V Karlových Varech se opět po roce promítají nové zahraniční snímky i české premiéry. Mezinárodní filmový festival se v západočeské metropoli koná od 28. června do soboty 6. července a hned na úvod přivítal jako jednu z hlavních hvězd amerického herce Vigga Mortensena. Ten při pátečním zahájení převzal Cenu prezidenta festivalu.
„Když jsme festival před třiceti lety přebírali, bylo co napravovat. První ročníky byly rozpačité, když někdo vyhrál Křišťálový globus, ani si pro něj nepřijel a přebíral ho kulturní atašé ze země laureáta,“ vzpomněl na začátky novodobé historie karlovarské přehlídky její dlouholetý prezident Jiří Bartoška. Dnes podle něho ani velké hvězdy často neváhají koupit si letenku, aby si na závěrečném ceremoniálu převzaly cenu osobně.
Zároveň i hollywoodské hvězdy bývají nadšené z varské atmosféry, kde jim nejsou vyhrazené jen červené koberce, ale mají blízko ke svým fanouškům, protože podle Bartošky si Vary stále udržují i pověst akce vstřícné k baťůžkářům.
Mortensen jako režisér
Z letošních hvězd už do Varů dorazil Viggo Mortensen. Poté, co přebral ocenění, také uvedl zahajovací film Až na konec světa. Westernovou romanci z devatenáctého století režíroval a hraje v ní i jednu z hlavních rolí. „Nezačal jsem psát western, začal jsem psát příběh o velmi zajímavé, nezávislé ženě a myslel jsem, že bych ji mohl umístit na Divoký západ devatenáctého století, aby to pro ni bylo složitější,“ popsal pro ČT pozadí práce na snímku.
Mortensen se proslavil především postavou Aragorna v sáze Pán prstenů. „Svou roli v Pánovi prstenů už nenávidí, myslím si, že s ní nechce být spojovaný. Cítí se víc jako režisér. A to je pěkné v Karlových Varech, že více těchto významných jmen představujeme i jako režiséry. Ať to byl Antonio Banderas, John Malkovich, letos Viggo Mortensen a Daniel Brühl,“ dodává výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.
Letošní hvězdy: Soderbergh či Owen
Brühl je německý herec se španělskými kořeny. Je jednou z největších evropských hvězd, prosadil se ale i v hollywoodských filmech. A na závěrečném ceremoniálu se očekává účast anglického herce Clivea Owena. Připomene snímek Na dotek, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Hodně tu natáčí, jezdí relativně pravidelně do Prahy na tajňačku. I jeho přátelé říkali: Ty jsi ještě nebyl ve Varech, pojďme to dát dohromady,“ doplnil Mucha, jak se Owena podařilo na festival pozvat.
K letošním hlavním hvězdám patří rovněž režisér Steven Soderbergh. „Pro nás je to jeden z největších hostů – režisér – posledních tří dekád. Vedle Quentina Tarantina je zcela klíčový,“ říká Mucha. Od Soderbergha návštěvníci uvidí dvě verze příběhu Franze Kafky – film Kafka, natáčený v devadesátých letech v Praze s Jeremy Ironsem v hlavní roli, a jeho nově sestříhanou verzi Mr. Kneff.
Právě spojitost Česka se světoznámým spisovatelem Soderbergha k účasti na festivalu přesvědčila. Dojednání ale trvalo roky. „Naše spolupracovnice v Los Angeles s ním mluvila před patnácti lety a říkala: ‚My bychom hrozně stáli o to, abys přijel do Karlových Varů.‘ A on říkal: ‚Až přestříhám Kafku, kterého jsem natočil v devadesátých letech, tak pak přijedu.‘ Kafku přestříhal a nikde nic. Ale pak, když byla retrospektiva, jsme přes další filmové společnosti začali psát, jestli by nebyla ta doba. A měli jsme štěstí, že on v Londýně dotočil film, takže se zjednodušila i cesta,“ popisuje Mucha.
Zástupci festivalu už ve Varech přivítali australského herce Geoffreyho Rushe, který se po dvou letech vrací jako člen poroty. V karlovarské znělce se pak objeví další někdejší host – mikropříběh natočil Benicio Del Toro. Štáb za ním vyrazil do Německa, kde herec připravoval nový film s Wesem Andersonem. „Od té doby, co Benicio odjel, tak se stal fanouškem festivalu,“ podotýká Mucha.
Z tuzemských herců se pozornost upírá k Ivanu Trojanovi, který obdrží ocenění za přínos české kinematografii. Po červeném koberci se projede i třeba už dříve oceněná Iva Janžurová, tentokrát aby uvedla dokumentární portrét Janžurka, kterým hereččin život a role zmapovala její dcera Theodora Remundová.
Prvním kritériem je náš vkus, říká umělecký ředitel
Program celkově divákům nabídne 136 hraných celovečerních a dokumentárních filmů. Nejdelší Přímá akce, kterou festivalu charakterizuje jako soustředěný pohled do komunity „ekoteroristů“, trvá 212 minut. Nejkratší Pšík vypráví animovaný příběh pro děti pouhé čtyři minuty.
Hlavní soutěž ani letos nerozlišuje mezi hranými a dokumentárními snímky. „První kritérium je náš vkus, jsme sbor šesti dramaturgů a filmy, které se hlásí do hlavní soutěže, vidíme spolu, pak o nich sáhodlouze diskutujeme. Čas od času se stane, že film pozvání přijme a pak autor přijde s tím, že ho pozvali do Cannes,“ říká o výběru umělecký ředitel Karel Och.
Základní podmínkou je světová či mezinárodní premiéra. „Témata, žánry, styly, geografická pestrost jsou věci, o kterých se bavíme, až když máme výběr hotový. Třeba letos jsme zjistili, že polovina filmů je režírovaná ženami. Jsou to prvky, kterých se snažíme vystříhat, protože jsou zavádějící a jdeme po kvalitě jako takové,“ vysvětluje Och.
Reflexe uprchlické krize i války na Ukrajině
Za nejradikálnější a nejodvážnější v hlavní soutěži označuje Xoftex německého tvůrce Noaze Desheho. „Film se jmenuje podle utečeneckého tábora kdesi v Řecku, kde se odehrává něco, co jsme ve filmech z tohoto prostředí neviděli. Je to napůl realistický, napůl fantaskní svět, ale se silným jádrem, což je nedobrovolná emigrace a utečenecká problematika a to, jak jiné světadíly ovlivňují Evropu,“ prozradil Och.
Aktuální témata odráží rovněž nesoutěžní snímek Real, který doprovázen mezinárodním zájmem osobně uvede ve Varech ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleh Sencov. „Především je to vynikající filmař evropského charakteru, ale také přežil Putinův gulag,“ připomíná Och. „A poté, co strávil půl roku na svobodě, Putinovo Rusko napadlo Ukrajinu, Oleh jako skutečný patriot narukoval, v současnosti je poručíkem ukrajinské armády. Film Real je odraz situace na bojišti, strávíme devadesát minut s ním a jeho spolubojovníky v zákopech.“
Napříč programem se objevuje hodně režisérských debutů. Spíše než doklad o mimořádně talentované generaci tato skutečnost odráží dramaturgický přístup Varů. „Karlovarský festival se dlouhodobě zaměřuje spíše na filmy mladších tvůrců. Vždycky nás vzrušovala možnost být na začátku kariéry filmaře,“ upřesnil Och.
Soutěží i české filmy
V hlavní soutěži o Křišťálový globus nechybí počiny tuzemských tvůrců. Beata Parkanová, oceněná na festivalu před dvěma lety za režii dramatu Slovo, se pokusí tentokrát porotu přesvědčit filmem Světýlka. Nahlíží v něm na rozpad rodiny optikou šestileté holčičky. Druhým českým zástupcem v hlavní soutěži je Adam Martinec, jehož celovečerní debut Mord z prostředí české zabijačky má být studií české nátury.
Mimo soutěž se uvedení dočkají nejnovější hrané filmy v režii Jiřího Mádla a Jiřího Havelky. Havelka představí absurdní tragikomedii Zahradníkův rok inspirovanou knihou Karla Čapka; Mádlovy Vlny se odehrávají na pozadí okupace 1968.
Číslo 58 jako kamera či křesla z Thermalu
Vizuální podoba festivalu pracovala s číslem 58 v pořadí letošního ročníku. „Hledali jsme co nejvíce spojitostí s festivalem, filmových i lokačních,“ prozradil designér Jonatan Kuna. Na plakátech tak vedle černobílé verze se čtvercem a kolečky mohou lidé rozpoznat filmové pásmy, reflektory či červená křesla navržená manžely Machoninovými pro „hlavní stan“ festivalu – hotel Thermal.
„Dřív jsme byli kritizováni, že nebylo pro někoho hned na první pohled čitelné, co na plakátě je, ale časem si lidé zvykli, takže si můžeme dovolit je někdy nechat přemýšlet a hledat,“ dodává Aleš Najbrt, který grafickou tvorbu pro Vary zajišťuje už mnoho let.
Zahájení doprovodí koncert britské kapely Kosheen před hotelem Thermal, je přístupný pro veřejnost zdarma. Na další koncerty během festivalu můžou lidé vyrazit mimo jiné k Domu ČT, který i letos otevřela ve Varech Česká televize. Vedle večerních hudebních vystoupení v něm především pořádá debaty s filmaři. Živé vysílání i záznamy jsou dostupné v iVysílání. ČT je také ve filmovém programu zastoupena koprodukčními snímky.
