Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce, aby státní zástupce posoudil zprávu sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD. Domnívá se, že kauzu posoudí apoliticky. Zaorálek v komisi dříve zasedal, ale po svém jmenování do vlády z ní odešel, takže nebyl u závěrečných jednání. Z nich vyplynulo, že komise podá trestní oznámení mimo jiné na bývalého předsedu ČSSD, expremiéra Bohuslava Sobotku, nebo někdejšího sociálnědemokratického ministra Milana Urbana.
Lubomír Zaorálek je k závěrům vyšetřovací komise k OKD od počátku kritický, ihned je prohlásil za nepodložené. Zároveň avizoval, že připraví vlastní „konkurenční“ zprávu. Bude chtít, aby oba materiály – jeho i závěrečnou zprávu vyšetřovací komise posoudil státní zástupce.
„Jsem přesvědčen, že státní zástupce dokáže na rozdíl od poslanecké komise odborně a apoliticky posoudit, zda je trestní oznámení adekvátní. Svou zprávu předám státnímu zástupci v nejbližších týdnech,“ uvedl Zaorálek.
ČSSD, která nestihla Zaorálka v komisi nahradit, takže u schvalování závěrečné zprávy neměla svého zástupce, podle něj podporuje vyšetření všech podezření a nechce nic zametat pod koberec, ale trestní oznámení by neměla nahrazovat politiku.
Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský (Piráti) Zaorálkova tvrzení, že jsou závěry poslanců nepodložené a politicky motivované, odmítá. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované,“ řekl po zveřejnění zprávy. Poslanci podle něj shromáždili nové důkazy, které podle něj ukazují na někdejší vrcholné představitele ČSSD Sobotku či Urbana. Celkem podala komise čtrnáct trestních oznámení – též na dalšího exministra, nynějšího prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, či podnikatele Zdeňka Bakalu a Viktora Koláčka.
Sobotka, Urban, Dlouhý i Bakala tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustili. Bývalý premiér podobně jako Zaorálek obvinil komisi, že jsou její závěry zpolitizované, což její členové odmítají.
Lubomír Zaorálek se k OKD vyjadřoval dlouhodobě, za klíčové však nepovažuje období, kdy byli ve vládě Sobotka s Urbanem, nýbrž již druhou polovinu 90. let – dobu vlád Václava Klause. Ty podle Zaorálka připustily, aby stát v OKD ztratil majoritu. „Daroval Karbon Investu akcie za 3,5 miliardy za jednu korunu,“ popsal chvíli, od které se podle něj začal příběh odvíjet a kde je třeba hledat viníky.
Vyšetřovací komise se děním v 90. letech, kdy po snížení základního jmění OKD stát přišel o možnost firmu kontrolovat, zabývala. Zaměřila se ale i na prodej minoritního státního podílu OKD za vlády Stanislava Grosse a příčinami úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Součástí OKD však již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.
