Pro privatizaci bych nehlasoval, kdybych věděl, že OKD skončí u Bakaly, řekl Urban

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban uvedl, že pokud by věděl, že OKD skončí ve vlastnictví finanční skupiny Zdeňka Bakaly, nikdy by ve vládě pro privatizaci nehlasoval. Urban ve středu svědčil u sněmovní vyšetřovací komise k prověření privatizace OKD.

Podle Milana Urbana nevznikl zásadní problém v době, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu, ale ještě dřív, v devadesátých letech, kdy stát přišel o majoritní podíl v OKD. „Privátní subjekt si v podniku dělal, co chtěl,“ uvedl.

Odprodej menšinového podílu v OKD v roce 2004 společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy Urban hájil. „Vláda rozhodovala jako celek, rozhodla o nejvyšší nabídce, podmínkou bylo schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí, což se stalo, takže z tohoto pohledu to probíhalo podle zákona,“ řekl Urban. Cenu podílu 4,1 miliardy korun podle něho připravoval Fond národního majetku.

„Pro nás bylo důležité, že se cena postupně šplhala nahoru, že to byla cena, která je označena a vyhodnocena antimonopolním úřadem a Evropskou komisí jako cena tržní, převyšovala nejvyšší nabídku a odhad. Z tohoto pohledu byl zachován zákonný postup,“ uvedl Urban, který před sněmovní komisí odpovídal skoro dvě a půl hodiny.

Kupující společnost Karbon Invest podle Urbana slibovala, že bude dobrým hospodářem, že bude OKD provozovat a že bude prosperovat. Jenomže záhy OKD odprodala Bakalovi, o čemž podle Urbana neměli žádné signály. 

O Bakalovi se Urban vyslovil jako o nezodpovědném finančníkovi, který místo toho, aby firmu rozvíjel, s ní spíše nehospodařil správně.

Sněmovní vyšetřovací komise, která prověřuje privatizaci těžařské firmy OKD, začala vyslýchat první svědky v pondělí.

Výslech má za sebou například Martin Pecina, který byl v době privatizace OKD náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Před komisí mluvil asi hodinu a půl. Tvrdí, že s privatizací neměl nic společného a smlouvu nepřipravoval.

Pecina poznamenal, že tehdy nevěděl, že se OKD nakonec ujme finančník Bakala. „Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme,“ podotkl Pecina.

Komise původně obeslala pozvánkou 27 lidí. „Máme devět omluvených osob a sedm osob, které nebyly zastiženy,“ řekl předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Pozvánku se dosud nepodařilo doručit třeba Zdeňku Bakalovi, který v posledních letech žije ve Švýcarsku.

Dotyční budou pozváni na slyšení v jiných termínech. Expremiérovi Bohuslavu Sobotkovi komise nabídla podle šéfa komise i termíny ještě na tento týden, zatím bez odezvy. A například s europoslancem Pavlem Teličkou, který dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem, se podle Černohorského domlouvá termín v září. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří Koláček. Z Černohorského vyjádření vyplynulo, že ve čtvrtek by mohl svědčit právník Radek Pokorný.

Výsledky má komise předložit do poloviny října

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován Sobotka, který tehdy působil v čele ministerstva financí.

Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, a na plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.

Cílem je podle Černohorského sestavit celý příběh od ztráty majoritního podílu státu v OKD v roce 1997 přes způsob privatizace minoritního podílu až po krach společnosti OKD. „Chceme případně zkusit s ministerstvem financí zajistit nějaké legislativní opatření, aby ke krachu takto obrovské společnosti již nedocházelo,“ řekl Černohorský.

Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou.

Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy.

Loni se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.