Domácnosti strana 2 z 4

Dodavatelé energií reagují na příznivý vývoj na energetickém trhu a začínají nabízet tarify s cenami, které jsou nižší, než je vládou stanovený strop. A to jak u plynu, tak i u elektřiny. Levnější plyn teď nabízí klientům největší český dodavatel Innogy a také společnost E.ON, další se plánují v nejbližší době přidat. Podle odborníků si mají ale lidé dát pozor na to, na jak dlouhou dobu smlouvy podepisují, dlouhé fixace jsou totiž v tomto případě spíš nevýhodné, cena plynu by se měla v dalších letech snižovat.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první fázi kampaně, na níž jeho resort spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a která má pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Brífinku se účastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman a další aktéři kampaně.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému peníze, ale také sníží výdaje rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také ekonomice. Zástupci opozice označili Fialovo vystoupení za zbytečné a za zneužití funkce premiéra před obecními a senátními volbami. Koaliční politici projev zhodnotili jako věcný či odpovídající situaci.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Parametry takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem se zvyšujícími se cenami energií, schválila ve středu vláda. Nárok na slevu na energie bude mít od letošního října každá domácnost. Příspěvek se bude vyplácet přes faktury za elektřinu bez ohledu na to, čím lidé vytápí. Nebude o něj třeba žádat a dodavatel ho započte automaticky.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Dálnice D1 je po uzavírce způsobené následky silných bouřek opět průjezdná v obou směrech. V pátek večer zhruba na patnáctém kilometru ve směru na Brno zablokovaly provoz dráty vysokého napětí, které spadly na silnici. Dálnici se podařilo zprůjezdnit v sobotu kolem půl čtvrté ráno. Na vysokém napětí evidují energetici šest poruch. Bez elektřiny bylo v sedm hodin ráno asi tři a půl tisíce domácností.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.