Pro privatizaci bych nehlasoval, kdybych věděl, že OKD skončí u Bakaly, řekl Urban

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban uvedl, že pokud by věděl, že OKD skončí ve vlastnictví finanční skupiny Zdeňka Bakaly, nikdy by ve vládě pro privatizaci nehlasoval. Urban ve středu svědčil u sněmovní vyšetřovací komise k prověření privatizace OKD.

Podle Milana Urbana nevznikl zásadní problém v době, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu, ale ještě dřív, v devadesátých letech, kdy stát přišel o majoritní podíl v OKD. „Privátní subjekt si v podniku dělal, co chtěl,“ uvedl.

Odprodej menšinového podílu v OKD v roce 2004 společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy Urban hájil. „Vláda rozhodovala jako celek, rozhodla o nejvyšší nabídce, podmínkou bylo schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí, což se stalo, takže z tohoto pohledu to probíhalo podle zákona,“ řekl Urban. Cenu podílu 4,1 miliardy korun podle něho připravoval Fond národního majetku.

„Pro nás bylo důležité, že se cena postupně šplhala nahoru, že to byla cena, která je označena a vyhodnocena antimonopolním úřadem a Evropskou komisí jako cena tržní, převyšovala nejvyšší nabídku a odhad. Z tohoto pohledu byl zachován zákonný postup,“ uvedl Urban, který před sněmovní komisí odpovídal skoro dvě a půl hodiny.

Kupující společnost Karbon Invest podle Urbana slibovala, že bude dobrým hospodářem, že bude OKD provozovat a že bude prosperovat. Jenomže záhy OKD odprodala Bakalovi, o čemž podle Urbana neměli žádné signály. 

O Bakalovi se Urban vyslovil jako o nezodpovědném finančníkovi, který místo toho, aby firmu rozvíjel, s ní spíše nehospodařil správně.

Sněmovní vyšetřovací komise, která prověřuje privatizaci těžařské firmy OKD, začala vyslýchat první svědky v pondělí.

Výslech má za sebou například Martin Pecina, který byl v době privatizace OKD náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Před komisí mluvil asi hodinu a půl. Tvrdí, že s privatizací neměl nic společného a smlouvu nepřipravoval.

Pecina poznamenal, že tehdy nevěděl, že se OKD nakonec ujme finančník Bakala. „Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme,“ podotkl Pecina.

Komise původně obeslala pozvánkou 27 lidí. „Máme devět omluvených osob a sedm osob, které nebyly zastiženy,“ řekl předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Pozvánku se dosud nepodařilo doručit třeba Zdeňku Bakalovi, který v posledních letech žije ve Švýcarsku.

Dotyční budou pozváni na slyšení v jiných termínech. Expremiérovi Bohuslavu Sobotkovi komise nabídla podle šéfa komise i termíny ještě na tento týden, zatím bez odezvy. A například s europoslancem Pavlem Teličkou, který dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem, se podle Černohorského domlouvá termín v září. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří Koláček. Z Černohorského vyjádření vyplynulo, že ve čtvrtek by mohl svědčit právník Radek Pokorný.

Výsledky má komise předložit do poloviny října

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován Sobotka, který tehdy působil v čele ministerstva financí.

Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, a na plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.

Cílem je podle Černohorského sestavit celý příběh od ztráty majoritního podílu státu v OKD v roce 1997 přes způsob privatizace minoritního podílu až po krach společnosti OKD. „Chceme případně zkusit s ministerstvem financí zajistit nějaké legislativní opatření, aby ke krachu takto obrovské společnosti již nedocházelo,“ řekl Černohorský.

Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou.

Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy.

Loni se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...