Sněmovní vyšetřovací komise k OKD si chce předvolat podnikatele Zdeňka Bakalu i několik bývalých ministrů vlád ČSSD, kteří se na privatizaci těžební společnosti podíleli. V Interview ČT24 to řekl šéf komise Lukáš Černohorský (Piráti). Podle něj ale hlavní problém vznikl už v roce 1997, kdy stát ve firmě přišel o většinu – a dosud není úplně jasné, jak k tomu došlo, uvedl.
Černohorský se kvůli kauze OKD sešel také s prezidentem. Řešili spolu hlavně období mezi lety 1998 a 2002, kdy byl Miloš Zeman premiérem a jeho vláda připravovala pokračování privatizace OKD.
„Stát ztratil v OKD majoritu v roce 1997. Potom nastoupil v roce 1998 současný prezident (Zeman) na post premiéra a byl tam až do roku 2002. V této době došlo třeba k odvolání zástupců státu z pozic v dozorčích radách. Probírali jsme vztah státu s tehdejšími majiteli a přípravy případné privatizace a prodeje,“ popsal Černohorský obsah čtvrteční debaty s prezidentem.
Za Zemanovy vlády v roce 2001 dostali budoucí majitelé exkluzivitu pro vyjednávání. „Začali si stavět hlavu a začali dělat státu docela velké problémy. Tím, že stát ztratil majoritu, přišel o obrovskou spoustu pravomocí. Asi měsíc před koncem vlády Miloše Zemana došlo ke změně privatizační strategie,“ říká poslanec.
Původní plán, který navrhli kolem roku 2000 na ministerstvu průmyslu a obchodu, podle něj vůbec nepočítal s tím, že by se firma OKD prodávala jako celek, ale měla být rozdělena na dvě části – výrobní a nevýrobní. V první byly doly, ve druhé například byty nebo rekreační zařízení patřící OKD. Právě druhou část podle Černohorského znalec vůbec nezahrnul do svého odhadu, a stát proto nakonec při prodeji tratil.
„Nejsem si jistý, že má Sobotka čisté svědomí“
Dokumentů z let 1998–2002 není podle Černohorského tolik, kolik by pro vyšetření všech okolností komise potřebovala. Chce si proto předvolat několik bývalých ministrů vlád vedených ČSSD, kromě Zemanova kabinetu i ministry za Vladimíra Špidly (2002–2004) a Stanislava Grosse (2004–2005).
Podstatnou roli měl při privatizaci poslední části OKD hlavně tehdejší ministr financí (2002–2006) z ČSSD Bohuslav Sobotka. „Nejsem si jistý, že pan Sobotka má čisté svědomí,“ naznačuje Černohorský.
Pokud by komise zjistila podezření z trestného činu, může podat trestní oznámení. Podle Černohorského je dění v OKD podobné dalším privatizačním kauzám a může tak jít i o díru v zákoně, kterou by bylo nutné opravit.
Na zajímavé informace podle něj komise naráží také v pozdějších letech. „Od roku 2007, 2008 dochází k finančním transferům, které nejsou v rámci firem standardní,“ uvádí Černohorský. Jde podle něj například o vyplácení dividend v době, kdy už se firmě nedařilo, nebo převádění peněz v rámci skupiny mezi OKD a NWR. Komise si proto chce pozvat i tehdejšího hlavního akcionáře NWR Zdeňka Bakalu.
Podle žalobců stát přišel o 5,7 miliardy
První část akcií OKD byla prodána v kuponové privatizaci už na začátku 90. let, hlavním majitelem zůstal stát, akcie držely i obce a města. V následujících letech rozhodující vliv získala firma Prosper Trading a podíl státu klesl pod 50 procent. V roce 1998 do firmy vstoupil Karbon Invest a stal se většinovým vlastníkem.
Vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) v roce 2001 schválila plán restrukturalizace OKD. V roce 2003 začala vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s Karbon Investem o prodeji zbylých 46 procent akcií. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun ale v květnu 2004 neschválil antimonopolní úřad. Ve stejném roce za vlády Stanislava Grosse (ČSSD), ve které byl ministrem financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), koupil Karbon Invest státní podíl v OKD za 4,1 miliardy korun.
Podle státního zástupce v soudním řízení proti tehdejším odhadcům byla tehdy cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, státu tak vznikla při prodeji škoda přes 5,7 miliardy korun. Krátce poté Karbon Invest koupila investiční skupina RPG Industries vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů Karbon Investu.
