Ve Varech budou soutěžit filmy Parkanové a Martince, premiéry čekají i Mádla a Havelku

Přes třicet titulů promítne letošní festival v Karlových Varech v hlavním programu. Do hlavní soutěže se dostali dva zástupci české kinematografie: Světýlka režisérky Beaty Parkanové a celovečerní debut Mord režírovaný Adamem Martincem. V porotě zasedne oscarový herec Geoffrey Rush, který na festivalu obdržel před dvěma lety cenu za přínos. Vary uvedou také premiéry nových filmů Jiřího Mádla a Jiřího Havelky.

Beata Parkanová uvedla v hlavní soutěži už před dvěma lety drama Slovo vztahující se k srpnu 1968, oceněna byla za nejlepší režii. Její nejnovější filmový počin Světýlka sleduje optikou šestileté holčičky rozpad rodiny.

Druhý z letošních českých zástupců v nejsledovanější sekci Adam Martinec na sebe před čtyřmi lety upozornil krátkometrážní Anatomií českého odpoledne, která se opírala o skutečnou tragédii, při níž utonuli dva chlapci. I soutěžní Mord má být studií české nátury, a to v prostředí vesnické zabijačky. Podle festivalu Martincův celovečerní debut evokuje tvorbu československé nové vlny. 

Do soutěžní sekce Proxima, vyhrazené filmařům čekajícím na objevení i renomovaným autorům hledajícím nové směry, se dostal další snímek s tématem rodiny. Intimní portrét lidské soudržnosti Od marca do mája natočil v české produkci Martin Pavol Repka.

Zvláštní uvedení novinek Mádla, Havelky i dokumentu o Tata Bojs

Zástupce má tuzemská kinematografie rovněž v nesoutěžní sekci Zvláštní uvedení. Své nejnovější hrané filmy poprvé promítnou Jiří Mádl a Jiří Havelka. Mádl uvede Vlny sledující dění kolem Československého rozhlasu v době okupace 1968, Havelka premiéruje tragikomedii Zahradníkův rok s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli.

České tvůrce hraných filmů doplňuje ve zvláštním uvedení ještě debut Marie-Magdaleny Kochové Ta druhá o fenoménu takzvaných skleněných dětí, tedy dětí vyrůstajících se sourozencem, který má speciální potřeby.

Současnou dokumentární tvorbu přiblíží sonda do české a slovenské architektury druhé poloviny minulého století Architektura ČSSR 58–89; portrét fotografky Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být a příběh kapely Tata Bojs ve snímku Tatabojs.doc.

Na většině zmíněných snímků se podílela Česká televize.

2 minuty
KVIFF představil letošní program
Zdroj: ČT24

Vhled do války

V hlavním programu Varů – tedy v hlavní soutěži, sekci Proxima a ve zvláštním uvedení – se uvedení dočká celkem přes třicet filmů hraných i dokumentárních. Debuty tvoří polovinu z nich.

„Je mimořádně vzrušující, že tito talentovaní filmaři a filmařky na úsvitu svých kariér budou v karlovarském programu ‚doprovázeni‘ renomovanými tvůrci (a jejich zbrusu novými snímky) jako Mark Cousins, Oleh Sencov, Noaz Deshe, Antonin Peretjatko, Beata Parkanová nebo Burak Çevik,“ uvedl umělecký ředitel Varů Karel Och. 

Například někdejší vězeň Kremlu Sencov momentálně bojuje v ukrajinské armádě a jeho soutěžní snímek je vhledem do válečné reality. Název filmu Real byl zároveň názvem akce, při níž se režisér snažil zorganizovat evakuaci své jednotky.

Festival už dříve oznámil, že ocení herce Ivana Trojana a poctu vzdá také castingové režisérce Francine Maislerové. Zahájení letošního ročníku je v plánu na 28. června, ceny, včetně té hlavní – Křišťálového glóbu – si vítězové převezmou 6. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 22 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...