Dálnici poprvé postaví soukromník. Soutěž na část D4 vyhrála francouzská DIVIa

Část dálnice D4 vznikne formou PPP (public-private partnership), tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Postavit a následně provozovat by ji mělo konsorcium DIVia, které tvoří francouzské firmy Vinci a Meridiam. Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká společnost Eurovia. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Úseky bude přitom vlastnit stát, který je za 25 let převezme.

Konsorcium uspělo v  soutěži s nabídkou 16,55 miliardy korun. Postaví 32 kilometrů dálnice, které bude s dalšími 16 kilometry následných 25 let provozovat. Výsledek tendru není ještě definitivní, neúspěšní uchazeči mohou podat námitky. Uvedl to v úterý mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V Česku jde o první PPP projekt, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. 

Druhou finální nabídku za 18,28 miliardy korun podalo konsorcium Via 4 - jižní spojení, tvořené čtyřmi společnostmi z Rakouska, Austrálie, Francie a Španělska.

  • Vítězné konsorcium DIVia má postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry. Zároveň bude zodpovědné za rekonstrukci a dovybavení stávajících úseků o nové technologie. 
  • Stát bude moci při snížení kvality dálnice nebo omezení jízdních pruhů provozovatele pokutovat srážkami z měsíčních splátek. Úseky přitom bude vlastnit stát, který je po 25 letech zcela převezme.
  • Zdroj: ČTK

Lhůta pro podání námitek vyprší před Vánocemi. Pokud ministerstvo soutěž zdárně dokončí, smlouvu bude následně schvalovat vláda a sněmovna. Stavba by mohla začít v březnu příštího roku.

S Francouzi v tendru spolupracovala společnost PwC, podle které jde o velký průlom při výstavbě tuzemské infrastruktury. „Vůbec poprvé se takto významný projekt svěří celý soukromé firmě s tím, že právě ona jako koncesionář nese velkou část rizik a stát ji za výstavbu platí až v době, kdy už lze dálnici využívat,“ připomněl Jan Brázda z PwC.

Co říká teorie

PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít. V partnerství veřejného a soukromého sektoru stát spatřuje významnou příležitost pro obě strany.

Zatímco stát získá nový zdroj financí, soukromý investor může počítat s finančním ziskem nejen ze státních splátek za stavbu, ale i z jejího dočasného provozu. V minulosti však všechny pokusy o dálniční stavby formou PPP neuspěly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...