Tvrdší bodový systém? Řidiči už se nebojí tak jako na začátku, říká expert

Nahrávám video

Trestání za dopravní přestupky se změní. Přísnější bude například k řidičům pod vlivem drog, také začínajícím řidičům a také těm, kteří za jízdy telefonují, za některé přestupky naopak budou tresty mírnější. Ministerstvo dopravy ovšem ohlásilo změnu již poněkolikáté za poslední roky. Podle vedoucího ministerského oddělení BESIP Tomáše Neřolda je to proto, že se o změnách důkladně diskutuje v odborných kruzích. Poslanci ale již začínají být nervózní, že dosud o konkrétní podobě změn nic nevědí. Hrozí i tím, že ministerstvo předběhnou a změnu připraví sami. Ohlášeným změnám silničního zákona se věnoval pořad 90' ČT24.

Trestání řidičů se změní. Ministerstvo dopravy to opakuje od roku 2016, kdy slavil bodový systém v Česku desáté výročí, dodnes ale nepředložilo jasnou podobu toho, jak se pravidla změní. Je zatím známo, že má vzrůst pokuta za telefonování z 2500 korun až na maximálních 10 tisíc korun ve správním řízení, definována bude bezpečná vzdálenost a změní se také bodové hodnocení některých přestupků.

Nově by měly být pouze šestibodové a čtyřbodové, což by mělo znamenat, že řidič ztratí oprávnění, když je spáchá dvakrát nebo třikrát. Drobnější přestupky pak zřejmě zůstanou nebodované.

Předně chceme výrazněji trestat piráty silnic, na druhé straně, když někdo udělá bagatelní přestupek, tak abychom ho příliš nehonili.
Dan Ťok

Podle vedoucího Besipu Tomáše Neřolda se také změní přístup k řidičům přistiženým pod vlivem drog. „Budou muset prokázat po dobu, na kterou jim byl udělen zákaz řízení, abstinenci – že drogy neberou. Budou muset chodit na pravidelná vyšetření,“ řekl. U zvlášť závažných přestupků všeobecně by pak měl být zákaz řízení delší.

Přísnější bude zákon také k začínajícím řidičům. Ti budou mít poloviční limit trestných bodů – o řidičské oprávnění přijdou již při šesti bodech, tedy při spáchání jednoho až dvou bodovaných přestupků.

Zpřísnění pravidel pro řidiče, kteří jsou čerstvě po autoškole, se ovšem nelíbí autoškolám samotným. „Odmítáme sankční systém,“ řekl v 90‘ ČT24 předseda správní rady Asociace autoškol Ondřej Horázný. Bylo by podle něj lepší, kdyby šlo Česko v rakouských stopách, u jižních sousedů pokračuje výcvik i po absolvování zkoušek.

„Spočívá to v tom, že v období dvou až tří měsíců po zkoušce absolvují dvakrát 50 minut v autoškole – můžeme to nazvat kurz defenzivní jízdy. Pak mají šest vyučovacích hodin kurz bezpečné jízdy na obdobě našich polygonů plus skupinové sezení s dopravním psychologem. Poté, šest až dvanáct měsíců po zkoušce, opět dvě jízdy v autoškole,“ popsal Horázný s tím, že se počet nehod mladých řidičů po zavedení druhé fáze výcviku snížil o 30 procent.

Tomáš Neřold však upozornil, že novela, kterou ministerstvo dopravy slibuje, se týká zákona o silničním provozu, zatímco změny v přípravě řidičů by vyžadovaly spíše změnu jiných předpisů, zejména zákona o autoškolách.

Poslanecká novela místo vládní?

Ať už je v chystané novele cokoli, jisté je, že text se nedostal na veřejnost a neviděli jej dokonce ani poslanci. „Nešel zatím do Poslanecké sněmovny,“ upozornil opoziční poslanec Lukáš Černohorský (Piráti), který je členem podvýboru pro dopravu.

Připustil sice, že „vzhledem k tomu, jak ministr dopravy pracuje, mě dlouhá doba nepřekvapuje“, ale přesto se domnívá, že by již poslanci měli mít návrh k dispozici pro připomínkování.

Tomáš Neřold zdůvodnil délku přípravy tím, že se o změnách důkladně diskutuje. „Změna vznikala velmi dlouho na základě diskusí odborné veřejnosti a těch, kteří k tomu jak z ministerstva, tak od policie mají co říct. Hledala se skutečně koncepční změna,“ řekl. Připomněl, že se tresty za dopravní přestupky výrazně neměnily od roku 2006, tedy téměř třináct let. „Výše pokut je průměrně nižší než v okolních státech, které to průběžně zvedaly,“ připustil šéf Besipu.

Ministerstvu dopravy hrozí, že se nakonec bude muset vypořádat s konkurencí. „Pokud se ministerstvo v brzké době nerozhoupe, budeme to muset vzít jako poslaneckou iniciativu,“ varoval Lukáš Černohorský.

Pokuty jsou jedna věc, vymáhání pravidel jiná

Jak ovšem připustil Tomáš Neřold, sebepropracovanější systém trestů na řidiče nemůže nijak působit, pokud stát nedokáže dodržování pravidel vymáhat. Lidé přitom podle zjištění Centra dopravního výzkumu ve velkém páchají i nejzávažnější přestupky. „Například projetí červené, porušování stopky, vysoká rychlost – jsou to opravdu vysoká procenta, 30 až 40 procent řidičů. Takže evidentně se již řidiči systému nebojí tak, jako když byl zaveden,“ přiznal vedoucí samostatného oddělení ministerstva dopravy.

Zdůraznil, že není možné, aby byli policisté takříkajíc na každém rohu, myslí si však, že by měli být více vidět. „Kombinace toho, že trest přijde a že mě zároveň někdo zastaví, je klíčová. Jakmile se z psychologie ztratí, je to špatně. Ale pořád platí, že hlavně by se řidič měl sám chovat podle pravidel a rozumně,“ uvedl Neřold.

Ředitel dopravní policie Tomáš Lerch v týdnu avizoval zpřísnění dohledu nad řidiči, kteří za jízdy telefonují, na které se ostatně má změna pokut také soustředit. Maximální pokuta stoupne na čtyřnásobek. Podle policejní statistiky je nejčastější příčinou dopravních nehod nevěnování se řízení. Ne vždy je sice přímo na vině mobil, ale v mnoha případech ano. „Máme studii z hloubkové analýzy nehod. Z toho vyplývá, že zhruba deset procent z takových nehod je odklon pozornosti a ve většině případů je to kvůli zařízení, typicky mobilu,“ shrnul vedoucí Besipu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 25 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 30 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.