Obžalovaní v kauze OKD vinu odmítli, rozsudek padne dva a půl roku po zahájení soudu

Soudní znalec Rudolf Doucha a bývalí místopředsedové Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek ve středu v závěrečných řečech odmítli obžalobu, která je viní z chyb při privatizaci podniku OKD z roku 2004, při níž údajně vznikla škoda 5,7 miliardy korun. Doucha je přesvědčen, že neměl ocenit veškerý majetek firmy, ale jen akcie ve vlastnictví státu. Bývalí státní úředníci zase míní, že o privatizaci rozhodla vláda, a nikoliv oni.

Rozsudek padne 7. května, tedy více než dva a půl roku po zahájení procesu. Prodej akcií OKD schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Státní podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle státního zástupce Tomáše Černého však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, státu tak vznikla při prodeji škoda přes 5,7 miliardy korun.

Doucha podle obžaloby vypracoval hrubě zkreslený posudek, kterým výrazně ovlivnil ocenění firmy směrem dolů, jelikož do něj nezahrnul dceřiné firmy, různé další majetky a hrubě podhodnotil cenu 40 tisíc bytů, které OKD vlastnila. Kuta se Škurkem tehdy měli privatizaci na starosti a vypracování inkriminovaného posudku zadali.

„Dnes bych jednal úplně stejně,“ řekl obžalovaný Kuta. Doucha v závěrečné řeči poukazoval i na další posudky, podle nichž byla cena státního podílu mnohem vyšší, než stanovil on. Snažil se vysvětlit, že každý z posudků měl jiné zadání a byly při nich použity jiné metody pro výpočet. Podle něj tak posudky nelze srovnávat, protože každý počítal něco jiného. 

Kuta uvedl, že se cítí jednoznačně nevinen. Obžaloba je podle něj postavena na dovozených závěrech, které byly vyvráceny. „Kdybych se dneska ocitl ve stejné situaci, tak jednám úplně stejně,“ řekl Kuta. Škurek podotkl, že znalecký posudek vznikl, jelikož to chtěla vláda, respektive ministerstvo financí.

Zdůraznil, že na FNM vznikla jen pracovní verze materiálu, který později řešila vláda. „Finální verze vznikla na ministerstvu financí nebo ministerstvu průmyslu,“ řekl Škurek. Uvedl také, že k posudku nebyly výhrady, jelikož tehdy odpovídal nejvyšší ceně, která byla nabízena.

Advokáti navrhují zastavení stíhání. Kvůli promlčení

Advokáti soudu navrhli, aby bylo stíhání jejich klientů zastaveno, jelikož byl případ promlčen. Podle advokátů v kauze neplatí promlčecí lhůta dvaceti let, ale pouze pět let, které začaly plynout od přípravy privatizačního projektu v roce 1993. Stíhání by proto podle nich mělo být zastaveno. Za druhou možnou variantu vývoje v případu považují to, že se nestal trestný čin, který popisuje obžaloba, a tak by měli být zproštěni. Černý naopak pro muže požaduje podmíněné tresty a zaplacení způsobené škody.

  • Stát prodal zbývajících 46 procent akcií OKD v září 2004 za 4,1 miliardy – společnosti Karbon Invest, které už patřila většina těžební firmy. O čtyři měsíce dříve odsouhlasila prodej za 2,25 miliardy, ale po zásahu antimonopolního úřadu cenu zvýšila.
  • Obžalovaní podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 5,7 miliardy. Vychází z rozdílu ceny, za kterou stát OKD prodal, a odhadu tržní ceny. Ta měla být nejméně 9,8 miliardy. Podle některých zdrojů až 12 miliard.

Ministrem financí byl v inkriminované době pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který bývá kvůli prodeji OKD terčem kritiky. V trestní věci vystupoval jako svědek. Výtky odmítá, vláda podle něj společnost prodala za nejvyšší nabízenou cenu. Privatizací se nyní zabývá i sněmovní vyšetřovací komise.

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým patřil Karbon Invest, prodali OKD po dvou měsících od nabytí státního podílu investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 3 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 8 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...