Domácnosti strana 2 z 4

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun, vyplývá z analýzy dopadů na domácnosti, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) zřizovaný resortem práce. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíc úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění.

Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent. U elektřiny byl růst druhý nejvyšší, o 97 procent. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Proti tomu se ohradil český premiér Petr Fiala (ODS). Statistiky, podle nichž loni ceny plynu v ČR vzrostly nejvíce v celé EU, jsou podle Fialy matením veřejnosti. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě plynu a elektřiny i letos. V prvním čtvrtletí zatím plynu využili o 13,3 procenta méně než o rok dřív, celkově se jedná o úspory větší než 27,3 terawatthodiny (TWh). Zhruba o pět procent oproti loňsku zatím klesla i spotřeba elektřiny. Vyplývá to z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřeba energií klesala už v loňském roce.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

Dodavatelé energií reagují na příznivý vývoj na energetickém trhu a začínají nabízet tarify s cenami, které jsou nižší, než je vládou stanovený strop. A to jak u plynu, tak i u elektřiny. Levnější plyn teď nabízí klientům největší český dodavatel Innogy a také společnost E.ON, další se plánují v nejbližší době přidat. Podle odborníků si mají ale lidé dát pozor na to, na jak dlouhou dobu smlouvy podepisují, dlouhé fixace jsou totiž v tomto případě spíš nevýhodné, cena plynu by se měla v dalších letech snižovat.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Kvůli chladnému počasí v posledních dnech začalo klesat množství plynu v zásobnících. Aktuálně jsou naplněné asi z 86 procent. Spotřeba plynu oproti minulému týdnu může být podle odhadů odborníků asi o čtvrtinu vyšší. Pořád se ale podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) daří držet úsporu ve spotřebě. Zároveň ubezpečil, že plyn v zásobnících nedojde.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první fázi kampaně, na níž jeho resort spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a která má pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Brífinku se účastnil také ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman a další aktéři kampaně.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému peníze, ale také sníží výdaje rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také ekonomice. Zástupci opozice označili Fialovo vystoupení za zbytečné a za zneužití funkce premiéra před obecními a senátními volbami. Koaliční politici projev zhodnotili jako věcný či odpovídající situaci.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Parametry takzvaného úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem se zvyšujícími se cenami energií, schválila ve středu vláda. Nárok na slevu na energie bude mít od letošního října každá domácnost. Příspěvek se bude vyplácet přes faktury za elektřinu bez ohledu na to, čím lidé vytápí. Nebude o něj třeba žádat a dodavatel ho započte automaticky.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši patnácti procent. Informovali o tom společně ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS).

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.