Už víc než třetina elektřiny v Evropské unii pochází z obnovitelných zdrojů, v krizových situacích ale zatím nemusejí zcela vyhovovat. Aby svedly regulovat výkon tak, jak to dovedou klasické elektrárny, pracuje nyní expertní tým na úložišti elektrické energie.
Čeští experti chtějí stabilizovat elektrárny s obnovitelnými zdroji. Pracují na záruce před blackouty
Přenosová síť v celé Evropě tvoří jeden složitě propojený organismus. 8. ledna se ale rozdělil na dvě poloviny. Asi na 15 sekund měl střídavý proud na severovýchodě výrazně nižší frekvenci než na jihovýchodě. Příčinou byla série poruch na Balkánu.
„Byl tady okamžitý nedostatek výkonu. A na druhé straně na jihovýchodě byl okamžitý přebytek výkonu. Na to reagují elektrárny tím, že tam výkon snížily, u nás výkon zvýšily,“ vysvětluje Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerského řízení společnosti ČEPS.
Klíčová byla schopnost rychle regulovat výkon. Jak se ukázalo například v Rakousku, stabilitě sítě ale příliš nepomáhají zdroje ze slunce nebo větru. Jejich postavení by mohl v budoucnu zlepšit výzkum podpořený Technologickou agenturou ČR.
Experimentální zařízení
Jedním ze způsobů, jak tyto výpadky minimalizovat, je ukládat přebytky energie například do tepla. Za tímto účelem vyvíjejí experti z centra výzkumu Řež experimentální zařízení, které by to mělo umožnit.
„V době, kdy mám v síti přebytky, hrozí případné přepětí, ukládám energii do našeho úložiště. Ve chvíli, kdy je například špička a je zvýšené množství energie, tak energii potom vyrábím a vracím zpět do sítě,“ říká hlavní řešitel projektu Otakar Frýbort.
Přebytečnou energii – například z období, kdy hodně foukalo a svítilo slunce – má systém ukládat v podobě tepla do slitiny hliníku a křemíku. Začít měnit teplo opět na elektřinu by i za přispění nové inovativní technologie výměny tepla prostřednictvím superkritického CO2 mělo trvat asi 15 minut.
To je sice na okamžité řešení krizové situace pomalé, ovšem mohlo by to pomoci síť s čím dál větším podílem obnovitelné energie dlouhodobě stabilizovat. Funkční prototyp této takzvané bezemisní teplárny hodlají mít vědci do 10 let.