Obnovitelný zdroj strana 2 z 2

Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je tento dokument navíc v rozporu se zásadou subsidiarity, tedy principu, že problémy se mají řešit na úrovni členských států. Senát se také shodl na tom, že přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné.

Růst cen elektřiny je důsledkem toho, že zdražuje zemní plyn. Ve Studiu 6 to řekl analytik webu Fakta o klimatu Jan Krčál. Srovnáním cenových hladin vyvrátil, že by na nynější krizi měly vliv emisní povolenky – ten je podle něj patrný spíše dlouhodobě. Křivka znázorňující vývoj cen elektřiny letos však velmi přesně kopíruje vývoj cen plynu, který je nyní nejdražším zdrojem, z nějž se elektřina vyrábí.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy. Vyplývá to z údajů, které skupina ČEZ zveřejnila na svém webu. Na poklesu čistého zisku se podle ČEZu podílelo zhoršení tržních podmínek pro uhelnou energetiku. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka přestanou Severočeské doly těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050.

Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

Už víc než třetina elektřiny v Evropské unii pochází z obnovitelných zdrojů, v krizových situacích ale zatím nemusejí zcela vyhovovat. Aby svedly regulovat výkon tak, jak to dovedou klasické elektrárny, pracuje nyní expertní tým na úložišti elektrické energie.

Ministerstvo životního prostředí představilo Modernizační fond, který má pomoci se snižováním emisí a podpořit obnovitelné zdroje. O to jak, kam a komu se bude rozdělovat zhruba 150 miliard korun, se ale už nyní vedou spory.

Provoz reaktoru v elektrárně Mühleberg poblíž švýcarského města Bern končí. Elektřinu vyráběl už od roku 1972 a jeho zastavení po 47letém provozu je tak jen dalším znakem toho, že se tato země stále více zaměřuje na obnovitelné zdroje namísto jádra. Ačkoliv jaderná energie zabírá v celosvětovém energetickém mixu menší část než před pár lety a méně se také staví, Česko s výstavbou nového jaderného bloku počítá. Hlavním tahounem ve světě je ale v současnosti Čína.

Domácnosti, které používají k vytápění biomasu, zaplatí ročně necelých padesát tisíc korun. Tedy méně, než třeba ti, kteří topí zemní plynem nebo hnědým uhlím. Sektoru obnovitelných zdrojů se ale nelíbí plány státu na spalování biomasy spolu s uhlím ve velkých teplárnách a elektrárnách. Navíc až skončí kůrovcová kalamita, může být materiálu nedostatek.

Česká delegace jednala v Bruselu o stavbě nového jaderného bloku. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) míří Česká republika k bezemisní energetice, kdy zamění uhlí, které má více než čtyřicetiprocentní podíl, za větší díl jádra a obnovitelných zdrojů energie,  jak odpovídá i přáním EU. Uvedl to v pátečním pořadu Interview ČT24.

Stát se chystá snížit podporu solárních zdrojů energie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že s tím spojená kontrola se bude týkat pouze velkých zdrojů, ne tedy solárních panelů na střechách rodinných domů. Ministerstvo by chystanými kroky chtělo ušetřit šest miliard korun. Zároveň by tak vyhovělo závazkům vůči Evropské komisi, po jejichž splnění může Česko podporu obnovitelným zdrojům energie vyplácet.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.

Debata o budoucnosti energetiky je vzhledem ke změnám klimatu v plném proudu. Oddělit racionální argumenty od lobbistických tlaků nebo nereálného snění může pomoci pohled na vhodně zvolenou mapu.

Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech by mohla reálně vyjít na 160 až 200 miliard korun, odhadla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Úvahy, že překročí 300 miliard, považuje za přehnané. Předpokládá ovšem, že stavba bude dobře organizována a řízena, včetně dobře napsané smlouvy s dodavatelem. Pokud by blok nevznikl, muselo by se Česko obrátit k plynu a být závislé na vývoji jeho ceny.

Čeští investoři chtějí využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. Skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země. Jejich projekt přitom startuje v době, kdy se turecká ekonomika po dekádě silného růstu ocitla v recesi.

Severovýchod USA plánuje do dvou let odstavit hned několik jaderných bloků. Důvodem je malá poptávka po elektrické energii a také její nízké velkoobchodní ceny, za něž částečně může laciný zemní plyn. Zájem o odkup odstavených elektráren projevily soukromé společnosti specializující se na uskladňování radioaktivního odpadu. Ty zároveň slibují, že reaktory vyřadí z provozu až sedmkrát rychleji než jejich dosavadní vlastníci. Rychlejší postup nicméně vyvolává mezi odborníky otázky, zda je metoda bezpečná a ekologicky šetrná.

Norsko se zřejmě vzdá miliard barelů ropy, která se teď nachází pod soustrovím Lofoty, a namísto těžby fosilních paliv zvolí stát takový přístup, který dovolí zachovat vzácné místo. Ve světě si přitom ropa stále udržuje svou důležitost. Třeba ve Spojených státech přijímají opatření urychlující stavbu ropovodů a plynovodů. USA i Norsko v současnosti patří mezi špičkové světové producenty ropy a zemního plynu, ovšem obě země činí odlišné kroky v reakci na tlak z průmyslu.

Vláda se postavila proti zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky opozičních poslanců v čele s Piráty. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Navíc dodal, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.

Přibývá domácností, které si na střechu pořizují vlastní solární panely. České televizi to potvrdila Solární asociace, která sdružuje podnikatele v tomto odvětví. Podle ní vyrobily nové „domácí“ elektrárny loni dvakrát víc energie než v roce 2017. Zájem je i o hromadnou objednávku fotovoltaiky, kterou na konci ledna spustila organizace dTest. Za necelý měsíc se k nákupu solárních panelů nezávazně přihlásilo přes 11 tisíc lidí.

Uhlí končí, jaderný průmysl je v krizi a energie z obnovitelných zdrojů umí leckdy nabídnout výhodnější cenu elektřiny. Česko se však k tomuto trendu soudě podle konkrétních kroků příliš nehlásí, míní programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podle něho je to škoda, protože možnosti má, uvedl v rozhovoru.

Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.

Podle Jaroslava Míla, který se od února stane novým vládním zmocněncem pro jadernou energetiku, leží před českým hospodářstvím velký úkol. Mezi lety 2035 až 2045 totiž bude muset být schopno pokrýt výrobu energie, o kterou přijde z Dukovan i z ukončení těžby uhlí. „Velké riziko je, že když nebudete dělat nic, tak tady nebudou ani obnovitelné zdroje, ani jaderná elektrárna a bude tady jenom plyn a to je to nejhorší pro energetickou bezpečnost státu,“ varoval v pořadu Události, komentáře.