Aleš Juchelka strana 5 z 5

Sněmovna návrh na pětileté zmrazení platů politiků, který vzešel od opozičního ANO, na mimořádné schůzi vůbec neprojednávala – její program v pátek totiž vládní koalice nepodpořila. K přijetí přitom chyběl jediný hlas. Kabinet hodlá předložit vlastní řešení. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) si myslí, že jde o komplikované téma, místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka zase míní, že se vláda chová pokrytecky. Řekli to v Událostech, komentářích.

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Vládní koalice chystá další zpomalení růstu důchodů i pro léta 2024 a 2025. Podle interního materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který získala Česká televize, už by při řádné lednové valorizaci nerostly penze o celou inflaci, ale jen o její část. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) připouští i další varianty úpravy růstu důchodů. Definitivní návrh chce představit do konce března.

Závěrečné, třetí čtení k vládnímu návrhu na nižší červnové zvýšení důchodů začne v sobotu v osm hodin ráno. Takový je výsledek dramatického pátečního dění ve sněmovně. To vrcholilo ve večerních hodinách, kdy koalice odhlasovala omezení času pro vystoupení na nejvýše dvakrát pět minut včetně řečníků s přednostním právem. S tím nesouhlasil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a odmítal opustit řečniště. Několik opozičních poslanců,  z ANO i SPD, ho obklopilo, aby zabránili jeho případnému vyvedení ze sálu. K vyřešení situace došlo až na následné schůzce širšího vedení sněmovny, které zahrnuje koaliční i opoziční zástupce.

Ve hře je opětovné zdražování sociálních služeb. Podle ministerstva práce by mohlo přijít v návaznosti na to, jak porostou důchody a příspěvky na péči. Návrh, který počítá s automatickou valorizací poplatků, prochází momentálně připomínkovým řízením. Naposledy se maximální úhrady například za pobyt, stravu nebo domácí asistenci zvyšovaly od nového roku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) popsal dva důvody, proč prosazuje nižší valorizaci důchodů – omezené možnosti rozpočtu a mezigenerační solidaritu. Podle poslance za ANO Aleše Juchelky ohrožuje nízké navýšení sociální smír. V Událostech, komentářích diskutovali o tom, jestli je vládní postup vůči lidem fér, ale i o „technikáliích“ ohledně přijímání navržené novely.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Červnové zvýšení důchodů zřejmě bude menší, než nyní vyplývá ze zákona. Po jednání vlády to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V průměru vzroste starobní penze o 750 korun. Všichni dostanou plošně přidáno 400 korun, a k tomu ještě stoupne o 2,3 procenta. Podle Jurečky upravil kabinet valorizační vzorec kvůli vysokým výdajům. Je to ovšem změna, kterou nemůže schválit vláda sama. Nezbytná změna legislativy musí projít parlamentem a podepsat ji musí prezident. Podle Jurečky pošle vláda návrh do Poslanecké sněmovny příští týden.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. Předtím bude v únoru a březnu jednat s koalicí i opozicí. Ministr to v pondělí řekl na tiskové konferenci v Novém Jičíně. Informace o zvýšení věku pro odchod do důchodu, s nimiž v neděli přišla Česká televize, podle něj nejsou objektivní a plně pravdivé. Zdůraznil, že parametry pro přiznání starobního důchodu se nebudou měnit pro lidi, kteří jsou dnes předdůchodového věku.

Vysoká inflace znovu výrazně zvýší důchody. Podle aktuálně platného zákona má při mimořádné valorizaci v červnu vzrůst průměr o 1770 korun, což je nejvíce v historii. ČT částku spočítala z pátečních údajů o tempu zdražování. Pro vládu by to znamenalo vydat na penze jen tento rok dalších 34 miliard. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to zatím nechtěl komentovat, minulý týden ale řekl, že kabinet kvůli letní valorizaci zákon měnit nebude.

Důchody by od příštího roku už nemusely růst tak rychle jako teď. Změnu připravuje vláda. Penzijní účet je hluboko v minusu, jen letos si stát musí na důchody půjčit přes 80 miliard korun. Koalice ale řeší i výši výchovného. Podle informací ČT je pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného tak zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Pokud vláda chtěla mít jednou pro vždy jasno v otázce jmenování ministrů hlavou státu, měla podat kompetenční žalobu, shodli se v pátečních Událostech, komentářích Aleš Juchelka (ANO) a Radim Fiala (SPD). Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) na to ale vzhledem ke končícímu mandátu hlavy státu není čas. Pokud by totiž další prezident Petra Hladíka (KDU-ČSL) do čela resortu životního prostředí jmenoval, musel by podle něj Ústavní soud řízení zastavit.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Poslanci se mimořádně sešli z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli sociálním tématům. Debata v dolní komoře trvala celé dopoledne. Návrh programu schůze sněmovna ale koaliční většinou zamítla. Opozice chtěla jednat o růstu rodičovského příspěvku nebo situaci na úřadech práce.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Žádosti lidí o předčasný důchod zahltily Českou správu sociálního zabezpečení natolik, že objednat se na většinu poboček už v tuto chvíli nejde – termíny jsou obsazené. Výpočet předčasné penze je letos výhodnější než řádné penze v příštím roce. Důvodem jsou vysoké valorizace. Rozdíly můžou být až v tisícovkách měsíčně.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Třetinu členů rad České televize a Českého rozhlasu možná bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny přinese vládní novela, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD. Debata trvala zhruba deset a půl hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor, který má na starosti média.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.