Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.
Evropa s LNG zaspala, odstřižení od ruského plynu zabolí, míní experti
Události, komentáře: Zaspali jsme, odstřižení od ruského plynu zabolí (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck avizoval, že Německo se do konce roku může zbavit závislosti na ruském uhlí, posléze na ropě a do poloviny roku 2024 také na plynu. Odpoutání se od ruských zdrojů bude v případě všech tří surovin bolet, má jasno Šnobr. „Čím rychlejší to tempo bude, tím to bude Evropu bolet více, bude to znát na cenách plynu a elektřiny. Nejde se zbavit ruského plynu jen tak, aniž by to mělo obrovské důsledky,“ předesílá.
Zbavit se závislosti na ruském plynu do dvou let je zároveň podle energetického experta velkou výzvou. Šnobr odhaduje, že reálně to potrvá tři až pět let. Za realistický nepovažuje dvouletý termín ani Doucek, je ale podle něj potřeba činit malé kroky, které budou závislost omezovat. „Ať už to jsou energetické úspory, LNG terminály, obnovitelné zdroje a třeba i vodík,“ naznačuje, jaká opatření mohou v krátkodobém horizontu pomoci.
Plyn podle Šnobra zůstane součástí evropského energetického mixu, přičemž nezbývá jiná varianta než LNG, a proto je potřeba dojednat dodávky s největšími exportéry: USA, Katarem či Austrálií. Problémem podle minoritního akcionáře ČEZu ovšem bude, že o LNG Evropa bude na trhu soupeřit s Japonskem, Jižní Koreou nebo Čínou.
„Plyn nebude levný, ale co je největší problém Evropy, my jsme zaspali v budování infrastruktury,“ upozorňuje Šnobr s tím, že starý svět nyní nemá možnosti, kde velké množství zkapalněného plynu skladovat. Potrvá zhruba pět let, než na to Evropa bude připravena, usuzuje expert.
Pomoci může vodík
S tím, že Evropa v budování infrastruktury zůstala pozadu, souhlasí i Doucek. Částečně by podle něj mohla plyn nahradit vodíková ekonomika. „Abychom se nestali závislí na jiném palivu, na jiných dovozech, je potřeba hodně mluvit o obnovitelných zdrojích, případně o zdrojích elektřiny, které jsou nějakým způsobem stabilní, například jaderných elektrárnách,“ doplňuje předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.
Vodík by podle Doucka mohl pohánět i celé segmenty tuzemské ekonomiky, byť je to otázka času a peněz. Především je ale zapotřebí dostat vodík do plynovodů, pokud je cílem snížení závislosti na surovině z Ruska. V krátkodobém horizontu by přimíchávání bylo jednodušší než budování nových vodíkovodů, doplňuje Doucek.
Šnobr ale upozorňuje, že vodík je sice nadějným zdrojem energie, ale teprve se ukáže, jak se uplatní. „Nebude to vůbec levné a je otázka, jak vodík bude vznikat, protože dnes je nejlevnější alternativa výroba vodíku ze zemního plynu,“ vysvětluje s tím, že výroba z obnovitelných zdrojů je zatím daleko.