Poslanci v úterý pokračovali ve své řádné červnové schůzi. Jako první projednávali vládní předlohu zákona o urychlení výstavby dopravní a další infrastruktury, ta nyní míří k závěrečnému schvalování. Předložili k ní přes třicet pozměňovacích návrhů. Dále se zabývali vládní novelou trestního zákoníku, opatřeními proti dvojímu zdanění a předlohou, která mění pravidla fungování bank. Díky ní by měli být klienti bank do budoucna lépe informováni.
Schůze začala jednáním o předloze zákona o urychlení výstavby dopravní a další infrastruktury. Hospodářský výbor přišel s návrhem, aby stát mohl začít stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup bude možné uplatnit jen v případě státu nebo státních organizací, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic. Měl by ulehčit a zrychlit přípravnou fázi dopravních staveb.
Změna vychází z polského modelu, kde se pozemky důležité pro stavbu například dálnice stávají majetkem státu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení stavby. Následně úřady stanovují výši odškodnění pro původního vlastníka pozemků. „Investor pro stavební povolení nepotřebuje majetkoprávní přípravu,“ řekl zpravodaj k předloze Martin Kolovratník (ANO).
Novela zákona by podle ministerstva dopravy měla zrychlit přípravu staveb až o třetinu. Příprava u velkých dopravních staveb nyní trvá až 13 let.
Návrh dále zavádí například jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých se posuzovaly vlivy na životní prostředí. Zároveň stanovuje lhůty pro úřady k vydání rozhodnutí. Novela by měla také umožnit vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky.
Projednávaný návrh navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj se má nyní rozšířit i na vodní a energetické stavby.
Poslanci se neshodli na plánovaných stavbách
V příloze k zákonu proto vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznam se mají zařadit nově na návrh vlády také některá elektrická nebo plynárenská vedení.
Na seznamu se mají ocitnout i vodní díla Nové Heřmínovy, Skalička a Vlachovice. Poslanci Pirátů chtějí naopak Skaličku nebo Nové Heřmínovy vyškrtnout, zatímco Jan Birke (ČSSD) chce přidat vodní díla Kryry na Lounsku, Senomaty na Rakovnicku a Šanov tamtéž.
Před „výrobnou pozměňovacích návrhů“ varoval Ivan Adamec (ODS). Uvedl, že návrh je ochoten podpořit v podobě, v jaké ho podpořil hospodářský výbor. Některým poslancům Pirátů se nelíbila například důvodová zpráva k vládní předloze. Pirát Lukáš Černohorský řekl, že některé změny nejsou výsledkem analýzy, ale pocitů. Kritizoval i zařazení některých staveb na seznam prioritních akcí v příloze k zákonu, například nových bloků jaderných elektráren. Proto vznesl návrh na zamítnutí zákona.
Vláda chce v novele také zpřesnit podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a rovněž zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí.
Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) a Květa Matušovská (KSČM) chtějí z předlohy vypustit části, které novelizují školský zákon, zákon o vysokých školách nebo správní řád. Poslankyně Ožanová uvedla, že v hospodářském výboru se nepodařilo dostatečně vysvětlit, proč předloha urychlující výstavbu infrastruktury novelizuje i tyto zákony. Podle ní by mohlo jít o takzvané přílepky, tedy změny nesouvisejícího zákona, které již dříve zakázal Ústavní soud.
Šíření a používání nacistických symbolů by mohlo být trestné
Po vleklém projednávání návrhu o urychlení výstavby infrastruktury došlo i na vládní novelu trestního zákoníku. Ta by měla přinést častější ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů vězení. Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek k novele navrhl připojit připomínku, dle které by komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu i dalších podobných hnutí i použití jejich symbolů bylo až na výjimky trestným činem.
Bartošek reagoval úpravou na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše. Nelze je podle něho postihnout, protože se nedaří prokázat úmysl podporovat nebo propagovat nacismus. „Z masových vrahů nelze dělat byznys,“ zdůraznil. Šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) ocenil Bartoška za to, že na problém upozornil. Nynější výklad, že tyto aktivity nelze podle nynějšího práva stíhat, Benda pokládá za cynický a obskurní.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se s Bartoškovou iniciativou ztotožnila. Uvedla ale, že ji šokovaly navrhované trestní sazby. Nejvyšší by činila až osm let vězení.
Sankce místo vězení
Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit by se měly také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin.
Sněmovní ústavně-právní výbor chce k novele připojit jinou poslaneckou předlohu, jež mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení.
Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10 tisíc korun místo současných pěti tisíc korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů. Například škoda velkého rozsahu, jež charakterizuje nejtěžší majetkovou kriminalitu, aby začínala na deseti milionech korun místo nynějších pěti milionů.
Dohodu o vině a trestu by bylo možné podle předlohy uzavřít u všech trestných činů, tedy i u zvlášť závažných. V současnosti se může dohoda využít u přečinů a zločinů s horní hranicí trestní sazby do deseti let vězení, což je podle autorů novely hlavním důvodem, proč se tolik nerozšířila.
Možnost podmínečného propuštění po odpykání třetiny trestu novela navrhuje i pro lidi, kteří byli poprvé odsouzeni za některé zvlášť závažné zločiny. V zákonu o trestní odpovědnosti firem chtějí poslanci výslovně upravit podmíněné upuštění od zbytku trestů zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací. Při splnění určitých předpokladů by to bylo možné po vykonání poloviny trestu. Novela by zásadně zmírnila i úpravu zahlazení odsouzení společnosti.
Opatření proti dvojímu zdanění
Sněmovna se také zabývala návrhem zákona, dle kterého firmy a další daňoví poplatníci získají nové nástroje na ochranu proti dvojímu zdanění. Ten je nyní před závěrečným schvalováním. Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů přejímá evropskou směrnici o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, takzvanou směrnici DRM. Dolní komora by jej mohla schvalovat nejdříve za dva týdny.
„Navrhovaná právní úprava přináší daňovým subjektům, které se cítí být dotčeny spornou otázkou při výkladu a aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění, nové právní nástroje ochrany,“ uvádí materiál.
Dvojí zdanění již nyní upravují specializované mezinárodní smlouvy a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění jednoho příjmu. Vedle těchto smluv je mezi členskými státy Evropské unie uzavřena takzvaná Arbitrážní konvence, neboli Úmluva o zamezení dvojího zdanění. Při využívání těchto smluv ale může dojít ke sporu o jejich výklad a návrh zákona přináší nové nástroje pro jejich řešení.
Pravidla při přeměnách bank se asi dočkají úpravy
Do závěrečného čtení pustila sněmovna také vládní předlohu, dle které budou klienti bank zřejmě lépe informování o případných přeměnách jejich bankovních ústavů, například pokud se banka změní na pobočku zahraniční banky.
Schvalovat by ji sněmovna mohla již za dva týdny. Předloha mění i další pravidla fungování bank, česká bankovní asociace (ČBA) již ale dříve uvedla, že klienti přijetím novely žádné praktické a bezprostřední důsledky nepocítí.
Rozpočtový výbor doporučil předloze upravit pravidla pro likvidaci bank a záložen. Zpřesňuje v něm ustanovení, že práce likvidátora banky nebo záložny se hradí z majetku banky, a pokud majetek nestačí, uhradí jeho práci stát. Stát pak vznikne za likvidovanou bankou pohledávka.
Na návrh výboru se také rozšiřuje okruh osob, kterým banka může poskytnout informace kryté bankovním tajemstvím. Nově by k nim mohlo mít přístup ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování. Novela kromě jiného zakotvuje práva vkladatelů vybrat nebo převést své nepojištěné pohledávky z vkladů, a to bezúplatně a bez sankce v případě, kdy se v důsledku fúze nebo rozdělení banky mění příslušný orgán dohledu nad bankou.
Zároveň novela vypouští ustanovení týkající se povinnosti bank předkládat ČNB výpis všech akcionářů a správců z emise akcií banky před konáním valné hromady.
Pravidla pro nakládání s přebytkem rozpočtu
Závěrečnému hlasování se přiblížila rovněž novela rozpočtových pravidel, která určuje, že přebytky státního rozpočtu lze použít pouze na snížení státního dluhu. Úřady už tedy nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak.
Proti tomu se postavili opoziční Piráti. Vadí jim také, že by se část změn systemizace úředních míst převedla z vlády na ministerstva vnitra a financí. Odebráním části pravomocí vládě se může ze systemizace a jejich změn stát „kabinetní záležitost“, o které nebude mít veřejnost žádné informace, míní poslanec Mikuláš Ferjenčík.
V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené sněmovnou.
Nesouhlas se zafixováním peněz na neobsazená úřední místa bude podle Ferjenčíka znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci.
Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun. V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby.
