Možnost platit v hotovosti by v Česku měla zůstat zachována, shodli se místopředsedové sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Aleš Juchelka (ANO). Oba jsou také příznivci platby kartou, ale Juchelka v pořadu Události, komentáře zkritizoval zrušení systému EET, kvůli kterému údajně dochází k většímu počtu nepřiznaných prodejů a rozvoji šedé ekonomiky. Podle Skopečka však ve skutečnosti podíl bezhotovostních plateb roste a šedá ekonomika v Česku je menší než v některých jiných zemích Evropy.
Ať si každý určí, zda přijímá platby kartou, říká Skopeček. Podle Juchelky bují šedá ekonomika
Události, komentáře: Místopředsedové sněmovny Jan Skopeček a Aleš Juchelka v debatě o způsobech placení (zdroj: ČT24)
Kauzu hotovostních a bezhotovostních plateb otevřel případ baru v karlovarském hotelu Thermal, který přijímá jen platby v hotovosti. Podle médií se odmítání platby kartou objevuje nejen tam, ale i v dalších podnicích v Karlových Varech, kde se teď koná mezinárodní filmový festival. Hotel Thermal je přitom ve vlastnictví státu a spravuje ho ministerstvo financí.
„Myslím, že i v Karlových Varech je spousta jiných barů a restauračních provozů, které karty berou,“ podotkl Skopeček. „My zákazníci rozhodujeme o tom, jaký podnikatel bude úspěšný,“ dodal.
„Před třemi lety bylo úplně normální, že na karlovarské kolonádě se všude platilo bezhotovostně. Bohužel tam v tuto chvíli rostou jako houby po dešti cedule s nápisem ‚cash only‘,“ prohlásil Juchelka. K podobnému trendu prý došlo například i v centru Prahy. Obvinil ODS, že zrušením EET, které prosadila vláda ANO, podporuje šedou ekonomiku. „Jako politici máme za úkol vytvořit férové prostředí pro podnikatele,“ řekl také. Podle něj se k neférovým praktikám musí pak uchylovat i někteří lidé, kteří by je jinak neměli zapotřebí, jen aby v konkurenci méně poctivých obchodníků uspěli.
Skopeček na to namítl, že podíl bezhotovostních plateb v Česku ve skutečnosti roste, a to i v sektoru gastronomických služeb. V loňském roce mělo platební terminál sedmdesát procent gastronomických zařízení, před dvěma roky to bylo podle jeho slov jen padesát procent. Od roku 2018 se také objem bezhotovostních transakcí skoro zdvojnásobil. „Ten trend je zřejmý, nezlomilo ho ani zrušení EET,“ shrnul Skopeček.
Šedá ekonomika?
Juchelka ale za nárůstem bezhotovostních plateb vidí to, že se například mnozí důchodci, kteří dříve platbu kartou nevyužívali, naučili takto platit.
Podle něj Sdružení pro bankovní karty loni uvedlo, že poprvé po pěti letech počet bankovních terminálů v Česku ve skutečnosti poklesl, což má za nepřímou známku rozvoje šedé ekonomiky. Ředitel tohoto sdružení Roman Kotlán přitom v rozhovoru s Českým rozhlasem loni řekl, že za to patrně mohly krachy obchodníků kvůli krizi, kteří pak platební terminály vraceli.
Podle Skopečka podíl šedé ekonomiky v Česku neroste. „Česká šedá ekonomika je na úrovni čtrnácti procent HDP, což je nižší číslo, než mají například Belgie, Portugalsko, Francie,“ zmínil.
„Neplatí, že podnikatel, který nepřijímá karty, je rovnou sprostý podezřelý, který se dopouští daňových úniků,“ dodal s tím, že někteří podnikatelé nemají k této technologii důvěru nebo nechtějí dávat za platby kartou poplatky bance. „Je to na podnikateli, jestli bude přijímat karty, nebo ne,“ podotkl Skopeček s tím, že stát by neměl regulovat všechno.
