Ať si každý určí, zda přijímá platby kartou, říká Skopeček. Podle Juchelky bují šedá ekonomika

Nahrávám video
Události, komentáře: Místopředsedové sněmovny Jan Skopeček a Aleš Juchelka v debatě o způsobech placení
Zdroj: ČT24

Možnost platit v hotovosti by v Česku měla zůstat zachována, shodli se místopředsedové sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Aleš Juchelka (ANO). Oba jsou také příznivci platby kartou, ale Juchelka v pořadu Události, komentáře zkritizoval zrušení systému EET, kvůli kterému údajně dochází k většímu počtu nepřiznaných prodejů a rozvoji šedé ekonomiky. Podle Skopečka však ve skutečnosti podíl bezhotovostních plateb roste a šedá ekonomika v Česku je menší než v některých jiných zemích Evropy.

Kauzu hotovostních a bezhotovostních plateb otevřel případ baru v karlovarském hotelu Thermal, který přijímá jen platby v hotovosti. Podle médií se odmítání platby kartou objevuje nejen tam, ale i v dalších podnicích v Karlových Varech, kde se teď koná mezinárodní filmový festival. Hotel Thermal je přitom ve vlastnictví státu a spravuje ho ministerstvo financí.

„Myslím, že i v Karlových Varech je spousta jiných barů a restauračních provozů, které karty berou,“ podotkl Skopeček. „My zákazníci rozhodujeme o tom, jaký podnikatel bude úspěšný,“ dodal.

„Před třemi lety bylo úplně normální, že na karlovarské kolonádě se všude platilo bezhotovostně. Bohužel tam v tuto chvíli rostou jako houby po dešti cedule s nápisem ‚cash only‘,“ prohlásil Juchelka. K podobnému trendu prý došlo například i v centru Prahy. Obvinil ODS, že zrušením EET, které prosadila vláda ANO, podporuje šedou ekonomiku. „Jako politici máme za úkol vytvořit férové prostředí pro podnikatele,“ řekl také. Podle něj se k neférovým praktikám musí pak uchylovat i někteří lidé, kteří by je jinak neměli zapotřebí, jen aby v konkurenci méně poctivých obchodníků uspěli.

Skopeček na to namítl, že podíl bezhotovostních plateb v Česku ve skutečnosti roste, a to i v sektoru gastronomických služeb. V loňském roce mělo platební terminál sedmdesát procent gastronomických zařízení, před dvěma roky to bylo podle jeho slov jen padesát procent. Od roku 2018 se také objem bezhotovostních transakcí skoro zdvojnásobil. „Ten trend je zřejmý, nezlomilo ho ani zrušení EET,“ shrnul Skopeček.

Šedá ekonomika?

Juchelka ale za nárůstem bezhotovostních plateb vidí to, že se například mnozí důchodci, kteří dříve platbu kartou nevyužívali, naučili takto platit.

Podle něj Sdružení pro bankovní karty loni uvedlo, že poprvé po pěti letech počet bankovních terminálů v Česku ve skutečnosti poklesl, což má za nepřímou známku rozvoje šedé ekonomiky. Ředitel tohoto sdružení Roman Kotlán přitom v rozhovoru s Českým rozhlasem loni řekl, že za to patrně mohly krachy obchodníků kvůli krizi, kteří pak platební terminály vraceli.

Podle Skopečka podíl šedé ekonomiky v Česku neroste. „Česká šedá ekonomika je na úrovni čtrnácti procent HDP, což je nižší číslo, než mají například Belgie, Portugalsko, Francie,“ zmínil.

„Neplatí, že podnikatel, který nepřijímá karty, je rovnou sprostý podezřelý, který se dopouští daňových úniků,“ dodal s tím, že někteří podnikatelé nemají k této technologii důvěru nebo nechtějí dávat za platby kartou poplatky bance. „Je to na podnikateli, jestli bude přijímat karty, nebo ne,“ podotkl Skopeček s tím, že stát by neměl regulovat všechno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 3 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
včera v 17:30

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...