Pro privatizaci bych nehlasoval, kdybych věděl, že OKD skončí u Bakaly, řekl Urban

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban uvedl, že pokud by věděl, že OKD skončí ve vlastnictví finanční skupiny Zdeňka Bakaly, nikdy by ve vládě pro privatizaci nehlasoval. Urban ve středu svědčil u sněmovní vyšetřovací komise k prověření privatizace OKD.

Podle Milana Urbana nevznikl zásadní problém v době, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu, ale ještě dřív, v devadesátých letech, kdy stát přišel o majoritní podíl v OKD. „Privátní subjekt si v podniku dělal, co chtěl,“ uvedl.

Odprodej menšinového podílu v OKD v roce 2004 společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy Urban hájil. „Vláda rozhodovala jako celek, rozhodla o nejvyšší nabídce, podmínkou bylo schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí, což se stalo, takže z tohoto pohledu to probíhalo podle zákona,“ řekl Urban. Cenu podílu 4,1 miliardy korun podle něho připravoval Fond národního majetku.

„Pro nás bylo důležité, že se cena postupně šplhala nahoru, že to byla cena, která je označena a vyhodnocena antimonopolním úřadem a Evropskou komisí jako cena tržní, převyšovala nejvyšší nabídku a odhad. Z tohoto pohledu byl zachován zákonný postup,“ uvedl Urban, který před sněmovní komisí odpovídal skoro dvě a půl hodiny.

Kupující společnost Karbon Invest podle Urbana slibovala, že bude dobrým hospodářem, že bude OKD provozovat a že bude prosperovat. Jenomže záhy OKD odprodala Bakalovi, o čemž podle Urbana neměli žádné signály. 

O Bakalovi se Urban vyslovil jako o nezodpovědném finančníkovi, který místo toho, aby firmu rozvíjel, s ní spíše nehospodařil správně.

Sněmovní vyšetřovací komise, která prověřuje privatizaci těžařské firmy OKD, začala vyslýchat první svědky v pondělí.

Výslech má za sebou například Martin Pecina, který byl v době privatizace OKD náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Před komisí mluvil asi hodinu a půl. Tvrdí, že s privatizací neměl nic společného a smlouvu nepřipravoval.

Pecina poznamenal, že tehdy nevěděl, že se OKD nakonec ujme finančník Bakala. „Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme,“ podotkl Pecina.

Komise původně obeslala pozvánkou 27 lidí. „Máme devět omluvených osob a sedm osob, které nebyly zastiženy,“ řekl předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Pozvánku se dosud nepodařilo doručit třeba Zdeňku Bakalovi, který v posledních letech žije ve Švýcarsku.

Dotyční budou pozváni na slyšení v jiných termínech. Expremiérovi Bohuslavu Sobotkovi komise nabídla podle šéfa komise i termíny ještě na tento týden, zatím bez odezvy. A například s europoslancem Pavlem Teličkou, který dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem, se podle Černohorského domlouvá termín v září. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří Koláček. Z Černohorského vyjádření vyplynulo, že ve čtvrtek by mohl svědčit právník Radek Pokorný.

Výsledky má komise předložit do poloviny října

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován Sobotka, který tehdy působil v čele ministerstva financí.

Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, a na plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.

Cílem je podle Černohorského sestavit celý příběh od ztráty majoritního podílu státu v OKD v roce 1997 přes způsob privatizace minoritního podílu až po krach společnosti OKD. „Chceme případně zkusit s ministerstvem financí zajistit nějaké legislativní opatření, aby ke krachu takto obrovské společnosti již nedocházelo,“ řekl Černohorský.

Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou.

Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy.

Loni se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 2 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 9 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
včera v 14:54

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...