčí Šárka Samková. Reagovala tak na trestní oznámení, které na Bakalu podá v souvislosti s šetřením privatizace OKD sněmovní vyšetřovací komise.

„Politicky ustavená komise ve své zprávě nedospěla k žádným novým informacím. Jen opakuje tvrzení, se kterými někteří politici přichází už více než deset let. Kdykoliv ale byla tato tvrzení konfrontována s fakty či prověřována nezávislými institucemi, neobstála,“ uvedla Samková.

Před soudem stáli znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD, a bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Soud je osvobodil. Státní zastupitelství tvrdilo, že tehdejší cena podílu v OKD činila nejméně 9,8 miliardy korun a státu vznikla škoda přes 5,7 miliardy. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli verdiktu podal na konci června dovolání k Nejvyššímu soudu.

Sobotka pokládá za nesmyslné, že ač stát podle něho přišel za premiérů ODS Václava Klause a ČSSD Miloše Zemana o 54 procent akcií OKD a nedostal za ně nic, řeší se „jediná transparentní část privatizace“.

Koláček a už zesnulý Otava prodali OKD skupině RPG Industries vedené finančníkem Bakalou. Koláčka a Bakalu komise podezírá podle Černohorského z podvodu. Koláček a Otava totiž podle něho prodali Karbon Invest ještě v době, kdy vyjednávali se státem o prodeji minoritního podílu.

„Exkluzivní jednání (s firmou Karbon Invest o prodeji menšinového státního podílu) bylo vedeno jen na základě toho, že stát a vláda žily v domnění, že to prodávají osobám, které jsou spojeny s regionem, nikoli finančnímu žralokovi,“ podotkl Černohorský. 

Členové komise zkoumali kromě prodeje minoritního státního podílu OKD také například snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem dvacetiměsíčního šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko.

Součástí OKD tehdy již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.  

  • Cesta k pozdější privatizaci se otevřela v prosinci 1990, kdy federální ministerstvo hospodářství vedené Vladimírem Dlouhým převedlo státní podnik Ostravsko-karvinské doly (odtud OKD) na akciovou společnost. Součástí jejího majetku byla důlní zařízení a zhruba 44 tisíc podnikových bytů. Část akcií OKD byla na začátku 90. let prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem ale zůstal stát, akcie držely také obce a města.
  • V následujících letech získala rozhodující vliv firma Prosper Trading, která odkoupila obecní podíly a v létě 1997 i akcie OKD od Restitučního investičního fondu, založeného státem. Podle někdejšího poslance ČSSD Josefa Hojdara to byl rozhodující moment, kdy podíl státu klesl pod 50 procent. K poklesu podílu státu ale přispělo už snížení základního jmění OKD v roce 1996, kdy se v souvislosti s přípravami na útlum těžby zmenšil podíl Fondu národního majetku z 54 na zhruba 46 procent.
  • Později se většinovým vlastníkem stal Karbon Invest (KI) Viktora Koláčka a Petra Otavy. Do firmy vstoupil ve druhé polovině roku 1998, nedlouho po vzniku menšinové vlády premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD), jež získala důvěru díky opoziční smlouvě s občanskými demokraty. V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad.
  • V září 2004 vláda Stanislava Grose, ve které byl ministrem financí pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), schválila prodej menšinového státního podílu skupině KI za 4,1 miliardy korun. Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční skupina RPG Industries, vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI (tehdejší prodejní cena firmy není známá, podle různých zdrojů se pohybovala od devíti do 12 miliard korun).
  • Později se majitelem OKD stala firma New World Resources (NWR), která byla registrovaná v Nizozemsku a kterou v únoru 2016 ovládly tři britské investiční společnosti. Ve stejném roce se pak samotná firma OKD dostala do insolvence a soud ji poslal do úpadku. V srpnu 2017 věřitelé OKD schválili plán reorganizace, podle kterého byly doly a provozní majetek vloženy do nové společnosti OKD Nástupnická, v níž měla všechny akcie získat státní firma Prisko, akcie OKD převzala začátkem dubna 2018.
  • Součástí privatizovaného majetku OKD bylo 44 tisíc bytů, spravovaných společností RPG Byty. Ta je získala od mateřské RPG Industries, která byty koupila od KI spolu s OKD. Podle privatizační smlouvy měli mít nájemníci v případě prodeje bytů předkupní právo a měli je koupit za netržní ceny. Firma ale jednotlivé byty neprodávala, zato v roce 2015 celou společnost koupili noví majitelé. Za ně vystupuje Round Hill Capital, která sídlí v Londýně. Nyní se majitel bytů jmenuje Residomo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...