Když nestihnou poslanci do půlky března schválit stavbu dálnice formou PPP, bude to problém, varuje ředitel stavební firmy

Nahrávám video

Zda zbylou část dálnice D4 na Příbramsku a Písecku postaví během příštích tří let sdružení firem, které ji potom bude také na účet státu provozovat, nebo jestli se příprava dostavby vrátí o mnoho kroků zpět, je čistě na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Při debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli poslanci i ředitel jedné z firem stavebního konsorcia. Zákonodárci se však obávají, že pokud budou – tak jako před Vánoci – časté mimořádné schůze, možná se k potřebnému zákonu nedostanou včas.

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) ve středu poslance informoval o přípravě dostavby dálnice D4. Nebude to běžná dostavba, pro kterou si stát vybral zhotovitele, a pak přenechá dálnici v péči svých silničářů. Jde o první projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), který se dostal tak daleko, že by se mohlo za několik měsíců začít stavět.

Přesto stále není zcela jisté, že bude D4 v úseku od křižovatky se silnicí II/118 k Miroticím takto dostavěna a provozována. Rozhodující slovo nejspíše bude mít Poslanecká sněmovna, která ještě musí pro dostavbu D4 formou PPP stanovit právní rámec.

Termín je v polovině března

Že to poslanci nestihnou včas, je podle Martina Borovky – ředitele společnosti Eurovia CS, která je součástí vítězného konsorcia DIVia – největší riziko pro úspěch připravovaného partnerství veřejného a soukromého sektoru.

„Máme termín do 15. 3., kdy musí být tento projekt odsouhlasen v Poslanecké sněmovně. Jinak padá bankovní financování, které je signováno se sedmi bankami českými i mezinárodními. Potřebujeme, aby tento úvěr nevypršel. V této turbulentní době nevíme, co banky mohou udělat,“ řekl.

Poslanci připouštějí, že může být problém březnový termín stihnout. Zatím ještě zákon čeká na stanovisko hospodářského výboru. Podle Lukáše Černohorského (Piráti) však práci výborů komplikují časté mimořádné schůze kvůli covidové legislativě. „Už se stalo, že během výborového týdne jsme měli sedm mimořádných schůzí. Takže hrozí, že opravdu budeme zahlceni schůzemi a může dojít k nedodržení termínu,“ varoval.

Zpravodaj zákona Jan Bauer (ODS) však věří, že čas na schválení zákona ještě je. Hospodářský výbor již začal o návrhu jednat a 3. února by o něm měl hlasovat. „Předpokládám, že hospodářský výbor doporučí Poslanecké sněmovně usnesení a celý materiál. Přinese se to na půdu Poslanecké sněmovny někdy v průběhu února nebo března,“ očekává. Připustil však, že krátký čas na projednání „je neslabší místo“ celé plánované spolupráce.

Stát vlastní, firmy provozují

PPP má v Česku velmi dlouhou a bohatou historii, avšak pouze v rovině plánů a slibů. Patrně jako první o takovém modelu výstavby dálnic uvažovala vláda Vladimíra Špidly na počátku století. Hovořilo se o něm v souvislosti s dostavbou dálnice D1 (původně D47) i D3, ale nakonec stát tyto úvahy opustil a dálnice stavěl dále na své náklady.

V případě PPP bude stát sice vlastníkem dálnice, ale její stavbu zaplatí až dodatečně ve formě dohodnutých měsíčních plateb. Jimi uhradí firmám nejenom náklady na stavbu, ale i na provoz, který budou zajišťovat. Martin Borovka zdůraznil, že má stát dohodnuté slevy pro případ, že by se po dálnici nejezdilo, ať už kvůli tomu, že by nebyla hotová včas, nebo třeba kvůli tomu, že by zapadala sněhem. „Stát si kupuje jasnou službu za to, jak je silnice používána,“ uvedl.

Poslanec Černohorský se domnívá, že je potřeba čas na to, aby se úředníci naučili takové projekty připravovat. „Česká republika a mnoho dalších evropských zemí s tím nemá velké zkušenosti,“ poukázal. Jan Bauer považuje nynější pokus za rozhodující. „Jestli se to teď napotřetí nepovede, tak se na dlouho dobu zatáhnou nad PPP projekty temné mraky. Je to potřetí a možná naposledy,“ míní.

Podle ředitele Eurovie není již na co čekat, ale ani čeho se bát. Zdůraznil, že konsorcium, které by mohlo dostavět D4, provozuje celkem 8000 kilometrů dálnic. „Když se podíváme na východ, na Slovensku jsme před deseti lety zprovoznili 52 kilometrů dálnic a bez problémů ta dálnice funguje a slovenský stát ji využívá. Není tam žádný problém. Myslím, že i tento projekt, pokud projde Poslaneckou sněmovnou, je předurčen k úspěchu,“ řekl.

Přes všechny obavy, zda se vše stihne, má ministerstvo dopravy již představu o tom, kde by mohlo PPP využít dále. „Dovedeme si představit, že by se mohlo realizovat na D35, to znamená východní Čechy směr Mohelnice,“ nastínil ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Věří, že partnerství se soukromými firmami bude „do budoucna jedna z velmi důležitých cest jak financovat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 5 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.